Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (1.)


Document Actions
Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (1.)
Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Snahou tohoto příspěvku je seznámení široké elektrotechnické veřejnosti s úplným zněním této důležité normy tak, aby při kladení kabelů a podzemních sítí nevznikaly chyby, a práce byla předána bez vad, reklamací a v předepsané kvalitě.
František Kosmák, ze dne: 4.01.2007
reklama
  1. ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
  2. Používání Mezinárodního elektrotechnického slovníku v praxi
  3. Zamezení neočekávaného spuštění strojních zařízení

1. ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Náročnost ukládání podzemního vedení vyžaduje velmi přesnou koordinaci jejich dodavatelů, za kterou zodpovídá za stavebního zákona technický dozorce investora. To však nezbavuje jednotlivé elektromontážní organizace zodpovědnosti za ukládání kabelů do země. Dříve, než pojednám o vlastní ČSN 73 6005, zdůrazním souvisící problematiku.

Prvním krokem směrem k profesionalitě a pragmatickému odkazu „Dělej každou práci jen jednou“, tedy bez oprav, úprav a reklamací - je činnost elektroprojektanta. Při projektování podzemních vedení musí mít dokumentaci skutečného terénu a stavební situace od zadavatele stavebního projektu – investora. Tento základní požadavek není možno obejít výkresem situace bez měřítka, ani odkazem na upřesnění trasy při (montáži) ukládání kabelů do země. Jedním z vážných pochybení při projektování kabelových tras je chybějící řez při souběhu a křížení VN kabelů s kabely NN a sdělovacími kabely a uzemněním. Zejména u vstupů zděných nebo kioskových transformátoroven a elektrických stanic, kde dochází k zahuštění kabelů VN, NN, sdělovacích a uzemňovacích a jejich vzájemné blízkosti. Zde platí ČSN 33 2000-5-52 Výběr soustav a stavba vedení, tab. 52 HN 10 pro hloubku uložení silových kabelů v zemi a tab. 52 HN 11 pro souběh a křižování kabelů v zemi.

Při křižování kabelů se zemním vedením hromosvodu musí být kabel uložen nad tímto zemním vedením a v místě křižování od něho vzdálen alespoň 50cm; tedy nad uzemněním.

Souběh a křižování elektrických vedení v zemi s hromosvodem je uveden také v Předpisech pro ochranu před bleskem, ČSN 34 1390 (čl. 115, silová i sdělovací čl. 121), zejm. čl. 115 stanovuje: „Svod uložený v zemi a křižující silové kabelové vedení v zemi se má vést kolmo ke kabelu a musí se uložit pod ním ve vzdálenosti pokud možno 50cm.
Při souběhu mají být zemní svod, popřípadě vodiče uzemnění hromosvodu, od kabelu vzdáleny aspoň 2m“. Výjimkou jsou kovové osvětlovací stožáry stojící v místech zvýšeného nebezpečí zásahu blesku (na otevřeném prostranství, v ulici s nízkými domy apod.).
V takových případech lze uložit do společného výkopu s kabelovým vedením na dno výkopu pod pískové lože páskový zemnič, který spojuje sousední stožáry. ČSN 33 2000-5-54 pro uzemňování dovoluje klást zemniče na dno výkopových rýh, a to nejméně 10cm pod kabel nebo vedle kabelu.

Není-li pečlivě vypracována projektová dokumentace v souladu s požadavky technických norem, dochází často vlivem rychlé realizace staveb k chaotickému kladení kabelů a uzemnění takovým způsobem, že uzemnění je nejblíže k povrchu země místo 50cm pod nejspodnějším kabelem. Při mřížové uzemňovací síti okolo transformoven to znamená jednak sníženou uzemňovací schopnost – vyšší zemní odpor. Jednak nebezpečí poškození kabelů hranami zemnícího pásku, pokud není důkladně uložen naplocho a je v blízkosti kabelu, kdy působením tlaku zeminy, případně zatěžováním pojízdnými prostředky, dochází k proříznutí a poškození kabelů a následným poruchám v dodávce el. energie, selhání funkce sdělovacích kabelů nebo veřejného osvětlení.

Pro zřizování uzemnění je určena harmonizovaná ČSN 33 2000-5-54, která uvádí podrobně technologické postupy při uzemňování. Tato norma odkazuje při zřizování společných uzemnění silových a sdělovacích zařízení na Předpisy pro hromosvody ČSN 34 1390. Zdůrazňuje nutnost zřizování společných uzemnění elektrických zařízení a hromosvodu při jejich vzájemných vzdálenostech do 5m.

