Proud, Ampér

Proud, ilustrovaný encyklopedický slovník, 1980
Tok fyzikální veličiny. Elektrický proud, míra pohybu nositelů elektrických nábojů, tj. množství elektrického náboje prošlého (např. vodičem) za 1 sekundu, tj. tok elektrického náboje, směr elektrického proudu je definován směrem toku kladného náboje. Jednotka je ampér (A). Pohyb částic (v případě jednosměrného pohybu) pocházející daným místem (plochou), počet částic prošlých tímto místem za 1 sekundu.

Proud, Radiotechnika pro pionýry 1954
Hovoříme o proudu, proud....proud, říká se přece také vodní proud, že? Však se elektrický proud také  vodnímu proudu dosti věrně podobá, takže si vlastnosti elektrického proudu můžeme názorně vysvětlovat na proudu vodním. K vodě jsme sáhli již jednou, když jsme si vysvětlovali pojem napětí, "hladiny ve spojitých nádobách se vyrovnaly samy sebe přetlakem vyššího vodního sloupce. Potrubí bylo pod napětím. Kdyby stěny trubek byly slabé a napětí příliš vysoké , praskla by asi trubka a voda by si rázem vyhledala cestu do oblasti nižšího tlaku. Totéž se stává u elektrických vodičů, jsou-li slabě isolovány. Natlačené elektrony isolaci prorazí a hledají si cestu do oblasti nižšího tlaku. Isolace se tedy řídí použitým napětím.
Čím se však řídí průřez drátu? Tím, čímž se řídí průřez vodovodních trubek. Silou, intensitou toku, proudem. Chci.li aby protékal proud silnější, musím volit větší světlost, jak trubek, tak drátu. Zmenším-li světlost trubek, protéká menší proud. Velikost (intensitu) elektrického proudu měříme na ampéry (A), jež se tak jmenují na počest fysika Ampéra.

Proud elektrický, Abeceda elektrotechniky 1954

Představujeme si, že při proudění elektřiny protékají vodičem nepatrné částečky, zvané elektrony. O jejich rozměrech si těžko uděláme představu; každé těleso se dá dělit (lámat) na stále menší a menší kousky, až se nakonec rozdrobí na nejmenší možné kousky, zvané molekuly.
Můžeme si představiti, že elektrony proudí vodičem tak, jako proudí voda trubkou. V potrubí nastane proud teprve při rozdílu tlaků. Také ve vodiči vznikne elektrický proud teprve při rozdílu elektrického "tlaku" (potencionálu), zkrátka při rozdílu napětí. Jako zvýší čerpadlo napětí vody, tak zvýší např. generátor napětí elektrického proudu. Aby byl elektrický proud stálý, musí tu být na udržení rozdílu napětí stálá síla, jíž říkáme síla elektromotorická. Příčinou elektrického proudu je tedy elektromotorická síla: uvede elektrony do pohybu a tím vznikne elektrický proud.

Ampér, Příruční slovník vědy a techniky 1987
Základní SI jednotka intenzity elektrického proudu, 1A= 1C/s (tj. 1 coulomb za sekundu). Ampér je stálý elektrický proud, který při průtoku dvěma rovnoběžnými přímými vodiči velmi dlouhými, zanedbatelného kruhového průřezu, umístěnými ve vakuu ve vzdálenosti 1m od sebe vyvolá mezi vodiči sílu 2/10⁷N na 1m délky.

Ampér, Abeceda elektrotechniky 1954

Ampér je jednotkou průtokové rychlosti proudu. Je to tedy jednotka množství elektřiny prošlého za jednotku doby. Říká se mu jednotka velikosti proudu, jednotka proudu. Vodní proud, t.j. množství vody měříme v litrech (1litr=1kg). U elektřiny (cizím slovem intensitu) čili množství za vteřinu proteklých elektronů měříme v ampérech, zkratka (A). (Kdo to byl Ampére, kliknout zde.) Projde-li vodičem za sec asi 6300 biliónů elektronů, říkáme, že jím teče proud jednoho ampéru. Při proudu 1A projde průřezem vodiče za 1 vteřinu množství 1 coulombu. Z toho je též zřejmo, proč se coulombu říká ampérsekunda.

Ampérovo pravidlo pravé ruky, Radiotechnika pro pionýry 1954
Uchopte cívku pravou rukou tak, aby prsty směřovaly směrem, kterým protéká proud. Pak palec ukazuje směr siločar vycházejících ze severního pólu.