Po vysokých pecích nezbyl šrot, ale muzeum

Ostrava, kdysi pro mnohé synonymem železa, špíny, smogu a některými zavrhované město. Ze všech těch vlastností zde vydržel jen ten smog, protože Ostrava má stále mnoho funkčních kouřících komínů. Situace však není tak zoufalá, jako bývala kdysi.

Z obchůzky
Při příležitosti konání elektrotechnické výstavy Elfetexfest, jsme měli možnost se podívat na vysokou pec číslo 1, která byla již zpřístupněna veřejnosti. Toto monstrum je 60 metrů vysoká masa železa, trubek a rour, která již desetiletí nic neprodukuje. A nyní se proměnila se ve vyhlídkovou věž, na kterou návštěvníka vyveze prosklený skipový výtah pro 16 osob.
Nabízí se krásné výhledy na Ostravu, Beskydy a také na Dolní oblast Vítkovic. Součástí trasy dokumentující výrobu surového železa je vstup do těla vysoké pece.
 

Vydali jsme se nahoru až v pozdním odpoledni a tak v šesti desítkách metrů nad zemí na samotném vrcholku pece byla docela zima.  Občas byly vidět staré rozvodné skříně (pozůstatky práce EZ Brno), které sloužily k obsluze a řízení procesů vysoké pece. No a pokud někoho zajímá, jak to v takové peci vypadá, tak stačí si představit o něco větší kotel, než je ten váš domácí. :-)

Vše v útrobách staré památky zůstalo přesně tak, jak se zastavila, kromě vyřezání otvorů pro přístup a osvětlení samozřejmě, a tak člověk musel dávat pozor, aby nevylezl černý. Vše si člověk mohl detailně prohlídnout, připadně vyfotit. Jediné, co nám dělalo problém, byla plechová podlaha, které člověk jen těžko věřil, zvláště pak tak vysoko nad zemí. Průvodce byl ale jasného názoru, že i když se to navrcholku trochu houpe, není se čeho bát.


Naopak úplně dole pod pecí jsou dvě výpustě, které sloužily na strusku a surové železo. A my již víme, že se struska vypouštěla vždy jako první.
Poslední naše kroky vedou do velína, cestou jsme se pousmáli ještě nad úplně prázdnými kabelovými lávkami. Opět pozůstatek svařečského umu Vietnamců, elektromontérů EZ Brno.

Famózní velín minulého století se tak často už nevidí, tehdy to byla nejmodernější dostupná technologie, která byla kupodivu i hodně automatizovaná, na celé peci byly čidla a vše se monitorovalo, i když to nebyl monitoring, jaký dnes známe.


Tady naše zvědavost musela skončit. Pokud budete mít možnost, jděte se podívat sami na vysokou pec.

O této oblasti Vítkovických pecí však u nás ještě uslyšíte!