Posuzování strojních zařízení za provozu podle platných předpisů

Kontroly provozu strojních zařízení jsou v České republice stanoveny v mnoha předpisech.

1) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kde cituji

§4 (1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

§4 (2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

§4 (3) Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Co je tedy provozovatel 1x za 12 měsíců z hlediska BOZP povinen:

• a) instalovat stroj podle technické dokumentace dodané výrobcem,
• b) provést kontrolu bezpečnosti provozu stroje před jeho uvedením do provozu a dále v termínech stanovených v průvodní dokumentaci výrobce, u starších strojů stanovit termíny v místním provozním bezpečnostním předpisu,
• c) provést revizi napojení stroje na příslušný rozvod ve smyslu ČSN 33 2000-6:2007,
• d) pravidelné kontroly stroje provádět nejméně 1x za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, zvláštním předpisem nebo podmínkami výrobce,
• e) zajistit bezpečný přístup obsluhy ke stroji a dostatečný manipulační prostor,
• f) identifikovat a vyhodnotit rizika spojená s prací na stroji v daných podmínkách,
• g) vybavit stroj ochranným zařízením tam, kde existuje riziko kontaktu s pohyblivou částí stroje,
• h) označit ovládače, udržovat je v čistotě a chránit před zneužitím, uzamčení hlavního vypínače ve vypnuté poloze,
• i) kontrolovat funkčnosti sdělovačů,
• j) osvětlení pracovního prostoru stroje,

Z výčtu (některých) povinností vplývá, že pro provozovatele nemůže být v žádném případě dostačující "revize elektrického zařízení pracovního stroje podle ČSN EN 60204-1 ed. 2", tak jak je v současné době ve většině případů předkládána. Musí zde existovat ještě další posouzení na strojní zařízení pro oblasti hydrauliky, pneumatiky, kontroly krytů atd. Nemůžeme říci, že vysokotlaký olej, nebo vzduch je méně nebezpečný než elektřina použitá na stroji. Vždyť ve většině případů se tyto energie vzájemně doplňují a podporují.

2) Zákoník práce – číslo 262/2006 Sb., kde cituji

§102 (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

§102 (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.

§102 (4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci.

§349 (1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

§349 (2) Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni.

3) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště
a pracovní prostředí, kde cituji:

§3 (1) Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

§3 (2) Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení.

§3 (3) Podmínkou k uvedení pracoviště, včetně výrobních a pracovních prostředků, do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech a požadavkům tohoto nařízení. Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit

• a) uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů a výrobních a technologických procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště,
• b) stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení,
• c) umístění, uspořádání a instalaci výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení pracovního místa zaměstnanci; stroje a technická zařízení se umísťují tak, aby byly pokud možno soustředěny výrobní a pracovní prostředky a zařízení s přibližně stejnými účinky podle druhů a vlastností škodlivin a vlivů na okolí,
• d) náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních a pracovních prostředků a zařízení a jejich částí tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu (nechtěnému) pohybu,
• e) opatření k ochraně zdraví pro pracoviště, na kterých jsou používány zdraví škodlivé nebo nebezpečné látky a přípravky, stanovené zvláštními právními předpisy,
• f) opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů,
• g) zabezpečení pracoviště proti vstupu nepovolaných osob, a to i v mimopracovní době.

§3 (4) Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí

• a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
• b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,
• c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.

4) Dále můžeme uvést Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, nebo například Zákon č. 309/2006 Sb. kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), Vyhláška č. 75/2002 Sb. o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ale určitě bychom našli ještě mnoho dalších.

... UKÁZKA ZE SBORNÍKU L.P. Elektro ...

Jak tedy postupovat v oblasti ověřování a kontrol strojních zařízení?
Zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění upravuje provádění revizí vyhrazených elektrických zařízení v obecné podobě. Tento zákon také předepisuje, že organizace a podnikající fyzické osoby zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení bezpečnostní opatření a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených případech.

Na tento zákon navazuje řada vyhlášek. Vezmeme si vyhlášku č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, která končí svou platnost k 31. květnu 2010 a nahrazuje jí vyhláška číslo 73/2010 Sb. která nabývá účinnosti od 1. června 2010 (je předmětem samostatného referátu).

Zde jsme opět v obecné poloze.

Legislativní úpravou byla oddělena výroba od provozu a od montáží a dochází tak k postupným změnám v normativním, ale i legislativním nastavení způsobu kontrol. Každý dokument hovoří jinou řečí v závislosti na překladatelích hlavně z anglických textů (revize, zkoušky, ověřování, servis, inspekce, prověřování atd.). Ve své podstatě se jedná pořád o tutéž činnost, ale rozsah a způsob se upravuje pro každý typ zařízení a stejně se upravují i potřebné kvalifikace a výsledek je vždy zajištění bezpečnosti strojních zařízení.

Přes všechny tyto úvahy ale neustále ve veřejnosti přežívá názor, že si z předpisu vyberu tu správnou větu a tu budu neustále vnucovat "mnohdy neznalým provozovatelům" a čekat že budou spokojeni, když dostanou nějaký papír a hlavně, že zaplatí. Tento postup je ale do budoucna neudržitelný.

V ČSN 33 1500:1990 (Z1 až Z4) – revize elektrických zařízení je uvedeno:

Tato norma je základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení ve smyslu ČSN 33 0010 a zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny (dále jen elektrická zařízení).

Tato norma platí pro všechna elektrická zařízení, která mohou ohrozit lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí za stanovených podmínek provozu elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny, pokud jiné národní normy ČSN nebo právní předpisy nestanoví pro zvláštní případy odlišné požadavky.

Pro provádění revizí elektrických instalací v budovách se používá ČSN 33 2000-6:2007.

