Požadavky norem a nevyhořet

Srovnání požadavků
ČSN 33 2000-4-482 a
ČSN 33 2000-4-42 ed. 2

ČSN 33 2000-4-482
Platí pro:

• výběr a provedení instalací v prostorách s nebezpečím vzniku požáru v důsledku nebezpečných vlastností zpracovávaných nebo skladovaných materiálů jakými jsou výroba, zpracování, skladování hořlavých materiálů včetně hromadění prachu, například ve stodolách, v továrnách na zpracování dřeva, papírnách, textilních továrnách a podobně
• výběr a provedení instalací v místech s převážně hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích
• výběr a provedení instalací v místech s ohrožením nenahraditelného zboží (toto se připravuje)

Nepokrývá:

• výběr a provedení instalací v prostorách s nebezpečím výbuchu

ČSN 33 2000-4-42 ed. 2
Platí pro:

• prostory s nebezpečím požáru v důsledku zpracovávaných nebo skladovaných hmot
• prostory s hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích
• prostory s hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích
• volba a provádění instalací na místech, na nichž může být ohroženo nenahraditelné bohatství

Obecně:
Tato norma platí pro elektrické instalace s ohledem na opatření na ochranu osob, užitkových zvířat a majetku před:

• tepelnými účinky, hořením nebo degradací materiálů a rizikem popálení způsobeným elektrickým zařízením
• plameny v případě nebezpečí požáru šířícího se od elektrické instalace do ostatních požárních úseků oddělených přepážkami, které jsou v blízkosti a
• narušením bezpečné funkce elektrického zařízení včetně bezpečnostních instalací.

Norma je základní kapitola, z tohoto důvodu nic nevylučuje.

ČSN 33 2000-4-482: Výběr a provedení instalací v únikových cestách

 Norma obsahuje jen odkaz na národní požadavky:
"Tyto prostory mohou být regulovány příslušnými orgány odpovědnými např. za výstavbu, veřejné shromažďování nebo protipožární ochranu, pokud existují v některých zemích odlišné předpisy".

Soustava rozvodu, jiná než jsou kabely s minerální izolací a přípojnicové rozvodné soustavy, musí být chráněny před poruchami izolace:

• 1. v sítích TN a TT pomocí proudových chráničů se jmenovitým vybavovacím rozdílovým proudem I∆n ≤ 300mA podle 531.2.4 IEC 364-5-53 (ČSN 33 2000-5-53 – byla zrušena) a příslušných norem pro výrobek.
  Tam, kde by snížením izolace mohl vzniknout požár, např. přístropní topení s tenkovrstvými topnými články, musí být jmenovitý vybavovací rozdílový proud I∆n ≤ 30mA.
• 2. V síti IT musí být instalováno slyšitelné nebo viditelné návěstí hlídače izolačního stavu.
  V případě druhé poruchy nesmí odpojovací doba nadproudového ochranného prostředku překročit 5s.

V případě první poruchy musí přiměřený pokyn zajistit co nejrychlejší ruční odpojení.

Vodiče PEN se nepřipouštějí, s výjimkou vedení, které pouze prochází těmito prostory.
Každý nulový (střední) vodič musí být opatřen přístrojem pro odpojení.
Holé vodiče se nesmějí použít. Je nutno učinit opatření, aby oblouky, jiskry nebo horké částice nemohly zapálit přilehlý hořlavý materiál.
Pro pohyblivé přívody je třeba volit kabely nebo šňůry určené pro těžké pracovní podmínky, např. typ HO7RN-F nebo jiné, vhodné chráněné kabely.

Spínací zařízení musí být umístěno mimo tyto prostory, není-li vestavěno do krytů splňující požadavek na stupeň ochrany krytem IP 5X.

Obvody SELV a PELV nejsou rozpracovány

ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 : Podmínky úniku v případě nouze

Norma již řeší podrobněji problematiku z hlediska vnějších vlivů: BD2, BD3 a BD4.

