Revize prodlužovacích přívodů podle normy ČSN 33 1600 ed.2

Kabelové navijáky, odpojitelné a prodlužovací přívody a jejich příslušenství se musí podrobit zkouškám, a to podle situací, při nichž by mohlo dojít k ohrožení. U přívodu s ochranným vodičem musí jeho odpor odpovídat kapitole 6.4.3. Izolační stav musí odpovídat hodnotám v tabulce 2.

Ustanovení se týká především prodlužovacích přívodů, které bývají zdrojem poměrně značného nebezpečí úrazu elektrickým proudem nebo vzniku škod na majetku. Právě proto, že se nejedná o spotřebič v pravém slova smyslu, je nebezpečí hrozící od prodlužovacích přívodů často podceňováno. Popišme si proto, jak při revizi prodlužovacího přívodu postupovat:

Prohlídka

• kontrola neporušenosti izolace kabelu i koncovek;

• kontrola okolí kontaktů pracovních vodičů ve vidlici i v zásuvkách, zda nenesou známky tepelného namáhání;

• mírným tahem se zkontroluje, zda je kabel pevně uchycen v koncovkách.

U svépomocí vyrobených nebo zjevně opravovaných prodlužovacích přívodů je vhodné navíc zkontrolovat, zda byly dodrženy následující zásady:

• pokud nejsou určeny pro připojení spotřebiče třídy II (neoddělitelná vidlice i zásuvka pro spotřebič třídy II, do které nelze zasunout zástrčku spotřebiče třídy I), musí mít kabel vždy ochrannou žílu;
  

• v místě připojení k vidlici a zásuvce musí být šňůry odlehčeny od tahu a zajištěny proti vytržení;
  

• ochranná žíla v koncovkách musí být delší než pracovní vodiče;

• vidlice i zásuvka musí být dimenzovány na stejný jmenovitý proud a napětí;

• ochranný vodič prodlužovacího přívodu nesmí mít vyšší odpor, ne je stanoveno v ČSN 33 1600 ed.2, tj. 0,2Ω do 3m délky plus 0,1Ω na každé další 3m délky, maximálně však 1Ω;
  

• u přívodů určených pro proudy 10A až 16A má být průřez vodičů 1 až 2,5mm² Cu (ideálně 1,5mm²), pokud není ztíženo jeho chlazení například navinutím na buben.