Ustanovení z hlediska požární bezpečnosti obsahuje stavební zákon č. 183/2006 Sb. s odkazem na prováděcí vyhlášky a zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb., v platném znění. Požadavky na elektrické zařízení ve vazbě na stavební zákon jsou řešeny v prováděcích vyhláškách a požadovaném obsahu dokumentace. V prvé řadě se jedná
o vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. V §34 Připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací, je také ustanovení související s požární bezpečnostní. Jde o odstavec 2 písm. e), že elektrický rozvod musí splňovat požadavky na dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru. Odstavec 3 v závěru požaduje u transformačních stanic a náhradních zdrojů elektrické energie umístěných v budovách mimo jiné, aby vyhovovaly všem požárně bezpečnostním požadavkům. V odstavci 5 je pro každou stavbu požadováno trvale přístupné a viditelně označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie. Do této problematiky zasahuje částečně i zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

Vyhláška č. 268/2009 Sb. má další podstatná ustanovení v části páté – požadavky
na technická zařízení staveb. Mimo již zmíněná se jedná o §36 ochrana před bleskem. V rámci přebírání evropských norem jsou postupy u ochrany před bleskem v souboru norem ČSN EN 62305. Podstatné je pro posouzení ochrany před bleskem stanovení rizik (ČSN EN 62305-2), podle kterých je třeba upravit další celkové řešení ochrany. Problémem ještě bývá, jak postupovat v případech "aktivních" hromosvodů. Zde je možné pouze konstatovat, že v ČR nejsou technické normy pro tento druh ochrany zavedeny.


Pro instalace a rozvody energií v budovách jsou rovněž důležité požadavky na bezpečnost některých prvků, ze kterých je možno jmenovat především požárně dělící konstrukce a dále požární uzávěry, požární přepážky a ucpávky. Smyslem požárních přepážek nebo ucpávek je uzavřít otvory potřebné buď k průchodu potrubí nebo kabelů stěnami, stropy nebo příčkami. Docílí se tím zabránění rozšíření ohně, kouře a dalších zplodin v případě požáru. Že se jedná o záležitost dosti významnou, dokazují dlouhodobé poznatky z praxe na základě vyhodnocení průběhu požárů, jejich likvidace a následků.

Za velmi rizikové je možno označit zejména přenesení požáru do dalšího požárního úseku, do únikových cest, schodišť a chodeb. Posuzování těsnosti prostupů se provádí podle ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení.
Konstrukce uzavírající otvory při prostupech instalačních rozvodů požárně dělícími konstrukcemi zahrnují také požární přepážky v kabelových rozvodech, jako jsou shora přístupné, průlezné a průchozí kanály a rozdělují prostor na menší sekce pro možnost postupného hašení nebo spolehlivějšího úniku osob. Dále se jedná o použití požárních kabelových ucpávek utěsňujících systém na úrovni prokazatelné požární odolnosti EI včetně požadovaného času. Čas je stanoven na základě požárně bezpečnostního řešení. K této problematice je možno doplnit, že těsnící konstrukce a materiály musí vykazovat stejnou požární odolnost jakou má konstrukční prvek, kterým procházejí.  Připomeňme ještě, že řešení zmíněných opatření by měla provádět osoba s příslušnou odbornou způsobilostí pro konkrétní činnosti.

Celou řadu údajů k elektrickým instalacím, ochraně před atmosférickou elektřinou, provedení zemničů a uzemnění, pospojování kovových konstrukcí a dalších nezbytných údajů pro provedení revize najdeme ve stavebním deníku. Obsah stavebního deníku uvádí příloha 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. - Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.

Z hlediska požární bezpečnosti je třeba připomenout ustanovení nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, v platném znění. Z požadavků na stavby jde příkladně o ustanovení, že stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby v případě požáru:

a) byla po určitou dobu zachována nosnost a stabilita konstrukce,
b) byl omezen vznik a šíření požáru a kouře ve stavebním objektu,
c) bylo omezeno šíření požáru na sousední objekty,
d) mohly osoby a zvířata opustit stavbu nebo být zachráněny jiným způsobem.

Nařízení vlády řeší oblast výrobků určených k zabudování do staveb, které je náročné z hlediska požární ochrany. Upravuje podmínky posuzování shody u vybraných skupin výrobků, které mají být trvale zabudovány do stavby. Pro stavbu mohou být podle směrnice Rady 89/106/EHS a stavebního zákona (§108 a 156 zákona č. 183/2006 Sb.) navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. V závěru ustanovení se stavební zákon odvolává na zákon č. 22/1997 Sb., v platném znění a tím nepřímo na technické normy.
Z platné legislativy požární ochrany je ještě účelné připomenout vyhlášky:

• č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.),

• č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci),
• č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří.

Připomenutí zaslouží vyhláška č. 268/2011 Sb., která je změnou vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb č. 23/2008 Sb. (nezaměňovat s vyhláškou č. 268/2009 Sb.). Jedná se o změněné požadavky na požární odolnost kabelů, použití individuálních hlásičů požárů, požadavky na garáže, na objekty pro ubytování osob a některé další. Celá tato problematika je mimo technické normy třídy 33 až 38 obvykle používané elektrotechniky. Základní normy jsou ve třídě 73 požární bezpečnost staveb a je možno jmenovat:

• ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty
• ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty
• ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení
• ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb. Shromažďovací prostory
• ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb. Budovy pro bydlení a ubytování
• ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb. Změny staveb
• ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb. Budovy zdravotnických zařízení
• ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb. Kabelové rozvody

Pro provádění revizí došlo v poslední době k několika podstatným změnám u technických norem. Hned v úvodu je třeba připomenout otázku určování vnějších vlivů, kdy bez jejich určení a vypracování protokolu o vnějších vlivech není možné v řadě případů odpovědně provést revizi. Několik podstatných elektrotechnických norem je možno zmínit.

• ČSN  33 2000-5-51 ed. 3 (2010) Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy
• ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 (2012) Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-42: Bezpečnost - Ochrana před účinky tepla
• ČSN 33 2000-4-482 Elektrotechnické předpisy - Elektrická zařízení - Část 4: Bezpečnost - Kapitola 48: Výběr ochranných opatření podle vnějších vlivů - Oddíl 482: Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím
• ČSN 33 2312 Elektrická zařízení v hořlavých látkách a na nich
• ČSN 33 2130 ed. 2 Elektrické instalace nn – Vnitřní elektrické rozvody
• ČSN EN 13501-1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň
• ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení - Nouzové osvětlení
• ČSN 33 2000-5-52  ed. 2 (2012) Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-52: Výběr
• a stavba elektrických zařízení - Elektrická vedení
• ČSN EN 60332-1-2 Požární bezpečnost kabelů - samozhášivé

Elektrické instalace staveb představují poměrně složitou a náročnou problematiku z mnoha důvodů. Mají zajišťovat bezpečné a pokud možno i spolehlivé užívání objektu v rozsahu, pro který byl vybudován. V mnohém se změnilo posuzování rizik a rizikových faktorů, zejména v návaznosti na přejímání a sjednocování předpisů s požadavky běžnými v Evropě.