Metody obnovy elektrického zařízení
Po provedení základní očisty a odstranění všech nečistot na povrchu i uvnitř elektrického zařízení je nutné zvážit další postup z hlediska odstraňování následků zatopení. Způsob obnovy bude ovlivněn požadavkem na rychlost obnovy provozu zařízení. V případě dostatečné časové rezervy lze postupovat pracnějším a časově náročnějším způsobem spočívajícím v dokonalém vyčištění zařízení a jeho postupném vysušení. Vyměněny jsou pouze nezbytně nutné částí zařízení, které nelze z důvodů nerozebíratelnosti dokonale vyčistit a vysušit.

Druhý způsob spočívá v radikální výměně veškerého elektrického zařízení, které bylo zatopeno. To se týká nejenom elektrických rozvaděčů, ale i dalšího zařízení, jako jsou elektrické stroje a propojovací kabely, jejichž izolace je vlivem zaplavení momentálně nevyhovující. Tento postup je většinou volen v případě naléhavé celospolečenské potřeby co nejrychlejší obnovy elektrického zařízení a s ním souvisejícího celého systému. Je evidentní, že finanční nároky tohoto řešení jsou vyšší než u varianty postupného vysoušení a opravování zařízení, avšak i v prvém případě vzhledem k možnosti finančního ocenění časového faktoru a náročnosti vložené práce nejde o výrazněji levnější záležitost. Přitom následná rizika spojená s možností výskytu skrytých vad opravovaných zařízení nejsou nezanedbatelná a použitý způsob by měl být spíše momentálním východiskem z nouze a úplná výměna zařízení by neměla být příliš oddalována. Přitom takto obnovenému a aktivovanému zařízení by měla být věnována následná zvýšená péče spočívající v častějších kontrolách stavu zařízení a jeho revizích.

Postup čištění a sušení vybraných elektrických zařízení

Skříně plastových rozvaděčů, domovní rozvodnice
Důkladné vystříkání teplou vodou (do 75˚C) , dezinfekce roztokem SAVO, opláchnutí. Následně vysušit skříň buď teplým vzduchem nebo ponechat pomalu vyschnout v suché místnosti při teplotě cca 20 - 25˚C. Zkorodované části (nosné DIN lišty) případně vyměnit. Přístrojovou náplň v případě zatopení vyměnit, při zasažení zvýšenou vlhkostí (kondenzované páry) vysušit.

Pojistkové odpínače
Postup podobný jako v případě plastových rozvaděčů. Po vysušení je nutno zkontrolovat zda není porušena povrchová ochrana kontaktních per pro nožové pojistky a změřit izolační odpory mezi jednotlivými fázovými vývody. Při měření je vhodné dodržet revizní postupy uvedené v ČSN 33 2000-6-61. S ohledem na následné riziko zvýšené koroze kontaktních dílů je potřeba počítat s budoucí výměnou.

Elektrické stroje
Revitalizace elektrických strojů je poněkud náročnější a vyžaduje jejich úplné rozebrání, aby byl co nejlepší přístup k vinutí a ložiskům. Pokud se jedná o asynchronní motory, bude hlavním problémem vysušení statorového vinutí. V případě komutátorových strojů bude situace ještě komplikovanější, neboť bude nutné ošetřit budicí vinutí, vinutí kotvy s komutátorem a unášeč kartáčů. V případě transformátorů bude nutné ošetřit a vysušit vinutí a podobně jako u ostatních strojů provést antikorozní ochranu magnetických obvodů a ostatních kovových částí konstrukce. Bezpečnostní transformátory (pro obvody PELV,SELV) vyměnit.

Režim sušení vinutí a izolace elektrických strojů
Pro technicky i ekonomicky optimální postup je nutné správně zvolit teplotu vysušování, při zrychleném vysoušení za použití vakua jeho správnou úroveň a dobu sušení. Zvyšováním sušicí teploty υM se zvyšuje i rychlost odpařování vody z vinutí a izolace. Odpařování je nejintenzivnější, je-li υM > υvaru při odpovídajícím tlaku. Při teplovzdušném sušení za normálního tlaku, tj. p = pn lze použít teplotu sušení mírně nad 100˚C s tím, že s ohledem na třídu izolace nesmí být překročena přípustná teplota, aby nedocházelo ke zrychlenému stárnutí izolace. Pokud se suší v podmínkách vakua, lze sušit i při teplotách nižších než 100˚C. Vlivem zvýšeného odparu vody v podmínkách vakua dochází k intenzivnímu odnímání energie sušené součásti, doprovázenému poklesem teploty a nárůstu izolačního odporu vinutí. Tyto závislosti jsou zachyceny na obr.2. Optimální a maximální teploty sušení s ohledem na třídu izolace vinutí stroje jsou uvedeny v tabulce 1.

Obr.2 Časový průběh změn teploty a izolačního odporu vinutí během sušení.

Tab.1 Optimální a maximální teploty sušení podle teplotní třídy izolace.

Vysoušení vinutí při pokojové teplotě a atmosférickém tlaku je doba vysoušení delší, operace však nevyžaduje speciální sušicí komoru a vakuovou aparaturu. Kontrolu průběhu vysoušení lze provádět měřením ztrátového činitele vinutí (tg δ) vzhledem ke kostře stroje. Typická časová závislost procentní hodnoty ztrátového činitele vinutí zjištěná experimentálně na vinutí velkého stroje během máčení ve vodě a při následném sušení je uvedena na obr.3. Proces sušení probíhá při teplotě okolí 20-25 ˚C. Při poklesu hodnoty tg δ na 20% vzhledem k výchozímu stavu na začátku sušení se pro urychlení sušení použije zvýšená vysoušecí teplota kolem 100˚C.

Obr.3 Časová závislost procentní hodnoty ztrátového činitele vinutí tg δ během máčení ve vodě a při následném sušení (křivka1 – šelakové mikafólium a lakovaná páska, křivka 2 – vakuově impregnované vinutí zalité pryskyřicí) Výsledky měření na vybraných strojích a přístrojích vystavených zaplavení

Teoretické závěry prezentované v předchozích odstavcích lze doložit některými praktickými výsledky reaktivace elektrických strojů a přístrojů, vystavených účinkům zatopení. Jsou uvedeny časové průběhy postupu sušení a časového vývoje izolačních odporů jednotlivých dílů čtyř komutátorových motorů a oddělovacího transformátoru, které byly po zatopení opětovně uvedeny do provozu. Dále byly proměřeny kontaktní odpory a izolační vlastnosti skupiny elektrických přístrojů, které byly dlouhodobě zatopeny a následně samovolně vysušeny. Cílem těchto měření nebylo posoudit možnost opětovného použití těchto přístrojů ale získání poznatků o stupni degradace jednotlivých částí přístrojů. Následující tabulky, grafy a fotografie dosti názorně prezentují jak možnosti úspěšného odstranění některých následků zaplavení v elektrických strojích tak i zajímavé vlastnosti elektrických přístrojů po jejich samovolném vysušení.

Odkazy na další díly této přednášky naleznete níže v rámečku "Další souvislosti".