Předpisy ke kontrolám strojních zařízení

Kontroly provozu strojních zařízení jsou v České republice stanoveny v mnoha předpisech.

1) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kde cituji
§4 (1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

§4 (2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

§4 (3) Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Co je tedy provozovatel 1x za 12 měsíců z hlediska BOZP povinen:

• a) instalovat stroj podle technické dokumentace dodané výrobcem,
• b) provést kontrolu bezpečnosti provozu stroje před jeho uvedením do provozu a dále v termínech stanovených v průvodní dokumentaci výrobce, u starších strojů stanovit termíny v místním provozním bezpečnostním předpisu
• c) provést revizi napojení stroje na příslušný rozvod ve smyslu ČSN 33 2000-6:2007
• d) pravidelné kontroly stroje provádět nejméně 1x za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, zvláštním předpisem nebo podmínkami výrobce
• e) zajistit bezpečný přístup obsluhy ke stroji a dostatečný manipulační prostor
• f) identifikovat a vyhodnotit rizika spojená s prací na stroji v daných podmínkách
• g) vybavit stroj ochranným zařízením tam, kde existuje riziko kontaktu s pohyblivou částí stroje
• h) označit ovládače, udržovat je v čistotě a chránit před zneužitím, uzamčení hlavního vypínače ve vypnuté poloze
• i) kontrolovat funkčnosti sdělovačů
• j) osvětlení pracovního prostoru stroje

Z výčtu (některých) povinností vyplývá, že pro provozovatele nemůže být v žádném případě dostačující "revize elektrického zařízení pracovního stroje podle ČSN EN 60204-1 ed. 2", tak jak je v současné době ve většině případů předkládána. Musí zde existovat ještě další posouzení na strojní zařízení pro oblasti hydrauliky, pneumatiky, kontroly krytů atd. Nemůžeme říci, že vysokotlaký olej, nebo vzduch je méně nebezpečný než elektřina použitá na stroji. Vždyť ve většině případů se tyto energie vzájemně doplňují a podporují.

2) Zákoník práce – číslo 262/2006 Sb., kde cituji
§102 (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

§102 (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.

§102 (4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci.

§349 (1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

§349 (2) Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni.

3) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, kde cituji:
§3 (1) Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

§3 (2) Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení.

§3 (3) Podmínkou k uvedení pracoviště, včetně výrobních a pracovních prostředků, do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech a požadavkům tohoto nařízení. Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit

• a) uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů a výrobních a technologických procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště,
• b) stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení,
• c) umístění, uspořádání a instalaci výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení pracovního místa zaměstnanci; stroje a technická zařízení se umísťují tak, aby byly pokud možno soustředěny výrobní a pracovní prostředky a zařízení s přibližně stejnými účinky podle druhů a vlastností škodlivin a vlivů na okolí,
• d) náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních a pracovních prostředků a zařízení a jejich částí tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu (nechtěnému) pohybu,
• e) opatření k ochraně zdraví pro pracoviště, na kterých jsou používány zdraví škodlivé nebo nebezpečné látky a přípravky, stanovené zvláštními právními předpisy,
• f) opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů,
• g) zabezpečení pracoviště proti vstupu nepovolaných osob, a to i v mimopracovní době.

§3 (4) Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí

• a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
• b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,
• c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.

4) Dále můžeme uvést Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, nebo například Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), Vyhláška č. 75/2002 Sb. o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,

ale určitě bychom našli ještě mnoho dalších.

Jak tedy postupovat v oblasti ověřování a kontrol strojních zařízení?
Zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění upravuje provádění revizí vyhrazených elektrických zařízení v obecné podobě. Tento zákon také předepisuje, že organizace a podnikající fyzické osoby zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení bezpečnostní opatření a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených případech.

Na tento zákon navazuje řada vyhlášek. Vezmeme si vyhlášku č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, která končí svou platnost k 31. květnu 2010 a nahrazuje jí vyhláška číslo 73/2010 Sb. která nabývá účinnosti od 1. června 2010 (je předmětem samostatného referátu).
Zde jsme opět v obecné poloze.

Legislativní úpravou byla oddělena výroba od provozu a od montáží a dochází tak k postupným změnám v normativním, ale i legislativním nastavení způsobu kontrol. Každý dokument hovoří jinou řečí v závislosti na překladatelích hlavně z anglických textů (revize, zkoušky, ověřování, servis, inspekce, prověřování atd.). Ve své podstatě se jedná pořád o tutéž činnost, ale rozsah a způsob se upravuje pro každý typ zařízení a stejně se upravují i potřebné kvalifikace a výsledek je vždy zajištění bezpečnosti strojních zařízení.

Přes všechny tyto úvahy ale neustále ve veřejnosti přežívá názor, že si z předpisu vyberu tu správnou větu a tu budu neustále vnucovat "mnohdy neznalým provozovatelům" a čekat že budou spokojeni, když dostanou nějaký papír a hlavně, že zaplatí. Tento postup je ale do budoucna neudržitelný.

V ČSN 33 1500:1990 (Z1 až Z4) – revize elektrických zařízení je uvedeno:
Tato norma je základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení ve smyslu ČSN 33 0010 a zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny (dále jen elektrická zařízení).

Tato norma platí pro všechna elektrická zařízení, která mohou ohrozit lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí za stanovených podmínek provozu elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny, pokud jiné národní normy ČSN nebo právní předpisy nestanoví pro zvláštní případy odlišné požadavky.1)