Rozvaděče nn – stanovené výrobky nebo volně sestavitelné stavebnice?

Rozvaděče jsou v dnešní době stále částí odborné veřejnosti chápány spíše jako volně sestavitelné stavebnice než jako výrobky podléhající podobným zákonitostem jako třeba automobily. Přitom rozvaděč neodborně sestavený z originálních dílů může být nebezpečný jak z hlediska úrazu elektrickým proudem, tak z hlediska požáru. Proto je rozvaděč podle zákona 22/1997 Sb. stanovený výrobek. Co to znamená pro jeho výrobce?
Josef Honzík,
ze dne:
5.02.2015
reklama
Nikoho dnes napadne nakoupit si komponenty automobilu, automobil z nich sám někde na dvorku sestavit a používat ho v běžném provozu. Každý totiž ví, že by takový automobil, byť sestavený z originálních dílů, je bez potřebných znalostí,
zkušeností, technického zázemí a zkoušek nebezpečný nejenom svému tvůrci a uživateli, ale i svému okolí. Nikdo dnes nepovažuje automobil za volně sestavitelnou stavebnici, ale za výrobek podléhající určitým zákonitostem, které mají zajistit, že automobil bude bezpečný.
Rozvaděče jsou však stále částí odborné veřejnosti chápány spíše jako volně sestavitelné stavebnice než jako výrobky podléhající podobným zákonitostem. Přitom i rozvaděč neodborně sestavený z originálních dílů může být nebezpečný jak z hlediska úrazu elektrickým proudem, tak z hlediska požáru.
Rozvaděč nebo rozvodnice je výrobkem v plném slova smyslu - například podle nejnovější ČSN EN 61439-1 ed.2 z 05/2012 je to:
Kombinace jednoho, nebo více spínacích přístrojů nn spolu s přidruženými řídícími, měřícími, signalizačními, ochrannými, regulačními zařízeními, se všemi elektrickými a mechanickými propojeními a konstrukčními částmi.
JH: Podle dříve platné ČSN EN 60439-1 z 11/96 byla definice trochu jiná. Rozvaděč byl podle ní: kombinace jednoho, nebo více spínacích přístrojů nn spolu s přidruženým řídícím, měřícím, signalizačním, ochranným, regulačním zařízením atd., za jejíž úplné sestavení je odpovědný výrobce, včetně všech vnitřních elektrických spojů, mechanických vazeb a konstrukčních částí.
Rozvaděč je tedy ve smyslu zákona 22/97 Sb. stanovený výrobek.
Na každý rozvaděč je tedy nutno vydat ES-Prohlášení o shodě, kterým výrobce přebírá plnou zodpovědnost za bezpečnost svého výrobku. Bezpečnost zaručí nejlépe tak, že bude dodržovat hlavně normy. Normy jsou sice nezávazné, ale - opakuji a znovu připomínám - splněním jejich požadavků se splní požadavky závazných právních dokumentů vyšší právní síly. Hlavně již zmíněného zákona 22/97 Sb., ale i například Vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce číslo 48/1982 Sb. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ.
Tato vyhláška mluví o elektrickém zařízení v podstatě jen v jedenácté části. Hovoří všeobecně o zajištění bezpečnosti a tím se vztahuje i na rozvodná zařízení a rozvaděče. Někdy je při posuzování kvality rozvaděče a jeho provedení nebo
umístění nutno použít těchto článků, protože se jedná o předpis vyšší právní síly.
§194 Společná ustanovení
- (1) Elektrická zařízení musí být před uvedením do provozu odborně prověřena a vyzkoušena. (JH - sem je možno zařadit nutnost provádění revizí a příslušných zkoušek rozvaděčů).
- (2) Elektrická zařízení se smějí používat (provozovat) jen za provozních a pracovních podmínek, pro které byla konstruována a vyrobena. (JH - například rozvaděče konstruované a vyrobené podle ČSN EN 60439-1, respektive podle 61439-1 které nemusí být typově zkoušené, nemohou být používány v prostředích určených pro laickou obsluhu podle ČSN 61439-3, na staveništích podle ČSN 60 439-4 apod.),
- (3) Všechny části elektrického zařízení musí být mechanicky pevné, spolehlivě upevněné a nesmějí ovlivňovat nepříznivě jiná zařízení; musí být dostatečně dimenzovány a chráněny proti účinkům zkratových proudů a přetížení. (JH - to lze u rozvaděčů zajistit pouze splněním požadavků na všechny předepsané zkoušky – typové i kusové, respektive ověřením návrhu a kusovým ověřením podle nového souboru ČSN EN 61439),
- (4) Části elektrických zařízení musí být provedeny tak, aby na místech, jimiž protéká elektrický proud, nemohlo za obvyklých podmínek dojít k nebezpečnému ohřátí vodičů (JH - Oteplení rozvaděče – zkouška nebo výpočet podle IEC 890. Výpočet je ale daleko přísnější než zkouška - rozvaděče vycházejí větší),
- (5) Elektrická zařízení musí být upravená tak, aby je bylo možno podle potřeby vypnout. JH: zde bych chtěl připomenout normu ČSN 33 2130 ed.2, která jako jediná hovoří o tom, že bytové rozvodnice a rozvodnice do 25A nemusí mít hlavní vypínač. Cituji článek 7.6.15: „Deskové rozvodnice mají být z izolantu a skříňové rozvodnice buď z izolantu, nebo z ocelového plechu. Na rozvodnicích se musí zřetelně označit jednotlivé obvody – pro co slouží. Každý rozvaděč (rozvodnice) se musí dát samostatně vypnout (například spínačem umístěným přímo v tom zařízení nebo v téže místnosti). Tato podmínka neplatí pro bytové rozvodnice a rozvodnice do 25A s výjimkou těch případů, kde je vypínání nutné z bezpečnostních nebo z provozních důvodů.“ Její vypnutí se pak musí provést na předřazeném stupni – v případě bytového rozvaděče je to jistič před elektroměrem) Jinak se u rozvaděčů instalují hlavní vypínače nebo hlavní jističe – hlavně pozor u rozvaděčů napájených z několika směrů nebo redundantně napájených!
- (6) Elektrická zařízení uváděná do provozu po částech musí mít nehotové části zařízení spolehlivě odpojeny a zabezpečeny, aby ve stavu pod napětím nedošlo k ohrožení osob.
- (7) Elektrická zařízení, u kterých se zjistí, že ohrožují život nebo zdraví osob, musí být ihned odpojena a zajištěna.
TEXT Z OBLASTÍ |
---|
|