Charakteristika naprázdno udává závislost statorového proudu, ztrát a skluzu motoru bez zatížení na jeho statorovém napětí. Lze z ní usuzovat na kvalitu magnetického obvodu a mechanického provedení motoru. Proud naprázdno má jalovou a činnou složku. Jalová složka budí magnetické pole, činná složka hradí ztráty naprázdno. Poměr mezi jalovou a činnou složkou roste s růstem napětí. Proud naprázdno při jmenovitém napětí bývá asi 25 až 50% jmenovitého proudu (roste s počtem pólů), účiník obnáší asi 0,05 až 0,15, ztráty bývají několik % jmenovitého výkonu. Jsou tvořeny ztrátami mechanickými (třením a ventilací), ve feromagnetiku magnetického obvodu (hysterezními od střídavé magnetizace, Jouleovými od vířivých proudů a přídavnými od drážkování statoru a rotoru a od neharmonického průběhu magnetické indukce ve vzduchové mezeře) a Jouleovými ve vinutí (prakticky pouze od průtoku proudu statorovým vinutím). Skluz naprázdno je téměř nulový.
Zatěžovací charakteristiky jsou závislosti hlavních provozních veličin motoru (výkonu, statorového proudu, účiníku, účinnosti a skluzu) na jeho činném příkonu, odebíraném z napájecího zdroje (sítě) při jmenovitém napětí statoru. Typický průběh těchto charakteristik velkého motoru (12MW, 6kV) ukazuje obr.
Časté je též vynášení hlavních provozních veličin motoru (včetně činného příkonu) v závislosti na jeho výkonu.
Momentová neboli mechanická charakteristika uvádí točivý moment motoru v závislosti na jeho skluzu (příp. rychlosti otáčení) při jmenovitém nebo i jiném napět statoru. Obvyklý tvar této závislosti je patrný z obrázku, kde je možno nalézt záběrový moment Mz motoru při skluzu s = 1 a maximální moment Mm, tzv. moment zvratu, při skluzu s = sm, tj. při skluzu zvratu.
Záběrový moment a moment zvratu se mění s druhou mocninou statorového napětí, záběrový proud lineárně s tímto napětím a skluz zvratu je na napětí nezávislý.
U motorů s kroužkovým rotorem bývá záběrový moment asi 10 až 20% jmenovitého točivého momentu a moment zvratu při skluzu 1 až 5% přibližně 200 až 300% této jmenovité hodnoty. Momentovou charakteristiku však lze upravit zařazováním činného odporu do obvodu rotoru. Zhruba platí, že při zařazení odporu R2s = (k - 1) R2 do série s fází vinutí rotoru s činným odporem R2 se změní skluzy při stejných momentech k násobně. Zřejmě při
R2s = R2 (1- sm)/sm
bude záběrový moment roven maximálnímu, což je výhodné pro rozběhy s velkým zatížením. Při dalším zvětšování R2s sice točivý moment opět klesá, ale zmenšuje se i záběrový proud, tím klesá zatížení napájecího zdroje a zmenšují se vyvolávané poklesy síťového napětí.
Motory s klecovým rotorem mají momentové charakteristiky odlišné a závislé na již zmiňovaném tvaru rotorové drážky.
Typické momentové charakteristiky indukčních motorů s klecovými rotory:
obr. č. 1 - jednoduchá, obr. č. 2 - vírová, obr. č. 3 - dvojitá (Boucherotova) klec
Příčinou odlišnosti jsou vířivé proudy, které při narůstajícím rotorovém kmitočtu intenzivněji vytlačují proud v úzkých tyčích hluboké klece k povrchu tyčí a tím zvětšují efektivní odpor klece.
Vlivem drážkování statoru a rotoru a existence vyšších harmonických točivého magnetického pole mohou vznikat točivé momenty s násobně menšími rychlostmi otáčení a s různým smyslem otáčení. Tyto momenty se superponují na charakteristiku základní harmonické točivého magnetického pole a vytvářejí tzv. asynchronní sedla.
Mimo to mohou vznikat též tzv. synchronní sedla, nezávislá na skluzu, ale na vzájemné poloze statoru a rotoru. Ze synchronních sedel je nejméně žádoucí sedlo při s = 1, zmenšující záběrový moment motoru. Může záběrový moment základní harmonické i převýšit a způsobit, že se motor nerozběhne. Vzniku sedel se zabraňuje vhodnou volbou počtu drážek statoru a rotoru a zapojení vinutí.
U hřídelí rychloběžných motorů je důležitým parametrem kritická rychlost otáčení.
Ing. Ota Roubíček
Tip na literaturu o motorech naleznete zde...