Ověření jištění proti nadproudům

Je zřejmé, že pokud měřicí zatěžovací proud dosahuje pro chránič 30mA hodnoty maximálně 15mA, je úbytek napětí na impedanci poruchové smyčky natolik malý, že chyba měření činí z naměřené hodnoty impedance pouze orientační údaj nevhodný pro další zpracování. Proto často výrobci v technické dokumentaci údaj o přesnosti tohoto měření ani neuvádí.

Pozn.: Některé měřicí přístroje dosahují vyšší přesnosti při použití malého měřicího proudu zvýšením počtu měření a následným výpočtem průměrné hodnoty. Jako příklad lze uvést přístroje EUROTEST a INSTALTEST firmy METREL. Tím se dosahuje již relativně dobré přesnosti měření, ovšem i tak je pro chrániče 30mA udávána pracovní chyba této měřicí metody ± (6% z MH + 1,87W) a jmenovitý rozsah tedy začíná od 7,79W. 

Využití konstrukčních vlastností chráničů pro měření impedance
Pro měření impedance proudem větším, než je vybavovací proud chrániče lze využít některých konstrukčních vlastností chráničů. Vzhledem k tomu, že přesné vlastnosti chrániče nejsou obvykle známy, je tento postup měření založen spíše na pokusech, zda se měření zdaří, aniž by chránič vybavil.

Chrániče typu AC, zvláště starší typy, jsou citlivé pouze na jednu polaritu poruchového proudu. Pokud je tedy měření provedeno proudovým impulsem o opačné polaritě, chránič při měření nevybaví. Je ovšem třeba vyzkoušet, na kterou polaritu proudu chránič nereaguje a při prvním pokusu o měření existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že chránič vybaví. Některé moderní typy chráničů AC navíc reagují na obě polarity.

U chráničů typu A nebo AC, které jsou citlivé na obě polarity vybavovacího proudu, lze vyzkoušet další možnou vlastnost magnetického obvodu chrániče. Pokud přes chránič projde měřicí impuls určité polarity, chránič vybaví. Dojde-li k odpojení poruchového proudu v okamžiku jeho maximální hodnoty, zůstane magnetické jádro chrániče po určitou dobu zmagnetováno. Následující měřicí impuls opačné polarity je demagnetuje, ale nevybaví. Jde ovšem víceméně o náhodný jev, jehož vznik závisí na konstrukci chrániče, tedy především na materiálu magnetického jádra a na okamžiku odpojení měřicího poruchového proudu, což nelze při měření impedance ovlivnit.

U obvodů s chrániči typu S lze využít toho, že měřicí impuls je krátký (obvykle 10ms) a zpožděný chránič tak rychle nezareaguje. Novou metodou měření impedance smyčky v obvodech s chrániči, použitou například v nových přístrojích firmy METREL nebo v přístroji ZEROTESTpro, je měření pomocí krátkého proudového pulzu. Měřicí proud je sice velký, ale proudový puls trvá po velice krátkou dobu, takže chránič nestačí vybavit.

Blokování chrániče stejnosměrným proudem
Již starší, ale nejspolehlivější pomůckou při měření impedance poruchové smyčky v obvodech s chrániči je jejich zablokování pomocí stejnosměrného proudu. Jak je známo, používají chrániče pro vyhodnocení rozdílového proudu v pracovních vodičích instalace měřicí transformátor s magnetickým jádrem. Teče-li pracovním vodičem přes proudový chránič dostatečně velký stejnosměrný proud, dojde k přesycení magnetického obvodu transformátoru a proudový chránič nedokáže vyhodnotit případný rozdílový proud v pracovních vodičích. Toho lze využít pro dočasné zablokování funkce chrániče při měření impedance.

Princip měření impedance při použití blokování chrániče

Přístroje pro blokování chráničů pracují tak, že generují stejnosměrný proud, který protéká některým z pracovních vodičů instalace a přesytí magnetické obvody všech chráničů, které jsou do instalace připojeny. Blokovací proud musí po zahájení činnosti postupně narůstat, aby jeho náhlou skokovou změnou nedošlo k vybavení chrániče. Po dosažení provozní hodnoty se proud na krátkou dobu ustálí a je možno provést měření impedance poruchové smyčky, neboť všechny chrániče v instalaci jsou zablokovány. Potom stejnosměrný proud postupně klesá a chrániče jsou opět funkční.

 Článek je ukázkou sborníku L.P.Elektro č. 51