Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...

R4M#4: Odkud se vzala iniciativa Průmysl 4.0?


Document Actions
R4M#4: Odkud se vzala iniciativa Průmysl 4.0?
Odkud se vzala iniciativa Průmysl 4.0? Čí to byl nápad a proč? Jak dalece jsou jednotlivé prvky Průmyslu 4.0 nové? K čemu nám Průmysl 4.0 bude užitečný? Poslechněte si to, co odpovídají naši přední odborníci. Pokud zrovna nejste výrobci, ale třeba distributoři, nové změny by vás měly také zajímat!
Tým portálu Elektrika, ze dne: 1.11.2016
reklama


Odkud se vzala iniciativa Průmysl 4.0? Čí to byl nápad a proč? Jak dalece jsou jednotlivé prvky Průmyslu 4.0 nové? K čemu nám Průmysl 4.0 bude užitečný? Poslechněte si to, co odpovídají naši přední odborníci.




Výpovědi odborníků si můžete přečíst v textové podobě ...




Zdeněk Havelka (A-21)

Jsou tady 2 takové směry. Jednak je změna v digitálních technologiích, která přišla řekněme okolo roku 2008, kdy nastoupila mobilita. A Jobs přinesl počítač do kapsy, u kterého jednou z funkcí byl telefon. To je jeden ze zásadních zlomů. Těch zlomů je víc, ale dal bych to do nějaké doby 2003, kdy jsme narazili na hranici procesorů jako rychlosti až do toho roku 2008. Co se týče Průmyslu 4.0,  je to iniciativa, která byla vykopnutá v roce 2011 na Hannoverském veletrhu. 2012 vznikla pracovní skupina pod vedením jednoho člověka ze Sappu a tam se snažili zformulovat pro Německou vládu nějakou vizi, nějakou strategii, kterou Němci postupně rozvíjeli a dneska mají docela dobře našlápnuto, aby v tom jejich pojetí Průmysl skutečně jako 4.0 zkusili zrealizovat.




Petr Pospíšil (www.eplan.cz)

Odkud se vzala iniciativa 4.0? O tom jsou dlouhé filozofování. Z technického hlediska tyto terminologie přináší primárně německé okolí Evropy, ale stejné myšlenky najdeme z celého světa pod různými názvy a diskuze na kolik je to revoluce, nebo na kolik je to marketing, já odmítám. On taky Ford, když zavedl pásovou výrobu, nevěděl, že zavádí něco revolučního, až budoucnost to takhle popisuje. Takže to nechme na budoucnosti jak tyto dnešní revoluční změny pojmenuje.




Jan Rollo (www.sysgo.com)

Já osobně znám toto pojmenování v české kotlině od Petra Beneše nebo od Jiřího Holoubka. V Německu vznikla takováhle iniciativa před lety a byla odezvou, nebo evropskou reakcí na americkou iniciativu z roku 2006, právě o Cyber-Physical Systems.



Jiří Holoubek (www.elcom.cz)

Digital Factory je termín, který byl už dávno. Nějaký Digital MAnufacturing další termín, který už byl normálně dávno známý. Smart Factory, to všechno jsou pojmy, které jsou posmetané z různých částí světa, ale všechny dohromady, znamenají něco, čemu se teď světově říká Industry 4.0. Ano, je to Průmysl 4.0, ale ten německý způsob je braný z mého pohledu jako jakýsi marketingově ochranářský způsob pro německý průmysl.



Otto Havle (www.fccps.cz)

Ta hlavní centra jsou hlavně ve Spojených státech, tam se to jmenuje nějak Smart Factory. A v Německu, kde se to přejmenovalo na Průmysl 4.0. V podstatě si myslím, že těch zdrojů je několik, jednak je to nedostatek kvalifikované pracovní síly, jednak snaha výrobců převzít co nejvíc z distribučního řetězce. To znamená automatizaci z výroby protahovat dál do distribuce, marketingu.. Všechno to shrábnout pod sebe, protože zisky z dílčích činností klesají a obchodní model pro ně není už tak výhodný. Propojení celého světa nám tohle umožní.



Jaromír Zelený (www.rittal.cz)

Já myslím, že myšlenka Průmyslu 4.0 vznikla v Evropě a myslím si, že je to reakce právě na stoupající konkurenceschopnost asijských firem, které se nám tlačí sem do Evropy. Evropa zejména pod vedením Německa, myslím, že prapůvod téhle myšlenky je v Německu, si uvědomila, že pokud chtějí obstát evropské firmy do budoucna, musí se posunout někam dopředu. Čili jinak řečeno, začalo se přemýšlet o tom, co je možné udělat jinak. Zlevnit pracovní sílu v Evropě těžko asi půjde. Laťky jsou nějakým způsobem nastaveny, čili je v podstatě jediná možnost, a to vyvíjet dál technologickou úroveň, proto abychom byli i nadále konkurence schopni vůči Asii.




Tomáš Duba (www.danfoss.cz)

Celkově to vzniklo asi proto, aby velké firmy byly ještě větší a silnější, to znamená, že ta iniciativa se primárně vytvářela na zakázku velkých firem, na druhou stranu zase musím říct, že i firmy menší, že i třeba firmy české a slovenské mají možnost se na tom spolupodílet a toho rozjetého vlaku se chytit, takže osobně si myslím, že ten, kdo bude u zrodu, budou velké firmy, budou to propagovat, protože to mají ve své firemní DNA, ale pokud my sami to budeme chtít vzít jako svojí konkurenční výhodu, tak s tím problémem se můžeme svézt a pokud nebudeme chtít, tak se domnívám, že nás to převálcuje.