U vnějších vlivů BD2, BD3 a BD4 nesmí systémy vedení zasahovat do únikových cest, pokud vedení v systému vedení nejsou opatřena obaly nebo kryty zajištěnými samotným systémem uspořádání kabelů nebo jinými prostředky. Systémy vedení zasahující do únikových cest nesmějí být v dosahu ruky, ledaže
by byly opatřeny ochranou proti mechanickému poškození, které by během evakuace mohlo hrozit.

Systémy vedení v únikových cestách musí být jen tak krátké, jak je to prakticky možné a musí být nešířící plamen. V rámci vnějších vlivů BD2, BD3 a BD4 musí systémy vedení, které napájejí bezpečnostní obvody vykazovat odolnost proti požáru, která je buď stanovená předpisy jako doba odolnosti prvků budov nebo, pokud takové předpisy neexistují, 1 hodinu.

Vedení v únikových cestách musí vykazovat omezený vývin kouře.

V rámci vnějších vlivů BD2, BD3 a BD4 musí být spínací a řídicí přístroje, s výjimkou určitých přístrojů usnadňujících únik, přístupné pouze oprávněným osobám. Pokud jsou instalovány v chodbách, musí být uzavřeny ve skříňkách nebo krabicích zhotovených z nehořlavých nebo nesnadno hořlavých materiálů.

V rámci vnějších vlivů BD3 a BD4 a v únikových cestách nesmějí být instalována elektrická zařízení obsahující hořlavé kapaliny.

• před nadproudy jsou chráněny v souladu s 422.3.10
• nesmějí být použity holé vodiče

Koncové obvody napájející nebo procházející prostory a elektrické spotřebiče musí být před izolačními poruchami chráněny takto:

• a) V sítích TN a TT musí být použity proudové chrániče se jmenovitým reziduálním vybavovacím proudem I∆n ≤ 300mA. Pokud izolační porucha může způsobit požár, např. u přístropního topení s tenkými topnými vrstvami, musí být jmenovitý reziduální vybavovací proud I∆n ≤300mA.
• b) V sítích IT musí být zajištěny přístroje pro sledování izolačního stavu celé instalace nebo RCM (přístroje pro monitorování reziduálního proudu) v koncových obvodech, obojí se zvukovými a vizuálními signály. Alternativně mohou být použity proudové chrániče se jmenovitým reziduálním vybavovacím proudem, jak je uvedeno v bodě a). V případě druhé poruchy – z hlediska dob odpojení viz část 41.

Kabely s minerální izolací a přípojnicové rozvody se nepovažují za pravděpodobné příčiny požáru z důvodu izolačních poruch, a proto je není třeba chránit.

Doporučují se kabely s kovovým pláštěm. Kovový plášť by měl být spojen s ochranným vodičem.

422.3.10 Obvody napájející nebo procházející prostory s vnějším vlivem BE2 musí být chráněny před přetíženími a zkratovými proudy ochrannými přístroji umístěnými na straně zdroje vně těchto prostorů. Obvody začínající uvnitř těchto prostorů musí být chráněny před nadproudy ochrannými přístroji na svém začátku.

V obvodech napájených ze SELV nebo PELV musí být živé části :

• obsaženy v krytu vyžadujícím stupeň ochrany IP2X nebo IPXXB, nebo
• opatřeny izolací schopnou vydržet zkušební napětí AC 500 V po dobu 1 minuty

bez ohledu na jmenovité napětí obvodu. To je doplnění k požadavkům 414.4.5 IEC 60364-4-41:2005.

ČSN 33 2000-4-482: Motory
Motory, které jsou ovládány samočinně nebo dálkově, nebo nad nimiž není nepřetržitý dozor, musí být chráněny proti nadměrnému oteplení ochranným prostředkem proti přetížení s ručním znovunastavením nebo rovnocenným ochranným prostředkem proti přetížení. Motory se spouštěním hvězda-trojúhelník musí být chráněny proti nadměrnému oteplení při spojení do hvězdy.

