Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: Projektování elektrotechnického díla s ohledem na Stavební zákon č. 183/2006 Sb. (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 7.02.2014
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

Projektování elektrotechnického díla s ohledem na Stavební zákon č. 183/2006 Sb.

Které nejčastěji se vyskytující činnosti na zařízeních elektrizační soustavy nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu? Projektovat znamená vytýčit směr instalace pro mnoho následných profesí. Ty se budou následně řídit právě vaším návrhem. A víte jak je to s dokumentací skutečného provedení stavby? Podrobný soupis podmínek ze Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. naleznete v tomto článku.

Karel Dvořáček, ze dne: 7.02.2014

V souvislosti s ustanovením SZ, části čtvrté, hlavě 1., dílu 1, § 103 odstavce 1), písmena b) v bodu 4. lze uvést tyto nejčastěji se vyskytující činnosti na zařízení elektrizační soustavy, které stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují.

Zařízení pro přenos a přímá vedení – (například vedení vysokého a velmi vysokého vedení)

výměna vodičů venkovního vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů);
výměna sloupů bez ohledu na tvar původních a náhradních, avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení;

doplňování vodičů, bez ohledu na určenou funkci (například posílení vedení či obslužná funkce) v trase stávajícího vedení, avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení; doplňování ochranných prvků vedení umístěných na sloupech, vodičích, respektive na samostatných závěsných lanech;
doplňování ochranných prvků pro ochranu ptactva;
umísťování skříní (rozvodných, měřících a podobně) na sloupy (bez ohledu zda původní či z důvodu montáže skříně náhradní);
výměna vodičů (kabelů) kabelového vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů), avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení;
umísťování vytyčovacích bodů podzemního vedení;
umísťování sloupků s výstražnými či informativními tabulkami na hranicích či v prostoru ochranného pásma;
úprava plochy pro to, aby umožnila pravidelnou, bezpečnou obsluhu a údržbu součástí elektrizační soustavy;
uvnitř ochranného pásma zřizovat stavby nutné pro provoz vedení za předpokladu, že tyto stavby budou nepodsklepené, o jednom nadzemním podlaží do 25m², do výšky 5m a neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění a nejde ani o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů (v těchto stavbách není dovoleno v souladu s ustanovením SZ ani ustájovat zvířata); tato stavba nesmí ovlivnit stávající ochranná pásma vedení.

Toto vychází z podrobného rozboru, který byl před změnou zpracován pro potřeby MMR:

V souvislosti s ustanovením SZ, části čtvrté, hlavě 1., dílu 1., § 103 odstavce 1), písmena b) v bodu 4. a výše uvedeného rozboru v kapitole 2. a 3. lze uvést tyto nejčastěji se vyskytující činnosti na zařízení elektrizační soustavy, které stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují:

Zařízení pro přenos a přímá vedení – (vedení vysokého a velmi vysokého vedení)
I. výměna vodičů venkovního vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů);
II. výměna sloupů bez ohledu na tvar původních a náhradních, avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení;
III. doplňování vodičů, bez ohledu na určenou funkci (například posílení vedení či obslužná funkce) v trase stávajícího vedení, avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení;
IV. doplňování ochranných prvků vedení umístěných na sloupech, vodičích, respektive na samostatných závěsných lanech;
V. doplňování ochranných prvků pro ochranu ptactva;
VI. umísťování skříní (rozvodných, měřících a podobně) na sloupy (bez ohledu zda původní či z důvodu montáže skříně náhradní);
VII. výměna vodičů (kabelů) kabelového vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů), avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení;
VIII. umísťování vytyčovacích bodů podzemního vedení;
IX. umísťování sloupků s výstražnými či informativními tabulkami na hranicích či v prostoru ochranného pásma;
X. úprava plochy pro to, aby umožnila pravidelnou, bezpečnou obsluhu a údržbu součástí elektrizační soustavy;
XI. uvnitř ochranného pásma zřizovat stavby nutné pro provoz vedení za předpokladu, že tyto stavby budou nepodsklepené, o jednom nadzemním podlaží do 25m², do výšky 5m a neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění a nejde ani o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů (v těchto stavbách není dovoleno v souladu s ustanovením SZ ani ustájovat zvířata); tato stavba nesmí ovlivnit stávající ochranná pásma vedení.