POSTUP PROVÁDĚNÍ REVIZE
Postup provádění revize musí být stanoven tak, aby prohlídkou a zkoušením byl ověřen stav elektrických zařízení z hlediska základních požadavků bezpečnosti, které jsou na ně kladeny, tj. zda je zajištěno, že osoby a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími, která mohou elektrická zařízení způsobovat. Postup revizí elektrických instalací, pro něž platí soubor ČSN 33 2000 Elektrické instalace budov je uveden v ČSN 33 2000-6:2007.

Pro postup revizí elektrických zařízení připojovaných na elektrické instalace objektů (jako součást výrobních a pracovních prostředků a zařízení, např. strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) platí průvodní dokumentace výrobce nebo dodavatele zařízení. K takovémuto ověření mohou být přizváni příslušní specialisté.

Pro zařízení, která se uplatňují při zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany platí soubor ČSN EN 61557.

... UKÁZKA ZE SBORNÍKU L.P. Elektro ...

..........

Ve znění ČSN 33 2000-6:2007 – revize se uvádí:

6.1 Rozsah platnosti
Tato část harmonizačního dokumentu HD 60364 stanoví požadavky pro výchozí a pravidelnou revizi elektrické instalace.

Kapitola 61 stanoví požadavky na výchozí revizi prováděnou prohlídkou a zkouškami elektrické instalace, aby se, pokud je to rozumně možné, rozhodlo, zda byly splněny požadavky ostatních částí HD 60364 a požadavky na provedení zprávy o výsledcích výchozí revize. Výchozí revize se provádí po dokončení nové instalace nebo po dokončení doplněných částí nebo po dokončení změn již existující instalace.

Kapitola 62 stanoví požadavky na pravidelnou revizi elektrické instalace, aby se, pokud je to rozumně možné, rozhodlo, zda instalace a veškeré její součásti jsou z hlediska užití instalace v uspokojivém stavu, a požadavky na provedení zprávy o výsledcích pravidelné revize.

NB. 2 Rozsah platnosti normy a související právní předpisy
Norma samotná je podkladem, který v souvislosti s konkrétními podmínkami uvádění do provozu a provozování elektrických instalací uvádí způsob plnění příslušných právních předpisů. Norma platí pro výchozí revize elektrických instalací, tj. sestav vzájemně spojených elektrických zařízení (elektrických předmětů), které mají koordinované charakteristiky, sloužící k plnění jednoho nebo několika určených úkolů (viz 826-10-01 ČSN IEC 60050-826).

NB.2.1 Elektrické instalace a elektrická zařízení z instalace napájená
Norma neplatí pro revize připojených elektrických zařízení, a to přesto, že revize připojených elektrických i dalších technických zařízení může být s revizí elektrických instalací spojena. V řadě případů je bezpečnost technických zařízení (strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) připojovaných na elektrickou instalaci budov zajišťována elektrickými předměty a/nebo sestavou vzájemně spojených elektrických předmětů s koordinovanými charakteristikami. Ke koordinaci funkce elektrických předmětů může sloužit i příslušné programové vybavení. U takového "elektrického vybavení" sloužícího k plnění jednoho nebo několika úkolů k zajištění bezpečnosti, se rovněž ověřuje, zda osoby a majetek jsou přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou tato zařízení způsobovat v důsledku jeho nedostatečné nebo vadné funkce.

Připojované elektrické zařízení se posuzuje podle norem k tomu určených, které jsou uvedeny v části souvisejících norem. Jedná se v našem případě o ČSN EN 60204-1 ed. 2, ČSN 33 1600 ed. 2 atd.

Jakým způsobem je tedy nutné zacházet s normou ČSN EN 60204-1 ed. 2. Tato norma je součástí komplexu norem ČSN EN ISO 12100-1 Bezpečnost strojních zařízení - Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci - Část 1: Základní terminologie, metodologie a ČSN EN ISO 12100-2 Bezpečnost strojních zařízení - Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci - Část 2: Technické zásady.

ČSN EN ISO 12100 je základem pro tvorbu norem, které mají následující strukturu:

• normy typu A (základní bezpečnostní normy), uvádějí základní pojmy, zásady pro konstrukci a všeobecná hlediska, která mohou být aplikována na všechna strojní zařízení;
• normy typu B (skupinové bezpečnostní normy), zabývající se jedním bezpečnostním hlediskem nebo jedním typem bezpečnostního zařízení, které může být použito pro větší počet strojních zařízení:
• normy typu B1 se týkají jednotlivých bezpečnostních hledisek (např. bezpečných vzdáleností, teploty povrchu, hluku);
• normy typu B2 se týkají příslušných bezpečnostních zařízení (např. dvouručních ovládacích zařízení, blokovacích zařízení, zařízení citlivých na tlak, ochranných krytů);
• normy typu C (bezpečnostní normy pro stroje), určující detailní bezpečnostní požadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu strojů.

Tato norma je norma typu A.

Pokud se norma typu C odchyluje od jednoho nebo více opatření, kterými se zabývá část 2 této normy nebo norma typu B, má přednost dodržení normy typu C.

Mezi normy typu B patří například

Mezi normy typu C patří například

Z předpokládaného výčtu norem vyplývá, že kvalitní posouzení bezpečnosti strojního zařízení nemůže vycházet z jedné normy.

... UKÁZKA ZE SBORNÍKU L.P. Elektro ...

Norma ČSN EN 60204-1:2000 ve svém úvodu specifikovala předmět jednotlivých článků normy a odkazovala i na vazby norem souvisejících. (v tabulce jsou již některé normy neplatné). Nová norma má již tyto odkazy v průběhu textu.

Tato přednáška je součástí sborníku přednášek č. 40.

Sborník je již vyprodán.