ČSN 33 2000-4-42 ed. 2: Motory
Motory, které jsou automaticky nebo dálkově ovládány, nebo ovládány, nebo nad nimiž není nepřetržitý dozor, pokud nejsou speciálně navrženy, aby svým provedením omezovaly teplotu, musí být před nadměrným oteplením chráněny přístrojem, který na zvýšenou teplotu reaguje.

ČSN 33 2000-4-482: Svítidla
Používají se pouze svítidla s omezenou povrchovou teplotou. V prostorách, kde může být nebezpečí požáru v důsledku hořlavých prachů, resp. vláken, musí být svítidla konstruována tak, že v případě poruchy je na jejich povrchu pouze omezená teplota a prach, resp. Vlákna, se nemohou hromadit v nebezpečném množství. Povrchová teplota je omezená na:

• za normálních podmínek: 90°C
• za poruchových podmínek: 150°C

Jestliže výrobce žádnou informaci neposkytuje, musí být bodové reflektory a světlomety vyzařující v úzkém úhlu umístěny od zápalných materiálů ve vzdálenosti:

• do 100W: 0,5m
• od 100 do 300W: 0,8m
• od 300 do 500W: 1m

Žárovky a ostatní součásti svítidel musí být chráněny proti očekávatelným mechanickým namáháním. Takové ochranné prostředky nesmějí být upevněny do objímek, ledaže by tvořily integrální část konstrukce svítidla. Součásti, např. žárovky nebo topné články musí být chráněny před vypadnutím ze svítidla.

ČSN 33 2000-4-42 ed. 2: Svítidla
Pokud výrobce neposkytne žádnou jinou informaci, musí být reflektory a úzkoúhlé světlomety od hořlavých materiálů umístěny ve vzdálenosti minimálně:

• ≤100W 0,5m
• >100W do 300W 0,8m
• >300W do 500W 1,0m
• >500W – je nutno dodržet větší vzdálenosti.

POZNÁMKA: Pokud není k dispozici návod výrobce, platí výše uvedené vzdálenosti pro všechny směry.

Světelné zdroje a další součástky svítidel musí být chráněny proti předvídatelnému mechanickému namáhání. Takové ochranné prostředky, pokud nejsou nedílnou součástí svítidla, nesmějí být upevněny na jeho držáku. Úpravy svítidel se nepřipouštějí.

Svítidlo se světelným zdrojem, z kterého by mohly v případě poruchy vycházet hořlavé látky, musí být v souladu s návody výrobce instalováno s bezpečnostním ochranným štítem světelného zdroje.

Svítidla označená podle EN 60598-1(ČSN EN 60598-1 ed. 5:2009 (36 0600) Svítidla - Část 1: Všeobecné požadavky a zkoušky) jsou vhodná pro montáž na normálně hořlavé povrchy.

Každé svítidlo musí:

• být pro daný prostor vhodné
• být opatřeno krytem zajišťujícím alespoň stupeň ochrany IP4X nebo, pokud je přítomen prach, IP5X, nebo v případě přítomnosti vodivého prachu IP6X
• mít teplotu povrchu omezenou v soudu s IEC 60598-2-24 (ČSN EN 60598-2-24 Svítidla - Část 2: Zvláštní požadavky - Oddíl 24: Svítidla s omezenou teplotou povrchu)
• být takového typu, který zabraňuje vypadnutí součástek ze svítidla

V prostorech s nebezpečím požáru prachu nebo vláken, musí být svítidla instalovaná tak, aby se na nich nemohly prach nebo vlákna hromadit v nebezpečném množství.

Svítidla by měla vyhovovat také příslušným částem souboru IEC 60598. Viz též článek 559 IEC 60364-5-55:2001 (ČSN 33 2000-5-559: Elektrické instalace budov - Část 5-55: Výběr a stavba elektrických zařízení - Ostatní zařízení -Oddíl 559: Svítidla a světelná instalace).