Zařízení pro distribuci a přímá vedení – (vedení vysokého a nízkého vedení)
XII. výměna vodičů venkovního vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů);
XIII. výměna sloupů bez ohledu na tvar původních a náhradních, avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení (pokud je požadováno v souladu s EZ);
XIV. doplňování vodičů, bez ohledu na určenou funkci (například posílení vedení či obslužná funkce) v trase stávajícího vedení, avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení (pokud je požadováno v souladu s EZ);
XV. doplňování ochranných prvků vedení umístěných na sloupech, vodičích, respektive na samostatných závěsných lanech;
XVI. doplňování ochranných prvků pro ochranu ptactva;
XVII. umísťování skříní (přípojkových, rozvodných, měřících a podobně) na sloupy (bez ohledu zda původní či z důvodu montáže skříně náhradní);
XVIII. výměna vodičů (kabelů) kabelového vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů), avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení (pokud je požadováno v souladu s EZ);
XIX. umísťování vytyčovacích bodů podzemního vedení;
XX. umísťování sloupků s výstražnými či informativními tabulkami na hranicích či v prostoru ochranného pásma (pokud je požadováno v souladu s EZ), nebo v trase vedení (pokud není ochranné pásmo v souladu s EZ požadováno);
XXI. úprava plochy pro to, aby umožnila pravidelnou, bezpečnou obsluhu a údržbu součástí elektrizační soustavy;
XXII. zřizování rozpojovacích jistících skříní ve stávajících trasách distribučních kabelových vedení určených pro možnost rozpojení stávajícího vedení, případně pro připojení dalších elektrických rozvodů (přípojky, distribučních rozvodů);
XXIII. výměna stávající přípojkové skříně za náhradní, bez ohledu na shodnost typu nahrazované a náhradní přípojkové skříně u objektů, které nejsou památkově chráněny. U památkově chráněných objektů lze nahradit stávající přípojkovou skříň za předpokladu, že náhradní přípojková skříň je stejného rozměru jako nahrazovaná;
XXIV. uvnitř ochranného pásma (pokud je zřízeno) zřizovat stavby nutné pro provoz vedení za předpokladu, že tyto stavby budou nepodsklepené, o jednom nadzemním podlaží do 25m², do výšky 5m a neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění a nejde ani o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů (v těchto stavbách není dovoleno v souladu s ustanovením SZ ani ustájovat zvířata); tato stavba nesmí ovlivnit stávající ochranná pásma vedení.
Elektrické stanice (bez ohledu na jejich funkci):
XXV. zřizování oplocení technického zařízení v areálu elektrických stanic zabraňujícího přístupu nepovolaných osob, respektive volně se pohybující zvěře či ptactva;
XXVI. doplňování technologického zařízení elektrické stanice v jejím stávajícím areálu, za předpokladu, že toto zařízení nevyvolá požadavek na změnu ochranného pásma elektrické stanice;
XXVII. v areálu stanice zřizovat stavby nutné pro její provoz a provoz navazujících vedení za předpokladu, že tyto stavby budou nepodsklepené, o jednom nadzemním podlaží do 25m², do výšky 5m a neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění a nejde ani o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů (v těchto stavbách není dovoleno v souladu s ustanovením SZ ani ustájovat zvířata); tato stavba nesmí ovlivnit stávající ochranné pásmo stanice.

Další stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení dle § 103 stavebního zákona.

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují:

a) budovy, a to

stavby o jednom nadzemním podlaží do 25m² zastavěné plochy a do 5m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů;
stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70m² zastavěné plochy a do 5m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);
stavby pro plnění funkcí lesa do 70m² zastavěné plochy a do 5m výšky, bez podsklepení;
stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16m² a do 5m výšky;
zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40m² zastavěné plochy a do 5m výšky;
přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40m² zastavěné plochy a do 4m výšky; Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží,

b) technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání, a to

nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní budky, včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě a přípojných energetických vedení, zejména pro veřejné telefonní automaty a jejich stavební úpravy.

Dále nevyžadují ohlášení ani stavební povolení:

1) vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy;
2) povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla;
3) zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy;
4) stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin;
5) topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody;
6) stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa;
7) přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50m, stožáry, antény a jiná zařízení, a to

konstrukce chmelnic, vinic a sadů;
antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 15m;
sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení do celkové výšky 1,5m;
signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely;
podpěry lanových drah, které nevedou přes veřejné komunikační plochy a slouží pro nákladní dopravu, pro které bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby;
stožáry pro vlajky.

Větrné elektrárny do výšky 10m nemusí mít stavební povolení, zde stačí ohlášení.

SZ - § 125 - Dokumentace skutečného provedení stavby

(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.
(4) Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3 doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
(5) Za vlastníka stavby podle odstavců 1, 3 a 4 se považuje společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu.

Autor: Karel Dvořáček
předseda TNK 22, člen TNK 76 a autorizační komise ČKAIT

Jak se orientujete v projektování s ohledem na Stavební zákon vy?
Podělte se o své zkušenosti v tomto diskusním vlákně!

TEXT Z OBLASTÍ

Projekty

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.