V odborných elektrotechnických kruzích se v poslední době velmi často skloňuje pojem provádění revizí elektrických spotřebičů a elektrického ručního nářadí, a to především souvislosti údajného rozporu, kdy na pracovišti se provádět revize musí a na ty samé spotřebiče v domácnosti se revize provádět nemusí. Na tuto otázku již mnoho lidí nahlíželo z mnoha úhlů a podávalo mnoho různých vysvětlení. Nicméně otázka proč na žehličku, kterou používá žena v domácnosti nepotřebuji revizi, ale když stejný model žehličky bude stejná žena používat v práci - v prádelně, tak již revizi potřebuje, není otázkou elektrotechnickou, ale čistě právní.

V roce 1989 došlo v naší společnosti k zásadním změnám, dnes již nepatří všechno všem a vlastně nikomu, ale veškeré věci mají jasného vlastníka, který s věcmi může nakládat, ale zároveň za ně nese odpovědnost.

Otázka odpovědnosti je v tomto případě totiž tou hlavní a rozlišující.
Podíváme-li se na věc z hlediska bezpečnosti, tak je jistě v zájmu obou skupin uživatelů (jak v domácnosti, tak i v podnikatelské sféře), aby používané spotřebiče byly v pořádku a bezpečné, ale z hlediska právního a obzvláště z hlediska odpovědnosti, existují zásadní rozdíly. Vlastníkem žehličky v domácnosti je samotný uživatel, popř. osoba blízká, která odpovídá sama sobě za bezpečnost daného spotřebiče. V případě, že dojde k jakémukoliv poškození majetku či zdraví v důsledku vadného spotřebiče, nese si odpovědnost za případnou způsobenou škodu sám. Dalším důležitým aspektem pak zde je, že takovéto spotřebiče jsou používány v soukromí svého bytu, chalupy, rodinného domu …, a prolomení soukromí v současné době, za současné právní úpravy není možné, což je jistě správně a dobře.

V případě podnikatelského sektoru je ovšem právní situace zcela jiná. Jakákoliv fyzická či právnická osoba, která chce vyvíjet podnikatelskou činnost na území ČR, musí splňovat podmínky stanovené zákonem. V souvislosti s naší otázkou jsou to především zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb. v platném změní), Zákon č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a mnoho dalších zákonů.

První jmenovaný zákon - Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) řeší obecně problematiku dodržovaní bezpečnosti práce na pracovišti a stanovuje náležitosti, které musí podnikající subjekt - zaměstnavatel plnit vůči svým zaměstnancům tak, aby zajistil nezbytnou míru bezpečnosti na pracovišti. Jednou z těchto nezbytných činností je vyhledávání a hodnocení rizik (§102). V zákoně č. 309/2006 Sb. je v §4 stanoven požadavek na provádění kontrol a revizí technických zařízení a nářadí. V této souvislosti je rovněž dobré zmínit §349 zákoníku práce, který stanovuje rozsah předpisů, které je nutno z hlediska bezpečnosti práce dodržovat, mezi něž patří i technické normy. Zákoník práce rovněž v §265 stanovuje odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci v důsledku nedodržení předepsaných právních povinností.

Z výše uvedených skutečností tak vyplývá několik závěrů. Elektrické spotřebiče a nářadí bezpochyby představují určité riziko možného ohrožení bezpečnosti uživatelů a je nezbytné je řádně udržovat, kontrolovat a revidovat, a to bez ohledu na místo jejich používání. Nicméně zákonná povinnost provádění revizí a kontrol platí pouze pro podnikatelské subjekty, protože z hlediska odpovědnosti používá daný spotřebič či nářadí jiná osoba, než jeho vlastník, a tudíž zde vzniká právní vztah odpovědnosti vlastníka, vůči osobě, která obsluhuje či pracuje s daným spotřebičem a nářadím. Vlastník (zaměstnavatel) je povinen zajistit maximální možnou míru bezpečí, ke které kontroly a revize rozhodně přispívají.

Závěrem mi dovolte konstatovat, že zajištění bezpečnosti a předcházení případným úrazům by mělo být prvořadým zájmem všech zaměstnavatelů i kontrolních orgánů, a proto by měla být i na oblast revizí a kontrol elektrických spotřebičů zaměřena jejich pozornost.

Mgr. Radek Roušar
víceprezident ESČ
jednatel ELKO CZ, s.r.o.