Dnešní článek je volné pokračování tohoto příspěvku, ve kterém byla přiblížena správná instalace čidla PIR.

Výstupní obvod čidla (poplachovou smyčku) je nutné zapojit tak, aby bylo možné sledovat tyto stavy:

Klidový režim

Poplach

Sabotáž (neoprávněný destrukční zásah do systému)

Výstupní signál předáváme k ústředně elektrické zabezpečovací signalizace (dále jen EZS), případně koncentrátoru k dalšímu zpracování.

Obrázek 1

Na 1. obrázku vidíme detekční obvod čidla s výstupním poplachovým kontaktem S1 zakončeným svorkami Sv1a a Sv1b. Dále je detekční obvod napájen napětím U na svorkách Sv2a a Sv2b. Je zřejmé, že k tomuto zapojení je nutné vést nejméně čtyřžilový kabel.

Tato nejjednodušší detekční smyčka může být:

A) otevřená (NO kontakt)

R=nekonečno - klidový stav

R=Rv - signalizace poplachu (Rv= impedance přívodního vedení)

B) uzavřená (NC kontakt)

R=nekonečno - signalizace poplachu

R=Rv - klidový stav (Rv= impedance přívodního vedení)

Obě varianty nepočítají se zapojením ochranného kontaktu (tamperu), ani s ochranou vedení proti sabotážnímu zásahu. Proto se toto zapojení v praxi nepoužívá.

Obrázek 2

Na 2. obrázku přibyl odpor R1, včleněný mezi svorky Sv1a a Sv1b. Informaci od čidla tedy přebíráme ze svorek Sv3a a Sv3b.

V tomto případě by musí být S1 v provedení NC (uzavřená smyčka).

Impedance smyčky v různých případech vypadá takto:

R=Rv - klidový stav (Rv= impedance přívodního vedení)

R=R1+Rv - signalizace poplachu (Rv= impedance přívodního vedení)

R=nekonečno - přerušení vedení (sabotážní zásah)

Obrázek 3

Včleníme-li na 3. obrázku před svorku Sv3a ještě ochranný (tamper) kontakt S2, varianty na smyčce pak vypadají následovně:

R=Rv - klidový stav (Rv= impedance přívodního vedení)

R=R1+Rv - signalizace poplachu (Rv= impedance přívodního vedení)

R=nekonečno - přerušení vedení nebo otevření čidla (sabotážní zásah)

Zapojení na obrázcích 2. a 3. nazýváme jednoduše vyvážená smyčka.

V případě, že je sabotáž provedena zkratováním přívodního vedení k čidlu, systém na tento destrukční zásah nezareaguje.

Obrázek 4

Abychom byli schopni rozpoznat i sabotáž provedenou zkratováním přívodního vedení k čidlu, musíme použít tzv. dvojitě vyváženou smyčku, která je znázorněna na obrázku 4.

Do série s ochranným (tamper) kontaktem S2 zapojíme odpor R2.

V tomto případě musí být S1 v provedení NC (uzavřená smyčka).

Impedanční varianty na smyčce vypadají následovně:

R=R2+Rv - klidový stav (Rv= impedance přívodního vedení)

R=R1+R2+Rv - signalizace poplachu (Rv= impedance přívodního vedení)

R=nekonečno - přerušení vedení nebo otevření čidla (sabotážní zásah)

R=0 - zkratování vedení (sabotážní zásah)

Velikosti odporů R1 a R2 jsou pro systémy od různých výrobců různé, zpravidla se pohybují mezi 1k - 12k. Nejčastější jsou 1k, nebo 2k2.  Tyto odpory zpravidla dodává výrobce spolu s ústřednou EZS.

Ústředny EZS na svých vstupních obvodech pracují s "rozvážením" +/-30% až +/- 1%. Do tohoto rozmezí se musí vejít hodnota odporu vedení smyčky (Rv). Vzhledem k tomu, je záměrně volena relativně vyšší hodnota odporů R1 a R2, aby poměr mezi nimi a odporem vedení byl co největší.

Standardně jsou pro připojení čidel používány kabely s průřezem žil 0.4 až 0.5mm. V případě extrémně dlouhých vedení smyček je nutné zvýšit průřez žil přívodního kabelu a tím zmenšit odpor vedení, abychom dodrželi toleranci rozvážení smyčky.

V tomto příspěvku uvádíme pouze vybraná základní zapojení.  

ČSN EN 50 131 určuje tzv. kategorie rizik. Mimo jiné je požadavky normy definován i typ zapojení poplachové smyčky pro danou kategorii. Tímto tématem (rozdělení systémů EZS do kategorií a požadavky na jednotlivé kategorie) se bude zabývat samostatný příspěvek.