Ověření návrhu rozvaděče podle normy ČSN EN 61439

S příchodem norem řady ČSN EN 60439 přišel povel, aby v podstatě vše mimo pár maráckých rozvaděčů byly rozvaděče typově zkoušené. V drtivé většině je to ale tak, že co rozvaděč, to prototyp. Většinou výrobce bedny je úplně někdo jiný, než výrobce střev. Střeva jsou pokaždé úplně něco jiného. Nevím co to s lidmi je, ale masa sklopí hlavu, nic na plat, befel je befel. Za konečný výsledek (poskládaný rozvaděč) neručí ani ten, kdo prováděl typovou zkoušku, ani ten, kdo vyrobil bednu, ani ten, kdo ji naplnil obsahem. Ten, kdo dělal typovou zkoušku, ji udělal s falešnou představou, že obsah bude stejný, nebo alespoň podobný. Ten, kdo dělal bednu, se nemusí starat, co se s ní děje dál. Ten, kdo vydrátoval vnitřek, udělal kontroly v rámci kusové zkoušky. Prodejce beden vesele prodává. Ten, kdo to celé seskládá dohromady, sežene nějaké osvědčení o typové zkoušce, nebo lépe, zajde za někým a ten mu tam za bakšiš vrazí štítek. Nejvíce se mi líbí i velcí výrobci rozvaděčů, kteří se na ten cirkus vykašlali a nic nepředstírají. Není to rys naší země. Je to nadnárodní fenomén.

Příchod norem řady ČSN EN 61439, která od 1. 11. 2014 ruší řadu 60439, do celé věci vnesl čerstvý, životodárný vzduch logiky. Norma jasně rozdělila lidi od fochu na dvě skupiny. Ti, kdo vyrábějí skříně, a ti, kdo do nich namontují výstroj a pošlou je do světa. Naprosto logicky a jednoznačně říká: ten, kdo pošle rozvaděč vydělávat, ověří celý návrh. Na druhé straně ten, kdo je jako jediný schopný ověřit, jestli bude skříň dost pevná, nebude reznout a vydrží sluneční žár, je výrobce skříně a ten provede tato dílčí ověření.

Norma výrobce skříně nazývá: „původní výrobce“…prosím bez komentáře, buďme rádi, že to je, jak to je. Toho, kdo do skříně umístí výrobky (jističe, svorky, frekvenční měniče, PLC) nazývá: „výrobce rozvaděče“. Výrobce rozvaděče, který rozvaděč poskládá, vyhotoví tzv. „Ověření návrhu – souhrnnou zprávu“, kde vyjmenuje všechny požadavky na ověření podle ČSN EN 61439-1 ed. 2. U každého uvede číslo zprávy, která dokládá, jak, kým a s jakým výsledkem bylo ověření provedeno. Každé ověření nemusí a ani nemůže udělat sám. V takovém případě odkáže na zprávu o ověření, kterou provedl někdo jiný, pravděpodobně výrobce skříně. Výrobce rozvaděče je ale ten, kdo celý proces ověřování sleduje od začátku do konce a ručí za jeho úplnost. Ve své souhrnné zprávě odkáže na cizí zprávu nebo zprávy, nebo na svou zprávu nebo zprávy.

Takto se ověří určitý typ rozvaděče. Daného typu se může vyrobit mnoho, nebo třeba jen jeden a ověření návrhu platí jedno pro všechny stejného typu. Ovšem, aby mohl jít rozvaděč ven, musí být jako doposud provedeno „kusové ověření“ a měl by být vystaven „krycí list“ potažmo štítek, který přehledně seskupí jmenovité hodnoty a další technické charakteristiky. To celé uzavírá ES prohlášení o shodě, které vystavuje opět výrobce rozvaděče.

Takto by měla být jistota, že budou splněny všechny požadavky norem a to pro každý vyrobený rozvaděč. No, a pokud se nebudu muset zabývat nesmysly, zbyde mi dost času na ověřování, které má smysl.

Teď například běžná rozvodnice do rodinného domku, do výrobní haly…někde.

• V krycím listu se vyjmenují charakteristiky: dle ČSN…, IP, síť TN-S, 400 V/50 Hz, Un, In atd. atd. Vytiskne se štítek pro rozvaděč.

• V ověření návrhu – souhrnné zprávě vyjmenuje výrobce rozvaděče všechny ověření dle ČSN EN 61439-1 ed. 2 část 10.2 až 10.13 s tím, kdo je provedl. Ověření odolnosti proti korozi, tepelná stabilita skříně, odolnost proti ultrafialovému záření, pevnost krytu apod. bude ve zprávě od výrobce skříně – původního výrobce. Vzdušné vzdálenosti, povrchové cesty, spojitost ochranného obvodu, vestavění přístrojů, svorky, budou ve zprávě nebo zprávách výrobce rozvaděče. EMC frekvenčního měniče pro prostředí A nebo B poskytne ve své zprávě (protokolu, glejtu) výrobce FM.

• oteplení lze prokázat i jen výpočtem

• zkouška zkratové odolnosti se nemusí provádět do 10kA, nebo pokud je zkratový proud v síti omezen jisticím prvkem na max. 17kA

• dielektrické vlastnosti u kusové zkoušky rozvaděče do 250A lze nahradit měřením izolačního odporu (min. 1000Ω/V; měřeno 500V)

• Výrobce rozvaděče vydá na základě předchozího ES prohlášení o shodě.

• Kusovým ověřením se prokáže bezchybnost každého jednotlivého kusu.

Co dál? Nic dál. Teď je prostor pro výrobce skříní a součástí, aby nabídli čísla zpráv o ověření toho či onoho. Nemusí být ke stažení zpráva samotná. Stačí její identifikace s tím, že ji uchovává původní výrobce. Pokud budu skládat rozvaděč, upřednostním ty výrobce, kteří mi nejméně zkomplikují život (hesla, registrace, informace, zběsilá klikačka…).

Zároveň, jak je dobrým zvykem, je na www.klimsa.cz program Rozvaděče, který umí vystavit krycí list, vytisknout štítek, vyrobit ověření návrhu, kusové ověření, prohlášení o shodě, vypočítat oteplení atd., navíc vás navede, jak kde co vyplnit a co se musí, ale hlavně nemusí…