PCP#6: Komu se chce na montáž do Iráku a jak to dopadá?

Určitě by bylo potřeba aby nás bylo víc, protože lidi co mají zájem, v uvozovkách jezdit do zhraničí, těch je relativně málo. U nás ve firmě je 12 projektantů a to 12 projektantů silnoproudu. Ochotní jezdit ven jsme asi tak tři. Jde o to, že málo komu to toleruje manželka. Další věc, když se člověk sebere a na čtyři až sedm, osm týdnů zmizí tak ne vždycky to dobře dopadá.

Na stavbách standardně potkávám kolegy kteří řeší buď rozvodové řízení nebo péči o dítě. Pak typický český montér ... montéři na ubytovně se nám poprali. A druhý den zase už spolu popíjeli a pokud některý z nich vzal kreditní kartu nebo debetní kartu k účtu, tak byli schopní vše prochlastat. To jsou nátury lidí kdy to je jejich smysl života. Je to o mentalitě a o tolerantnosti. Protože pokud se člověk sebere a na osm týdnů vypadne, tak děcka to berou velice špatně, manželka taky není nadšená. Musí se o všechno starat. Tak i to je trošku problém.

Co se týče kvalifikace, tak bylo by dobré aby ten člověk měl zažité nějaké zvyklosti.

V době studia jsem prošel mnoho staveb a když jsem pak nastupoval jako projektant, tak proti kolegům, kteří šli přímo z vejšky dělat projektanta, jsem měl tu výhodu, že jsem věděl jak se co zapojuje, jak to vypadá, jak se k tomu chovat.

Další věc, tam a tam ještě příležitostně vyrábím rozvaděče, ta i v tom se pohybuji.

U nás ve firmě jsem protlačit certifikaci výroby rozvaděčů ve spolupráci s EZU. Tak mám nadhled a dokážu se v tom orientovat. A ty, co by chtěli dělat (zruční montéři) něco podobného (konkrétně v Iráku) jsem zatím nepotkal. Asi jsou přede mnou schovaný a nebo je někdo přetáhl.

V Iráku je potřeba vyškolit tamní montéry jak to správně namontovat. Jak se správně používají nástroje. Stalo se mi, když jsem přijel poprvé na tu stavbu, tak tam byl borec, který měl usadit (tomu říkám stand) držák na ovládací skříňku. To je perforovaný profil, který má na sobě "téčko". Na to se přišroubuje ovládací skříňka. Podle manuálu nebo podle projektu se tam používaly kotevní šrouby, desítky. On měl jen osmičku vrták.  já na něj koukám jak on to tam tak "šlontá" a ptám se ho co to dělá? On: "je potřeba tu díru zvětšit aby se tam vešla ta desítka kotva". Já se ptám "proč si nedojde pro desítku vrták?".  Odpověděl, že desítku vrták má v rozvodně. Ta byla asi 150 metrů daleko. Říkám mu "prosím tě polož to a dojdi si pro správný vrták a vyvrtej to normálně. Podobná logika je tam běžná.

Když mám dělat desítku díru, vezmu desítku vrták. To jim nedochází, že pokud to vyvrtám osmičku a pak to budu nějak "šijajit", že to nebude držet. Jim to nevadí. Viděl jsem jak dělali chemické kotvy. Tak to bylo zase pro změnu tak, že vyvrtali díru a mně to připadalo, že přilepili celý nosník, ne jenom tu kotvu. Protože chemie tekla po celé zdi a vypadalo to jako když přilepili celou osmdesátku "íčko" "účko" zadní stranu na zeď. Ono to drží!

Praktické zkušenosti ...

Přesně tak a další věc, konkrétně Arabové ... na to je potřeba speciální mentalita. Jak dělají ty své kulišárny a schovávají ty "prasárny", tak je potřeba na jednu stranu jim říkat, že se to tak nesmí udělat. Na druhou stranu je člověk musí chránit před jejich nadřízeným, že tu prasárnu udělali. Je to taková hra, kde se na jednu stranu člověk musí podržet ale a na druhou ho vzdělávat. Hraje se takové divadélko, že občas na sebe nechám hodit špínu, že je to na mě a oni to udělali v pořádku ... já jsem to spletl.

Tak taková hra je mezi námi rozehraná. Nesmím moc je na oko potápět a oni pak zase tolerují mě. Je to hra, divadlo. Pokud to člověk postaví na hranu, tak oni ho okamžitě zavrhnou. Přestanou ho brát. Budou s ním mluvit ale už na pozadí ho neberou a ignorují. Je potřeba nastavit si takovou hru nechat na sebe občas hodit špínu. Občas je chránit před tím, že udělali blbost aby se to nedostalo dál. Není to jako v Čechách, kdy řeknu "tady máš projekt, tady to udělej takhle" a konec! Ne tam je potřeba říct "Tady je projekt sedneme si spolu na čaj popovídáme si o tom, co jsi tam udělal blbě. Teď to uděláme znova a zkusíme to líp."

Pokud to postavím na hranu, tak už se nikam nepohneme. Také na ně občas zařvu, že to dělají blbě ale stále vědí, jak to myslím. Jak to říká Jiří Sluka "Je to věc pudová, buďto to půjde nebo to nepůjde". Pokud to nepůjde, tak to musí předělat. Pokud to jde, většinou pokud je tam člověk od začátku, tak stihne ty velké průsery pochytat. A pak jsou průsery, který už pochytat nestihne. A pak je na zkušenostech toho konkrétního člověka, jak to zachránit. Tedy jestli to vůbec jde zachránit!