Druhým krokem je vlastní realizace dobře připraveného projektu oprávněnou montážní organizací s Oprávněním podle Vyhl. č. 20/1979 ve znění Vyhl. č. 553/1990 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. Další podmínkou jsou kvalifikovaní a zodpovědní elektrotechnici podle Vyhl. č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice a Živnostenský list podle Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. v platném znění.

K plynulému postupu montážních prací pak slouží stejně jako pro navrhování ČSN 73 6005/1994 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, která byla v průběhu doby 4 x změněna. Obsahuje tyto změny: Z1/leden 1996, Z2/leden 1998, Z3/srpen 1999, Z4/červenec 2003. Norma platí pro koordinaci prostorového uspořádání sítí technického vybavení v etapě územního plánování těchto sítí v zastavěných a nezastavěných územích v hranicích měst a obcí.
Stanoví zásady pro uspořádání sítí uložených ve veřejných plochách, v prostoru místních komunikací a v průtahu silnic.
Norma neřeší uspořádání sítí technického vybavení vzhledem k drahám (kromě tramvajových tratí v prostoru místních komunikací), vodním tokům, v oblastech se seismicitou na 6° a ve svážlivém území.
Norma neobsahuje ustanovení pro projektování jednotlivých sítí technického vybavení.
Vysvětluje termíny a definice, třídění a účel sítí technického vybavení. Stanovuje základní pokyny pro navrhování z hlediska prostorové koordinace, směrovou koordinaci s místními komunikacemi a pro elektromontážní činnost stanoví podmínky ukládání silových a sdělovacích kabelů ve vyhrazeném zájmovém pásmu a pro osazování stožárů a stožárových vedení včetně stožárů veřejného osvětlení, dopravních značek a světelných dopravních signálů. Zdůrazňuje přednost volby strany a trasy pro stožáry veřejného osvětlení před ostatními stožárovými tratěmi.

Norma obsahuje normativní přílohy (tabulky):
A.1, která stanoví nejmenší vodorovné vzdálenosti při souběhu podzemních sítí v metrech měřené mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí, stok, ochranné konstrukce, nebo kolejnice bližší k vedení.
A.2, která určuje nejmenší dovolené svislé vzdálenosti při křížení podzemních sítí v metrech v případech jako v tab. A.1.
B.1, který určuje nejmenší dovolené krytí podzemních sítí v metrech.
C, která určuje zájmová pásma podzemních vedení v přidruženém prostoru.

Důležité jsou všechny 4 změny, které je nutno používat pro navrhování uspořádání sítí technického vybavení.
Změna 1 se týká rekonstrukcí a bezvýkopových technologií a podmínek, kdy nemusí být dodrženy vzdálenosti podle tabulek A.1, A.2 při souběhu a křížení tepelných sítí se silovými a sdělovacími kabely a plynovody a stávající pak nemusí být překládány.
Změna 2 opravuje v tabulkách A.1, A.2, B.1 přetlak plynových potrubí z 0,3Mpa na 0,4MPa.
Změna 3 opravuje případy, kdy se žádá Ministerstvo dopravy a spojů ČR o výjimku z této normy , podmíněné souhlasem příslušného silničního správního úřadu podle Zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. v platném znění. Současně musí být doložen souhlas správců všech dotčených sítí technického vybavení.
Dále opravuje tab. A.1 a A.2 – vzdálenost při souběhu sdělovacích a silových kabelů 220kV z 0,8m na 0,7m a při křížení silových kabelů do 1kV s kabelovody z 0,30m na 0,10m. Silové kabely do 10kV a 35kV při křížení se sdělovacími kabely z 0,10m na 0,30m a silové kabely do 35kV při křížení se silovými kabely do 10kV z 0,15m na 0,20m.
Změna 4 zařazuje nový článek 2.12 tohoto znění:
2.12 bezvýkopové technologie: technologické postupy za účelem obnovy, rekonstrukce a kompletace inženýrských sítí při praktickém vyloučení zemních prací. Touto technologií se rozumí též technologie ukládání mikrokabelů, např.optických, a jejich chrániček do odpovídající drážky pod obrusnou vrstvu pozemní komunikace, nebo do vrcholu průtočných profilů stokových sítí.
Dále doplňuje články 4.1.5, 4.2.1 a 4.2.4 pro bezvýkopové technologie, uvádí novou normativní přílohu C – zájmová pásma podzemních vedení v přidruženém prostoru, a dovoluje ukládat i sdělovací kabely 2. kategorie.
Dále ruší článek 4.4.1 a nahrazuje ho novým zněním o ukládání sdělovacích kabelů ve vyhrazeném zájmovém pásmu do země v prostoru za základy stožárů směrem k zástavbě a v prostoru přilehlém k hraně obrubníku.
Ruší čl. 5.2.3 a nahrazuje novým zněním: Podzemní sítě uložené do země nebo v ochranných konstrukcích mohou být v místních komunikacích omezené šířky v nezbytných případech či v případě užití bezvýkopové technologie umísťované také v pásech nebo pruzích hlavního dopravního prostoru.
V příloze – tabulkách A.1, A.2 – normativních, doplňuje vysvětlivky na stranách 12 a 14 takto: pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a Z4 této normy.
Závěrem připomínám, že snahou tohoto příspěvku je seznámení široké elektrotechnické veřejnosti s úplným zněním této důležité normy tak, aby při kladení kabelů a podzemních sítí nevznikaly chyby, a práce byla předána bez vad, reklamací a v předepsané kvalitě.