Jiří Holoubek (www.elcom.cz)

Iniciativ po světě týkajících se digitální výroby, rozšířené komunikace v jakési pokročilé automatizaci zase, ale týkající se průmyslové výroby, těchto myšlenek je spousta a jsou už někdy deset, dvanáct, patnáct let staré. Vždyť i tady u nás například konference Vize v automatizaci a Digitální továrna, které jely při strojírenském veletrhu, už se taky datují relativně dlouhou dobu, to znamená, že to není něco co by spadlo z nebe. Na druhou stranu velice pěkně to uchopili právě ti Němci, když v roce 2011 na Hannoverském veletrhu si sedla partička, jednak průmyslníků, ale zejména výzkumníků a akademiků a dala dohromady jakýsi koncept, který nazval Industry 4.0. Dva roky kolem toho diskutovali a v roce 2013 na Hannoverském veletrhu to vyhlásili jako národní iniciativu a paní Merkel jim na to nasypala 250 miliónů Euro. A tím vlastně zatáhla do tohoto celého procesu, který je do jisté míry hned od samého počátku velmi úspěšně marketingově uchopený a na druhé straně lze říct, že je to jakýsi systém ochranářství pro německý průmysl, ale samozřejmě tím, že si dokážou to velké množství nahospodařených peněz nějakým účelovým způsobem rozdělovat, je to čistě plánovité přerozdělování peněz, že Fraunhofer Institute dostává jisté peníze, obchodní komora dostává jisté peníze,  samozřejmě někdo to musí podporovat, z části to podporuje stát, z části to podporují ty členské firmy, které v té iniciativě jsou zabudované nebo zakotvené. A tím, že to číslo Industry 4.0. tomu dali první Němci, tak od té doby se to nazývá tímto způsobem.



Martin Lahoda (www.phoenixcontact.cz)

Průmysl 4.0 je vlastně česká iniciativa, která ovšem vychází z německé iniciativy Industry 4.0. Tato iniciativa byla poprvé v hrubé verzi vyhlášena v Německu v roce 2011 a v nějaké finálnější verzi na Hannoverském veletrhu v roce 2013 s cílem skutečně podpořit konkurenceschopnost v prvé řadě německého průmyslu, v rámci nějaké celosvětové konkurence. A protože Česká republika je hodně provázána výrobně s německými závody, tak je opravdu logické, že prostě Průmysl 4.0 by měl respektovat nějaká pravidla a standarty německé iniciativy Industry 4.0. Myslím si, že je to určitě velká výzva pro to stanovit když už ne globální, tak minimálně evropské standardy, proto, aby skutečně ekonomika celé Evropy byla konkurence schopna vůči těm dalším.





Jiří Holoubek (www.elcom.cz)

My samozřejmě tady v Čechách říkáme, že se hlásíme k té myšlence od samého počátku, rozjíždět český pohled na tady tuto problematiku, protože my nemáme tolik nadnárodních korporací, které by měly sídlo u nás a diktovali tomu ostatnímu světu nějaké standardy. My tady máme spíš ty součásti nadnárodních korporací, které do jisté míry přebírají firemní kulturu, firemní standardy i celé ty procesy z těch velkých korporací. Ale na druhou stranu tady máme velké množství firem, které jsou malé a střední, které mají ambici nejen dodávat těmto velkým součástem nadnárodních korporací u nás umístěných, ale dodávat do celého světa, exportovat pokud možno nejenom na ty velké korporace, ale dodávat i na druhou stranu do Asie, do Japonska, do Francie, do Itálie a v tom případě musíme být podstatně otevřenější a proto říkáme, že český přístup k Průmyslu 4.0 bude opravdu daleko širší a otevřenější a začínáme se zabývat i tím, co je hluboko v těch předvýrobních etapách. Čili nemluvíme jen o digitalizaci průmyslové výroby. To by byl ten největší a nejfatálnější  omyl, kterého bychom se dopouštěli v případě, že bychom k tomu pojmu Průmysl 4.0 dávali za rovnítko digitalizace průmyslové výroby. To není pravda. V každém případě si musíme uvědomit i to, co se snažíme taky propagovat, že průmysl má tam to slovíčko nebo ten slovní základ, to myšlení, ta myšlenka. A tu myšlenku, tu mysl chceme rozšiřovat dál. A proto když jsme řekli, na konferenci připraveno pro Průmysl 4.0, že by to mohlo být 4. národní obrození třeba, tak to tak opravdu může být. My si budeme snažit uvědomovat celý hodnotový řetězec, který zahrnuje všechny etapy. Sice s průmyslovou výrobou související, ale průmyslová výroba samotná je jen velice malý segment, protože to všechno ostatní se bude odehrávat taky v této společnosti, taky na tomto teritoriu.  A to je potřeba si uvědomit. Není to jen marketingová nálepka na to, že můj produkt je ready for Industry 4.0.


SLEDUJTE TECHNOLOGICKÝ VIDEOSERIÁL
www.R4M.cz
a buďte v obraze!
 
 

 

Diskutující k tomuto článku

   (počet diskutujících: 1)


FIREMNÍ TIPY
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933