Tisknete článek: OPP#6 Musí být po montáži hromosvodu doplněna v rozvaděči přepěťová ochrana? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 28.03.2017
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.
OPP#6 Musí být po montáži hromosvodu doplněna v rozvaděči přepěťová ochrana?
Pokud je na budově instalován hromosvod, jakou důležitost hrají následující tři stupně ochrany, které projektanti navrhují v projektu? Jaké nesmyslné argumenty slýcháváme v praxi od spotřebitelů? Poslechněte si proč jsou tři stupně ochrany zásadní přímo od produktových manažerů výrobců přepěťových ochran v tomto díle technologického videoseriálu. Popisují co se děje na síti při přepětí a také se zmiňují o normativních dokumentech, které tato fakta jen potvrzují ...
Tým portálu Elektrika,
ze dne:
28.03.2017
Rychlý sestřih odpovědí všech odborníků můžete zhlédnout v tomto videoklipu.
Kompletní výpovědi sledujte zde:
David Komrska, SALTEK
Ochrany před přepětím by měly být v objektu bez ohledu na to, jestli objekt má externí ochranu nebo nemá. Problém je v tom, že když je objekt dodatečně doplněn o externí ochranu před bleskem, čili hromosvodnou soustavu, tak je potřeba posoudit, zda parametry ochran, které jsou v objektu, odpovídají požadavku. (Související katalog SALTEK)
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
V případě instalace vnější ochrany před bleskem, nebo hromosvodů na objektu, je téměř vždy nutno instalovat také svodiče. Problém je v tom, že nemáme nulový odpor uzemnění, nemáme nulové odpory na svodech a vůbec na celé soustavě, nic není v technice ideální. Takže v případě, že by tam svodiče nebyly, a např. rodinné domy jsou smyčkované mezi sebou, tak na živých metalických vodičích, třeba přípojky, ale to platí stejně tak i pro telefonní datovou přípojku metalickou, se objeví potenciál druhého konce přípojky.
To znamená, že jestli budu mít instalovány svodiče, v případě nenulového odporu uzemnění, což je dost reálné, celý ten objekt se svým potenciálovým vyrovnáním někam ujede v případě úderu blesku. A když tam nebudu mít svodiče, budu mít zavlečený potenciál sousední stavby, která bude mít zase jiný potenciál, rozdíl potenciálu překročí určitou hranici, dojde k průrazu elektrických spotřebičů atd. Tomu by svodiče měly být schopny, pokud jsou dobře navrženy a nainstalovány, zabránit. (Související katalog OBO BETTERMANN)
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Svodič bleskových proudů je u vnější ochrany před bleskem velice důležitým prvkem, protože vyrovnává místní potenciál vůči vzdálenému jinému potenciálu, který je samozřejmě daleko nižší. Když vezmeme jako fakt, že vnější ochrana před bleskem bude provedena správně, bude provedena formou izolovaného hromosvodu, dojde k zásahu bleskem, ten výboj blesku doputuje dolů na zemnící soustavu, zvedne se potenciál té zemnící soustavy a v tom okamžiku potřebujeme něco, co nám kontrolovaným způsobem vyrovná potenciál zemnící soustavy s potenciálem vzdáleným vnějším, který je schovaný na konci toho přivedeného vedení nn.
V okamžiku, kdy by ten svodič bleskových proudů nebyl, tak se potenciál vyrovná tak jako tak, akorát se tomu souhrnným způsobem říká škoda a vyrovná se ten potenciál nevratným způsobem. Kdežto když tam instaluji svodič bleskových proudů, tak určuji já to místo, kde dojde k vyrovnání potenciálu a dojde k tomu tak, že se může opakovat, kdežto ta škoda, to je jednorázová událost. Takže ta druhá část otázky, co se stane u souseda, když u mě dojde k vyrovnáni potenciálu, jak v tom prvním případě kdy nemá vůbec nic, tak v tom druhém případě, kdy mám svodič bleskových proudů, stane se sousedovi vždycky to samé. Akorát jediný rozdíl bude v tom, že při prvním případě se sejdeme se sousedem u pojišťovny, kdyžto v druhém případě, tam půjde pouze soused. (Související katalog DEHN + SÖHNE)
Zdeněk Suchomel, OEZ
Jistě, to se tam musí doplnit, je to kvůli tomu, že při úderu blesku do jímací soustavy, se rozptýlí pouze zhruba 50% bleskového proudu, a zbytek jde po připojených sítích na jiný zemní potenciál. Je to zhruba 50%, takže klidně 50kA, nebo 100kA může odcházet po vedení a to tak, že se to rozdělí rovnoměrně mezi všechny vodiče, takže mezi fázové. A na ty fázové vodiče se to dostane právě přepěťovou ochranou, když tam není, tak si proud najde jinou cestu přes spotřebiče a tím je zničí. (Související katalog OEZ)
Jan Marek, EATON ČR
Jednoznačně při instalaci hromosvodů na objekt je nutné doplnit i přepěťové ochrany, je to z toho důvodu, že pokud vám udeří blesk do hromosvodu, máte jak hromosvod ten zemnič, tak i ochranné pospojování v domě připojeno na jednu přípojnici. Jakmile vám udeří blesk do hromosvodu, tak část bleskového proudu se svede do země, ale část vám pronikne zpátky do té instalace. Což pokud vy nemáte nainstalované svodiče přepětí, tak máte přepětí v instalaci a můžete si zničit další zařízení, která jsou připojena do instalace. Čili z tohoto důvodu jednoznačně instalovat. (Související katalog EATON)
Martin Formánek, ENIKA
Hromosvod je dnes ze stavebního zákona nutnost, pokud se jedná o rodinný objekt, tak je zařazený do nějaké třídy a většina objektů ho musí mít. Je pravda, že přepěťová ochrana je pro 90% investorů poměrně drahá sranda, nebo nutné zlo, nechtějí ji dávat, brání se tomu. V naší praxi se snažíme investora donutit k tomu, aby byl na hlavním přívodu do rozvaděče umístěn první, druhý stupeň nějaké kombinované přepěťové ochrany, což většinou po nějaké radě projektantů, dodavatelů technologií, většinou uznají, už jen to, když se cituje nějaká norma, kterou všichni známe, která nám řeší koordinovanou ochranu proti přepětí v síti. Na to je navázaná ochrana před bleskem.
