Lidské rozmary jsou opravdu různobarevné.
Přijíždím do velmi zastrčené vesnice na chalupu jednoho vyznavače moderních komunikací. Expert, kterého mnozí dobře známe a považujeme jej za synonymum k elektronické komunikaci. Vstoupil jsem do předzahrádky a spatřil ho kouřícího doutník na verandě. Zapnul jsem "další oči" abych objevil nějakou úchylku šíleného příznivce datových protokolů.

Chalupa byla prastará s dřevěnou podlahou a velkou pecí. Žádný televizor, žádná trouba, ba ani rádio. Na pozemku bylo více stavení. Uprostřed dvora stál kůň, kolem něj se honily slepice. Kávu jsem dostal "turka" zalitého uvařenou vodou na peci. Všechny tyto indicie od počátku nekorespondovaly s původní představou o člověku, který přednáší s úžasným nadšením stovkám lidí o tom jak svůj život elektronicky propojit se vším co se dá elektricky ovládat.

Když jsme zkonzultovali všechny životně důležité drby, zvědavost mi nedala, abych se nezeptal na "něco" elektrického. Usmál se a po chvíli bloudění jsem se ocitl v hlavní rozvodně stavení.

Poté prozradil tajemství své duševní produktivity. Toto prostředí je přesnou negací toho, o čím se profesně zabývá. Kdysi totiž zjistil, že pokud si dopřeje o víkendech přírodního života, o to víc se raději vrací mezi své polovodiče. Všechny své přednášky připravuje právě zde stejně tak jako jeho články a knihy.

O kom sem asi psal?

Pokud máte tip, napište jej níže ...