Rozdělení televizních a rozhlasových kmitočtových pásem

 V naší republice problematiku řeší norma 367211 1. část. "Společný příjem a rozvod televizních a rozhlasových signálů" , která byla schválená 10.5. 1991 a nabyla účinnosti o rok později.

Ve svém znění pravidel pro příjem a využití kmitočtových pásem v systémech rozvodu televizního signálu přejímá doporučené mezinárodní standardy CCIR-D, CCIR-B, CCIR-K, CCIR-G.

Pro tuto problematiku je dále zavedena norma ČN 345353 "Kmitočtová pásma pro šíření televizních a rozhlasových signálů". V této normě jsou zapracovány údaje souhlasné s IEC 244 5A - příloha B. Rovněž respektuje mezinárodní doporučení CCIR.  

Dalo by se říci, že v ČN 367211 1.část, je rozdělení řešeno podrobněji a úplněji, proto z ní vyjdeme jako ze základního podkladu.

Rozdělení kmitočtů pro televizní vysílání by se podle doporučení CCIR dalo rozdělit:

CCIR-D pro I,II a III pásmo, označení jednotlivých kanálů s písmenem R.

CCIR B pro I a III pásmo, označení jednotlivých kanálů s písmenem E.

CCIR-K,G pro IV-VI tel. pásmo, označení jednotlivých kanálů s písmenem K.

Nejčastěji se setkáváme s variantami tzv "DK" a "BG" pro příjem I - VI. televizního pásma.

Zatímco CCIR-K a CCIR-G (normy pro IV.-VI. pásmo) má shodné rozdělené kmitočtových pásem, u CCIR-D a CCIR-B (normy pro I. až III. pásmo) se setkáváme s rozdíly již v základním rozdělení.

Odlišnosti jsou patrné i v odstupu jednotlivých kanálů:

Norma CCIR-D, kanály s označením R, odstup kanálů 8 MHz

Norma CCIR-B, kanály s označením E, odstup kanálů 7MHz

Norma CCIR-K,G, kanály s označením K, odstup kanálů 8MHz

Varianty "DK" a "BG" se rovněž liší odstupem nosné obrazu od nosné zvuku (u DK 6.5MHz, u BG 5.5MHz).

V naší republice je pro pozemní televizní vysílání v současné době využívána norma CCIR-DK. 

Zjednodušeně by se dalo říci, že varianta norem CCIR-D + CCIR-K ("DK") je (co se kmitočtového rozdělení kanálů týče) shodná s původním standardem OIRT, který byl platný pro naše krajiny do roku 1992.

Normalizovaná kmitočtová pásma používané pro příjem a rozvod televizních a rozhlasových signálů

dle normy ČN 367211-1

Rozhlasové vysílání

Tabulka 1

Poznámky autora:

+) = V zahraniční literatuře dlouhé vlny jsou označovány LW s frekvenčím rozsahem 0.15-0.285MHz, střední vlny jsou označovány MW s frekvenčním rozsahem 0.52-1.605MHz a VKVII jsou označovány jako UKW s frekvenčním rozsahem shodným, jako uvadí ČN 367211-1

++) = V zemích, kde je rozšířena televizní norma CCIR-B,G není definováno pásmo VKVI. Je však definováno pásmo krátkých vln KW s frekvenčním rozsahem 3.95-26,1MHz. Od vysílání rozhlasových signálů v pásmu VKV I se v našich krajinách upouští.

Norma ČN 345353 zohledňuje i pásmo krátkých vln (KV) s frekvenčním rozsahem 5.9-19.02 MHZ pro modulaci SSB a 3.59-26.1 pro modulaci AM.

Televizní vysílání

Tabulka 2

1 = Odstup kanálů po 8MHz

2 = Odstup kanálů 19.18MHz, se šířkou TV kanálu 27MHz

Poznámky autora:

*) = Jde o tzv. uplink, tedy cestu signálu z družice na zemi. Pásmo Ku má ve skutečnosti větší frekvenční rozsah než uvádí tato norma a je dále rozděleno. Tato problematika je rozebrána v tabulce 4 tohoto článku.

**) = Distribuce signálu od satelitní antény (konvertoru) k přijímači signálů (satelitnímu přijímači), viz. tabulka 4 tohoto článku.

***) = Pásmo I. satelitní mezifrekvence má horní hranici v současné době vyšší, viz. tabulka 4 tohoto článku.

****) = II. televizní pásmo se pro účely televizního vysílání na našem území opouští a je vyhrazeno pro jiné druhy služeb (viz. ČN 345353)

Další poznámky autora:

I-III. televizní pásmo bývá nazýváno jako VHF, IV.-VI. jako UHF.

V. televizní pásmo je v normě ČN 345353 uvedeno po kanál K81 (ne jen po K60 jako v ČN 367211), tedy do frekvence 958MHz. Toto je dáno tím, že kanály K61-K81 bývají využívány pouze pro vysílání, nikoliv v rozvodech televizního signálu. V praxi je poslední využívaný kanál K69 (frekvenční rozsah 854-862MHz).

Speciální kmitočtová pásma 

Pásma využívané v rozvodu pro přenos přijímaných nebo vnitnřích signálů k jednotlivým účastníkům, nebo pásma pro přenos od účastníka zpětnými kanály.

Pozn. autora: Těchto pásem se v drtivé většině využívá u systému kabelového televizního rozvodu (TKR), případně u větších rozvodů společné televizní antény (STA), kdy je přenášen velký počet programů.

dle normy ČN 367211-1

Tabulka 3

3) = pouze informativní hodnota

Poznámky autora:

#) = Tyto pásma bývají označovány jako "superband" a "hyperband".

##) = v rozvodech kabelové televize v České republice je často pro zpětný přenos využíváno frekvenční pásmo 5-36MHz. V odborné literatuře se často hovoří o 4-30MHz.

Přenos signálů v satelitním příjmu

(doplnění autora k tabulce č. 2, posledních dvou řádků dle ČN 367211-1)

Tabulka 4

Obrázek pro lepší pochopení tabulky 4

Poznámky autora:

*) = Všechny parametry jsou uvedeny pro vertikálně i horizontálně orientovaný směr vysílání a příjmu. Změnu orientace přijmu (horizontální/vertikální)  volíme na satelitním přijímači změnou napájecího napětí pro konvertor antény.

Příjem v pásmu C je v našich končinách velmi vzácný. 

Pro příjem celého pásma Ku je postačující pouze jeden konvertor.

Rozsah pásma (Low-Band/High-Band, horní/dolní pásmo), tedy směšovací frekvenci konvertoru volíme na satelitním přijímači absencí, či přítomností signálu 22kHz vysílaného směrem ke konvertoru u parabolické antény.

V některé naší literatuře je ne zcela přesně Low-Band prezentován jako analogové pásmo a High-band jako digitální pásmo. Analogové i digitální vysílání je praktikováno v obou pásmech.

Tolik základní přehled rozdělení kmitočtových pásem pro šíření rozhlasových a televizních signálů. Vybraná kmitočtová pásma si v dalších příspěvcích rozebereme podrobněji, zejména z hlediska charakteru přijímacích podmínek.