ČSN 33 2000-4-482: Topné nebo větrací soustavy
Tam, kde se používají topné nebo větrací soustavy, nesmí koncentrace prachu a teplota vzduchu vytvářet nebezpečí vzniku požáru v místnosti. Zařízení omezující teplotu ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 v platném znění, smí po svém zapůsobení mít pouze ruční znovunastavení.

Tepelné spotřebiče musí být namontovány na izolačních podložkách.

Tepelné spotřebiče, které jsou umístěny blízko hořlavých hmot, musí být opatřeny vhodnými ochrannými zástěnami, které brání vznícení těchto hmot.

Kryty elektrotepelných spotřebičů jako jsou topná tělesa, odpory, atd., nesmějí dosahovat vyšších povrchových teplot, než jsou teploty stanovené výše. Tyto spotřebiče musí být navrženy nebo instalovány tak, aby bylo zabráněno jakémukoliv hromadění materiálů, které by mohly překážet rozptylu tepla.

ČSN 33 2000-4-42 ed. 2: Elektrické topení
U elektrického topení s nucenou ventilací musí být přívod vzduchu mimo prostor, v kterém je možno předpokládat přítomnost hořlavého prachu.

Teplota vystupujícího vzduchu nesmí být taková, aby mohla v tomto prostoru způsobit požár.

ČSN 33 2000-4-482: Prostory s hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích
Vždy je nutno učinit taková opatření, aby elektrické zařízení nemohlo způsobit vznícení kterékoliv části stavby. Toho lze dosáhnout:

• prevencí proti požáru zaviněnému poruchami izolace
• vlastním návrhem, volbou a instalací elektrického zařízení

ČSN 33 2000-4-42 ed. 2: Vnější vliv CA2: Hořlavé materiály (podle tabulky 51A IEC 60364-5-51:2005)
422.4.1 Musí být provedena opatření, která zajistí, že elektrická zařízení nemohou způsobit vznícení stěn, podlah a stropů. To může být zajištěno řádným návrhem, volbou a instalováním elektrických zařízení.

Aby se zabránilo vniknutí cizích pevných těles, musí krabice a kryty instalované v prefabrikovaných dutých stěnách, u nichž je pravděpodobné, že se do nich během jejich sestavování bude vrtat, splňovat stupeň krytí IP3X.

422.4.2 Musí být dodržena odpovídající vzdálenost svítidel od hořlavých materiálů. Pokud výrobce neposkytne žádnou jinou informaci, musí být reflektory a úzkoúhlé světlomety od hořlavých materiálů umístěny ve vzdálenosti minimálně:

• ≤100W 0,5m
• >100W do 300W 0,8m
• >300W do 500W 1,0m
• >500W – je nutno dodržet větší vzdálenosti

Pokud není k dispozici návod výrobce, platí výše uvedené vzdálenosti pro všechny směry.

Světelné zdroje a další součástky svítidel musí být chráněny proti předvídatelnému mechanickému namáhání. Takové ochranné prostředky, pokud nejsou nedílnou součástí svítidla, nesmějí být upevněny na jeho držáku. Úpravy svítidel se nepřipouštějí.

Svítidlo se světelným zdrojem, z kterého by mohly v případě poruchy vycházet hořlavé látky, musí být v souladu s návody výrobce instalováno s bezpečnostním ochranným štítem světelného zdroje.

POZNÁMKA: Svítidla vhodná pro přímou montáž na normálně hořlavé povrchy se dříve označovala symbolem podle IEC 60598-1:2003 (šesté vydání).

S vydáním IEC 60598-1:2008 již svítidla vhodná pro přímou montáž nemají zvláštní označení a označují se pouze svítidla, která pro přímou montáž na normálně hořlavé povrchy vhodná nejsou, a to symboly:

a/nebo  (pro podrobnější vysvětlení viz článek č. 4 IEC 60598-1:2008).