... pokračování

Přednáška byl v celé verzi součástí "Sborníku přednášek LPE číslo 22".

 
 

 

TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

LPE s.r.o.
Zaslání vizitky
Zobrazit záznam v adresáři


FIREMNÍ TIPY
Umíte odpovědět? Vysvětlete, proč musíme elektrické stroje chladit a co by se stalo, kdybychom je nechladili. Popište rozdíly mezi chlazením vzduchem a chlazením kapalinou. Vysvětlete, jak teplo putuje elektrickým strojem a jak nám tepelný okruh pomáhá toto teplo správně odvést. Co přesně znamená ventilace v kontextu elektrických strojů? Jaký je rozdíl mezi ...
V přednášce na konferenci SOLID Team se Miroslav Záloha ze SUIP zmínil také o nutnosti a významu technické dokumentace při revizích. Přestože jsou běžné argumenty o ztrátě nebo zastarání dokumentace, zdůraznil, že legislativa, vládní nařízení a provozní bezpečnostní předpisy, jasně stanovují povinnost udržování a aktualizace technické dokumentace. Připomněl význam dokumentace pro správné provedení revize. Hlavním bodem bylo, že revizní technik musí nejen ... Více sledujte zde!
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Jaké problémy mohou nastat při tvorbě projektových dokumentací hromosvodu pro rodinné domy? Je časté, že nízká kvalita dokumentace komplikuje práci realizovních firem? Co obvykle chybí v těchto nedostatečných projektech? Jak důležitá je analýza rizik v projektování hromosvodů? Co všechno by měla obsahovat kvalitní technická zpráva? Je pravda, že někteří lidé nevědí, jak by měla správná dokumentace vypadat, a jsou spokojení jen s několika listy papíru? Jaký rozdíl je mezi zkušenými projektanty a těmi, kteří "podvádějí" v projektování? Co všechno zahrnuje dobře vypracovaný projekt hromosvodu a uzemnění?
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
Rakouská pobočka OBO BETTERMANN začíná stavět další objekt! S heslem "Růst potřebuje prostor" startuje výstavba nového kancelářského, logistického a školicího centra v Gramatneusiedlu. Tam vzniká budoucí zázemí OBO Austria. Do konce roku bude nová budova OBO přístřeším pro zhruba třicet pracovníků značky. Do budoucna značka OBO zpevní svou dosavadní síť. A jaké je ohlédnutí za českou pobočkou? V květnu 2019 společnost OBO BETTERMANN oslavila na pražském ...
Pokud dnes uslyším Dubaj, představím si horko, písek a arabský svět. Jak může vypadat taková elektroinstalace v islámském podání? Chodí se někdo přezkušovat z vyhlášky 50? Co bezpečnost, hygiena a výdělky? A mnoho dalších otázek jsme měli před cestou do Arabských emirátů. Náš cíl byl staveniště mrakodrapu! Kdo staví šejkům mrakodrapy v Dubaji?
Řešíte, jakou ochranu před bleskem zvolit? Co vám říká pojem oddálený hromosvod? Jak konstruovat tuto ochranu v různých podmínkách radí společnost Dehn. Nechybí výtažky z norem, tabulky a konkrétní postupy. Více zde ...
Jak má vypadat správně provedený skrytý svod podle ČSN 34 1390- Předpisy pro ochranu před bleskem? Mohlo by se zdát, že správné provedení jímací soustavy a svodů podle dnes již neplatné normy je mrtvé téma, ale hromosvody provedené podle této normy z roku 1969 nás ještě mnoho let budou doprovázet a bude docházet k jejich opravám a opakovaným revizím podle ČSN 33 1500.
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933