Ostatní prvky elektrické sítě

Závitová pojistka se používá k proudovému jištění vedení a v různých přístrojích, při jištění venkovních vedení nízkého napětí používáme místo soklu zvláštní izolátor. Pojistka se skládá z keramického spodku - soklu, hlavice, uzavřené vyměnitelné vložky a z vymezovacího dílu, který nedovoluje zašroubovat vložku na větší proud. Patka vložky by se totiž nevešla do dutiny vymezovacího dílu, a proto by nedosáhla na dotyk ve spodku, kterým se přivádí proud.

Řez závitovou pojistkou
1 - keramický kryt, 2 - vymezovací díl, 3 - koncovka vložky, 4 - vložka, 5 - keramická hlavice, 6 - závit vložky, 7 - koncovka s barevným kotoučem, 8 - tavný drátek, 9 - keramický písek, 10 - svorka přívodu proudu, 11 - keramický spodek, 12 - svorka jištěného vedení

Barevný kotouček připájený na konci tavného drátku udává svou barvou jmenovitou hodnotu pojistky. Přetaví-li se tavný drátek, barevný kotouček vlivem pružiny odskočí, takže je skleněným okénkem na konci vložky usnadněná kontrola závady. Pojistkové patrony jsou plněny zpravidla pískem, který má zvětšit tepelnou kapacitu pojistky a při tavení vložky účinně ochlazovat a bezpečně zhášet oblouk.

Jističe jsou samočinné vypínače, které chrání elektrický obvod, v němž jsou zapojeny, zpravidla před účinky nadproudu (také podproudu, podpětí apod.). V zapnuté poloze jsou zajištěny zámkem, tj. ústrojím, které umožňuje, aby spoušť přivodila mžikové vypnutí. Když nastane v elektrickém zařízení stav, při němž má vypínač vypnout, uvolní se spouští zarážka zámku. Pohyblivé kontakty jsou tlačeny pružinami (popř. vlastní hmotností) do vypnuté polohy a vypínač vypne.

Spoušť je ústrojí, které při hrozící poruše vypínač samočinně vypne, je ovládána elektromagneticky nebo tepelně. Vypínací rychlost je velká, při zkratu nastává uvolnění ústrojí jističe za několik tisícin sekundy. Podle toho, co jistíme před účinky nadproudu, rozeznáváme jističe vedení a motorové jističe. Vypínače, chránící osoby před úrazem elektrickým proudem, nazýváme chrániče.

Elektromagnety jsou přístroje využívající silový účinek magnetického pole. Pohybové elektromagnety konají práci přitahováním kotvy k jádru, nebo otáčením vhodně upravené kotvy. Patří sem brzdové, stykačové a ovládací elektromagnety. Ve vozidle se používají např. jako zasouvací elektromagnet elektrického spouštěče spalovacího motoru.

Mezi speciální elektromagnety patří elektromagnetické spojky. Podle principu je můžeme rozdělit na třecí, práškové a elektrodynamické. Elektromagnetické spojky používáme v pohonech tam, kde je požadován měkký a plynulý záběr, umožňují dálkově řídit přenášení točivého momentu z libovolného místa a nebo zapínání i vypínání za běhu.

Elektromagnetické třecí spojky jsou napájeny stejnosměrným proudem; nejčastěji o napětí 24V. Podstatou třecích spojek je elektromagnet, jehož tahem jsou k sobě přitahovány obě části, které mají být spojeny. Točivý moment se přenáší třením.

Disková třecí plocha
1 - přívodní koužky, 2 - část elektromagnetu, 3 - cívka, 4 - mezikruží s obložením, 5 - část posuvná

Jednoduchá třecí spojka skládající se ze dvou částí, z nichž první část vytvořená jako elektromagnet s cívkou a přívodními kroužky, je naklínována na konci jednoho hřídele. Druhá část spojky, posuvně uložená na druhém hřídeli, se po zapnutí proudu do budící cívky přitáhne k první části. Třecí spojka dosedne na mezikruží s třecím obložením. Tím se obě části, oddělené v klidu mezerou, spojí. U práškových spojek je mezera mezi volně otočnými kotouči obou hřídelí vyplněna olejem smíšeným se železnými pilinami. Pokud je budící cívka bez proudu, spojka je rozpojená a její kotouče se mohou volně otáčet. Zavedením proudu do cívky olejová směs působením magnetického pole "ztuhne" a obě části spojí. Po vypnutí proudu a po zániku magnetického toku směs povolí a obě části se mohou opět volně otáčet.

U elektrodynamických spojek se točivý moment přenáší bez tření, působením vířivých proudů. Tyto spojky pracují vždy s určitým skluzem.

Elektromagnetická relé
Elektromagnetické relé je spínací přístroj, který využívá účinky elektromagnetického pole. Základ tvoří elektromagnet s železovým jádrem. Elektromagnet ovládá kotvičku, na které jsou umístěny (jeden nebo více) kontakty. Kotvička je v klidové poloze držena pružinou. Proti kontaktům na kotvičce jsou umístěny další kontakty.

Elektromagnetická relé lze rozdělit podle druhu vinutí:

• Napět'ové, které reaguje na změny napětí. Vinutí má velký činný odpor, to znamená, že je navinuto z drátu malého průřezu a má velký počet závitů. Vzhledem ke zdroji se vinutí zapojuje paralelně.
• Proudové, které reaguje na změny proudu. Má malý činný odpor, proto je navinuto drátem velkého průřezu a má malý počet závitů. Vinutí je se zdrojem zapojeno do série.

 Podle uspořádání kontaktů:

• spínací - kontakty jsou v klidu rozpojeny,
• rozpínací - kontakty jsou v klidu spojeny,
• přepínací - má jak spínací, tak i rozpínací kontakty.

Ing. František Krejčí

Více informací k tématu naleznete zde ...