Vnější vliv CB2: Nebezpečí šíření ohně (podle tabulky 51A IEC 60364-5-51:2005)
422.5.1 Ve stavbách, jejichž tvar a rozměry usnadňují šíření požáru, musí být provedena opatření zajišťující, aby elektrická instalace nemohla šířit požár (např. v důsledku komínového efektu).

POZNÁMKA: Mohou být instalovány požární hlásiče, které zajišťují, že budou do činnosti uvedena opatření bránící šíření požáru, např. uzavírání ohnivzdorných uzávěrů v kanálech, prázdných prostorů v domech apod. Mohou být použity krabice a kryty podle IEC 60670-1 určené do dutých stěn a kabely odpovídající souboru IEC 60332-3 (ČSN EN 60332 Zkoušky elektrických a optických kabelů v podmínkách požáru - Část 3 (soubor): Zkouška vertikálního šíření plamene na vertikálně namontovaných svazcích vodičů nebo kabelů). IEC 60670-1 (ČSN EN 60670-1 (37 0100) Krabice  a úplné kryty pro elektrická příslušenství pro domovní a podobné pevné elektrické instalace - Část 1: Všeobecné požadavky) uvádí pro krabice a kryty do dutých stěn symbol H.

V konstrukcích šířících požár (např. v dutých stěnách) se nepřipouští upevňování elektrických zařízení, jako jsou zásuvky a spínače, pomocí drápků.

Volba a provádění instalací na místech, na nichž může být ohroženo nenahraditelné bohatství
Elektrická zařízení musí být zvolena a sestavena tak, aby jejich teplota za normálního používání a předvídatelné zvýšení teploty během poruchy nemohlo způsobit požár.

Tato opatření mohou být realizována konstrukcí zařízení nebo splněním podmínek jeho instalace.

Speciální opatření nejsou nutná, pokud je nepravděpodobné, že by teploty povrchů mohly způsobit vznícení blízkých hmot.

Mezi tato místa jsou zahrnuty budovy nebo místnosti s vysokou vlastní hodnotou.

Mezi příklady patří: národní památky, muzea a jiné veřejné budovy, budovy jako jsou nádraží a letiště, budovy nebo zařízení, jako laboratoře, výpočetní střediska a určitá průmyslová a skladovací zařízení.

Je možno uvažovat s následujícími opatřeními:

• instalací kabelů s minerální izolací podle IEC 60702-1;
• instalací z kabelů s vylepšenými charakteristikami odolnosti proti ohni v případě nebezpečí požáru a vyhovující IEC 60331-1 nebo IEC 60331-21 nebo podobným normám
• instalací z kabelů v nehořlavých plných stěnách, stropech a podlahách
• instalací kabelů v prostorech s konstrukčními přepážkami, jejichž protipožární odolnost je 30min nebo 90min – ta delší doba se uvažuje pro schodiště a únikové cesty.

Jestliže není možné tato opatření prakticky provést, zvýšená ochrana před požárem je možná použitím chemicky reaktivních ochranných protipožárních systémů.

Závěrem ze srovnání lze shrnout:
HD 60364-4-42: 2011 (a tedy i ČSN 33 2000-4-42 ed. 2) převzala mnohá ustanovení ze staršího dokumentu HD 384.4.482 S1: 1997 (existující v podobě
ČSN 33 2000-4-482), přičemž ji plně (oficiálně) nenahradila.

Za hlavní bod, který zůstal v původní ČSN 33 2000-4-482 je důrazné upozornění na nezastupitelnou úlohu znalosti národních požárních předpisů a nezastupitelnou úlohu požárních specialistů při přípravě základních podmínek pro návrh, provedení, ale i výchozí revizi elektrických zařízení v prostorech se jmenovanými vnějšími vlivy.

Článek je ukázkou sborníku L.P.Elektro č.51