Elektrické blokování při elektrických pohonech. (10.)

SEZ Krompachy

IVEP Brno

Odlišnosti:
a) na rozdíl od BLOKORu můžeme mít odlišné blokovací podmínky pro zap a vyp odpojovače
b) deblokovací tlačítko musí být rozmnoženo pomocným relé. Zatím co u BLOKORu potřebujeme pustit deblok jen na cívku QAM, u elektrického blokování musíme deblokem přemostit blokády každého stykače.
c) u BLOKORu se snímá stav odpojovačů přímo ve skříni, u elektrického ovládání je třeba tuto signalizaci přivést do skříně kabelem od pohonu, který je umístěn ve vlastní kobce
d) do ovládání stykačů je samozřejmě nutné vřadit i koncové spínače pohonů.
e) nesmí být v činnosti více jak jeden stykač ( m.j. silový trojfázový jistič je společný pro všechny pohony v kobce a je navržen na jmenovitý proud jen jednoho motoru)
f) při silovém napětí pohonu DC pečlivě vybírat spínací přístroje z hlediska spínacích schopností.

Poznámka k pohonu:
Někteří výrobci odpojovačů vn a u vvn bez výjimky mají ve skříńce pohonů i příslušné stykače, přepínače provozu i ovládací tlačítka

Poznámka k napětí DC:
Zasloužilo by si vlastní povídání, protože napětí DC má svoje specifika.

Namátkou:
a) všeobecně malé vypínací schopnosti kontaktů ( DC neprochází nulou a oblouk nemá tím pádem snahu zhasnout)
b) zemní spojení u izolovaných soustav 110 a 220 DC a nebezpečí s tím spojené (samovolná sepnutí a nebo neodpadnutí relé)
c) výpočet zkratů v DC soustavách
d) proč se u uzemněných soustav 24 DC (napětí u starých dozoren) používá pro signalizaci jiná polarita než pro ovládání ? ( u signalizace poruch samohlídání izolačního stavu, u ovládání radši povel do zkratu)
e) používání diod v obvodech DC, (všeobecně nedoporučované, výhybky pro zmnožení signalizace, bezpauzový záskok, který v 80.letech vymyslel Elektrovod Bratislava)
f) něco jiného je použití „vybíjecích“ diod u cívek, ovládaných nevýkonovými kontakty řídících systémů