To, že mají hromosvod a nemají přepěťovku není obvykle chyba investorů, já myslím, že nějakých pár desítek tisíc korun toho prvního, druhého stupně jsou ochotni investovat všichni, ale podle mě je zásadní chyba jednotlivých profesí, že jim to neřeknou. Přijde hromosvodář, udělá hromosvod, revizi a jde od toho. Přijde elektrikář, revizák a ten by měl podle mě investorům říct, že jim tu chybí přepěťová ochrana. A pokud na tom trvají a nechtějí ji, tak je to zase součástí předávacího nebo revizního protokolu, je tam napsáno „investor si nepřeje, nebo nechce přepěťovou ochranu" a ze zkušenosti víme, že je to dnes nutnost. Měla by tam přepěťová ochrana být a není tam nic. Opravdu to má smysl a je to dokázané praxí. Není to rok zpátky co se dělá, je to už mnoho a mnoho let. A pořád se najdou odborníci, kteří se to snaží obejít.
David Černoch, VODAFONE ČR
Musí se doplnit přepěťová ochrana ve chvíli, kdy namontuji hromosvod, pokud je objekt podle analýzy rizika podle ČSN 62 305 zatřízený do objektu, který vyžadují mít ochranu proti blesku. Já si přepěťovou ochranu doplním, je velká pravděpodobnost, že si vylepším uzemnění, nemám ochranné úhly od okolních budov, nejsem skrytý za okolními budovami a může dojít k náhlému úderu blesku, protože tu jímací soustavu si vytvořím, tak obecné pravidlo by mělo být, ano, musím doplnit přepěťovou ochranu, minimálně prvního stupně tak, abych nemohl zavléct do instalace přepětí z bleskového proudu, který se může naindukovat, nebo přejít přes uzemnění, přes kabely apod. Pokud není hromosvod, je lepší to osadit zrovna tak, protože může dojít k zavlečení proudu bleskového, nebo jiného přepětí ze sítě.
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA
Pokud se investor rozhodl nechat si nainstalovat hromosvod, tak v každém případě bych přepěťové ochrany doporučil. Není to povinností, jedině když bych se na to díval z hlediska zákonných předpisů, ale podívejme se na to spíš z hlediska logiky. Pokud já nainstaluji hromosvod a stane se, že do objektu, nebo domu udeří blesk, dojde k takovému zvýšení napětí na kovových instalacích, že jediná cesta, kudy se napětí člověk zbaví, je tím, že poteče do země. Bohužel jediné vodivé zařízení, které máme je elektroinstalace. Pro odstranění těchto nepříjemností slouží přepěťové ochrany. Takže když to vezmu velice jednoduše, instalací hromosvodů se sice ochráním před bleskem, ale neochráním se před následky, které ten bleskový proud může způsobit.
| Další odborníci: David Komrska, SALTEK Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Zdeněk Suchomel, OEZ Jan Marek, EATON ČR Martin Formánek, ENIKA David Černoch, VODAFONE ČR Pavel Horský, projektant |
Pavel Horský, projektant
Setkávám se neustále s různými názory. Např. "na co já bych si hromosvod montoval, když ho má soused?", nebo "soused ho nemá a vidíš, bydlím vedle něj 50 let a ještě se mu nic nestalo.". To jsou takové ty hospodské žvásty a "kamarád říkal, že ho nepotřebuju, že když ho budu mít, tak tím si schválně zavedu blesk do baráku, soused má hromosvod, ale stejně mu shořela televize, počítač" atd. "Ten hromosvod je k ničemu". Lidi si dávají dohromady a nedovedou rozlišovat k čemu je přepěťová ochrana a svodiče a k čemu je hromosvod. Takže si myslí, že je hromosvod spasí a přepěťovka je pro ně drahá zbytečnost, protože o tom nic neví, nejsou informovaní.
Přesvědčili tě výše uvedené odpovědi odborníků?
Nebo to vidíš jinak?
Podělte se s vašimi zkušenostmi
v níže uvedené diskusi!
Nebo to vidíš jinak?
Podělte se s vašimi zkušenostmi
v níže uvedené diskusi!
TEXT Z OBLASTÍ
- EMC
Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.