1. Úvod
Tento příspěvek je výňatkem ze sborníku číslo 9 semináře UNIE SOUDNÍCH ZNALCŮ, o.s.

2. Legislativa ČR
S touto problematikou souvisí tyto právní předpisy:

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

• Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

Problematika správného posouzení technického zhodnocení a oprav patří neustále k velkým daňovým problémům, protože mají rozdílný daňový režim. Zatímco náklady na opravy lze zahrnout do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů přímo bez ohledu na jejich výši, u výdajů (nákladů) na technické zhodnocení, pokud přesáhne u jednotlivého majetku ve zdaňovacím období částku 40.000 Kč, tak lze učinit až prostřednictvím daňových odpisů.

Definice základních pojmů podle § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb.:

• odstavec 2

Opravou se, odstraňují účinky částečného opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího stavu, přičemž uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.

Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady. Udržování je daňově uznatelným výdajem (nákladem) stejně jako oprava. Na udržování však nemůže být, na rozdíl od oprav hmotného majetku, tvořena rezerva podle zákona o rezervách.

• odstavec 4

Technické zhodnocení jako: výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýší u jednotlivého majetku v úhrnu částku 40.000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou hranici, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 26 odst. 2 písm. a) ZDP (zákon o dani z příjmu).

Rekonstrukcí pak zákon rozumí takové zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

Modernizací je pak rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. V případě stavebních úprav je třeba vždy postupovat podle stavebních předpisů.

Rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením?
V čem spočívá zásadní rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením? Zatímco oprava znamená buď výměnu původního za nové při zachování funkčnosti nebo uvedení majetku do původního stavu; technické zhodnocení představuje: změnu funkčnosti objektu (u nemovitosti) nebo použitelnosti (u věci movité), stavebně – dispoziční změnu objektu, konstrukční změnu zasahující do podstaty věci, instalaci nebo zabudování nových prvků či zásadní změnu technických parametrů věci (např. zvýšení výkonu, snížení spotřeby, apod.). Důkazní břemeno prokázat, zda jde o opravu či technické zhodnocení je vždy výhradně na straně poplatníka. Ten musí doložit původní stav před úpravami a nový stav po provedených úpravách tak, aby oba stavy mohly být porovnány.

Jako důkazní prostředek může daňový poplatník použít všech prostředků, jimiž lze ověřit jeho tvrzení, pokud nejsou získány v rozporu s obecně platnými právními předpisy. Je důležité, aby na faktuře nebo v přiloženém rozpisu dodavatelská firma vždy uvedla podrobný rozpis, čeho se oprava týkala. Doložit skutečnost, zda se jedná o opravu či technické zhodnocení je možné také technickou dokumentací, dodacím listem, odborným posudkem, fotodokumentací apod.

Vhodnou pomůckou pro rozlišení zda se jedná o opravu nebo technické zhodnocení budovy, může být stavební zákon č. 183/2006 Sb., který vymezuje „práce udržovací“, na které není třeba stavební povolení, neboť se jedná o drobné činnosti, které neovlivňují stabilitu stavby.

Za technické zhodnocení se považuje především nástavba, přístavba, podstatné stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace (výdaje na projektovou dokumentaci budou součástí celkových nákladů), výměna elektroinstalace při změně napětí, zřízení společné televizní antény, koupě na montáž nového elektroměru s větším počtem jističů, vložkování komínů, instalace ústředního topení, výměna kotle za výkonnější nebo výměna kotle při změně druhu paliva, instalace žaluzií, zvětšení oken a dveří, výměna starých dveří za nové s bezpečnostní úpravou. Dále postavení nové střechy při provedení nástavby dalšího podlaží včetně souvisejících fasádních, malířských a natěračských prací. To vše za předpokladu, že celková výše těchto nákladů přesáhla hodnotu 40.000 Kč.

U tepelného zateplení objektu se jedná o technické zhodnocení, protože představuje:

• změnu funkčnosti objektu (u nemovitosti), konstrukční změnu zasahující do podstaty věci, instalaci,

• nebo zabudování nových prvků či zásadní změnu technických parametrů věci (např. snížení spotřeby).

Tudíž v tomto případě se nemůže jednat o opravu.


3. Technické posouzení rizik ochrany před bleskem
Hromosvod je protipožární ochrana budov, či staveb před bleskem. Při rekonstrukci, či technickém zhodnocení objektu je potřeba provést analýzu rizika podle ČSN a na jejím základě stanovit úroveň ochrany před bleskem LPS I až IV. Dále je nutno vypočítat dostatečnou vzdálenost mezi hromosvodem a první kovovou konstrukcí budovy. Ve většině případů může jít o železobetonovou konstrukci budovy. Tento postup se v mnoha případech zateplení obytného domu neuplatňuje. Přitom revizní technik ve většině případů vůbec neposuzuje výpočet dostatečné vzdálenosti s podle ČSN EN 62305-3 ed.2. Tuto povinnost mu ukládá vyhláška č. 50/78 Sb. §12 – posouzení podle nejnovějších poznatků vědy a techniky. 

4. Shrnutí
Dojde-li při zateplení k demontáži hromosvodu, musí být pro příslušný objekt, či stavbu:

• Vyhotovena projektová dokumentace podle ČSN EN 62305- 1 až 4 ed.2 a posouzena především dostatečná vzdálenost s mezi vodičem hromosvodu a první vnitřní kovovou instalaci/konstrukci.

• Provedena zpráva o výchozí revizi podle ČSN EN 62305- 1 až 4 ed.2.

• To vše musí být dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. nahlášeno na příslušný stavební úřad.

• Bude-li cena opravy přesahovat částku 40.000 Kč a přitom dojde k změně vlastností objektu, může se jednat také o daňový únik vůči finančnímu úřadu.

Výše uvedená argumentace je podložena výše citovanou platnou právní úpravou ČR.

Literatura:

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 500/2002 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
• Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
• Vyhláška č. 50/78 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice
• ČSN EN 62305 – 1 ed.2, 2011-09: Ochrana před bleskem – část 1: Obecné principy
• ČSN EN 62305 – 2, ed.2, 2013-02: Ochrana před bleskem – část 2: Řízení rizika
• ČSN EN 62305 – 3 ed.2, 2012-01: Ochrana před bleskem – část 3: Hmotné škody na stavbách a ohrožení života
• ČSN EN 62305 – 4 ed.2, 2011-09: Ochrana před bleskem – část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách
• Kutáč, J., Meravý, J.: Ochrana před bleskem a přepětím z pohledu soudních znalců, SPBI Ostrava 2010.