Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: OPP#22 Čím podložit požadavek na osazení všech stupňů přepěťových ochran? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 7.11.2017
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

OPP#22 Čím podložit požadavek na osazení všech stupňů přepěťových ochran?


OPP#22 Čím podložit požadavek na osazení všech stupňů přepěťových ochran?
Čím podložit požadavek na osazení všech stupňů ochrany před přepětím? Investor nemá ponětí, co je to přepětí a jaké škody napáchá. Jak tuto problematiku jednoduše vysvětlit technicky nevzdělanému uživateli? V praxi často slyšíme různé výmluvné argumenty, které s praxí nemají nic společného. Jak komunikovat s investorem? Co mu objasnit? Jak vysvětlit? A pokud klient nemá patřičný rozpočet, jde o jiný příběh ...
Tým portálu Elektrika, ze dne: 7.11.2017



Rychlý sestřih odpovědí všech odborníků můžete zhlédnout v tomto videoklipu.






Kompletní výpovědi sledujte zde:

Zdeněk Suchomel, OEZ
První stupeň musí být v případě, že hrozí nebezpečí bleskového proudu, takže hromosvod, přívod nízkého napětí, tam já musím mít první stupeň na vstupu do objektu. Potom je druhý nebo třetí stupeň, podle toho jak jsou citlivé spotřebiče a ten musí být co nejblíž spotřebičům. Např. bude tam televize, dám třetí stupeň, je to v zásuvce nebo v blízkém rozvaděči.
Mezi prvním a třetím musí být ještě druhý, aby fungovala koordinace a ten se umístí buď k prvnímu, můžu použít kombinovaný svodič prvního a druhého stupně, nebo do podružného rozvaděče po cestě ke koncovým zařízením. (Související katalog OEZ)



Další odborníci:
David Komrska, SALTEK
Jan Marek, EATON ČR
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
David Černoch, VODAFONE ČR
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA


 



David Komrska, SALTEK
V normě jsou definované objekty, kde musí být použita ochrana před přepětím, ale víceméně požadavek vychází hlavně na ochranu na začátku instalace. V rámci instalace může dojít jak na indukovaném přepětí, což je od blízkého úderu blesku, úder do budovy a indukuje se mi z hromosvodní soustavy do instalace, zároveň, protože je impulz velice krátký, řádově desítky mikrosekund dochází na krátkých vzdálenostech větší jak 10 metrů k odrazům, takže na svorkách zařízení můžu mít dvojnásobek impulzu, protože se mi vrací než jaký přišel. To samé platí pro ochrannou úroveň ochrany před přepětím, pokud mám ochrannou úroveň řádově 2kV, tak na svorkách zařízení, které je ve větší vzdálenosti může dojít až k impulzu v daném momentu až 4 kV. Proto se používají další stupně ochran do podružných rozvaděčů blízko zařízení. Vždy by měl člověk sledovat jakou technologii, obzvlášť u třetích stupňů, chrání. Když má typ jedna v hlavním rozvaděči, typ dvě v podružném a chráním varnou konvici, nebo zásuvku, kam se občas připojuje vysavač, tu instalaci, kterou chrání. Máme jednoho kolegu, který říká, že nejlepší zákazník je poučený zákazník, takže ten, kdo to nejvíc chápe je ten, kdo zažil nějakou příhodu s úderem blesku. Bohužel pak nabývá takových rozměrů, že ochrany dávají všude a instalaci mají jako vánoční stromeček, nesleduje se už ani jak to chrání. Další věc je, trošku uhnu z otázky, důležité je, ochrany před přepětím jsou součástí systému pospojování, aby fundament pospojování byl správně proveden. Pak ochrany mohou člověku sloužit a nejsou jen pro okrasu. (Související katalog SALTEK)



Další odborníci:
Zdeněk Suchomel, OEZ
Jan Marek, EATON ČR
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
David Černoch, VODAFONE ČR
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA





Jan Marek, EATON ČR
Já si myslím, že odpověď je jednoduchá, jsou to peníze. Peníze je hlavní hybatel. Na jednu stranu si můžeme dát cenu přepěťových ochran a na druhou stranu si dáme cenu všech zařízení, které by v případě úderu blesku někde do hromosvodu, nebo v blízkosti objektu on musel koupit znovu. Tam je ten nepoměr docela výrazný. Toto si myslím, že je velký argument, na který hodně investorů slyší, protože zjistí, že investice do přepěťových ochran je daleko menší než do nákupu nových zařízení. (Související katalog EATON)



Další odborníci:
Zdeněk Suchomel, OEZ
David Komrska, SALTEK
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
David Černoch, VODAFONE ČR
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA


 


Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Je to naprosto jednoduché. Za ochranou proti přepětím, nebo celkově za elektronikou se skrývá fyzika a tu nejste schopen obejít nijak jinak, než tak, jak se to má dělat. Tzn., vy pokud chcete svézt velkou energii, tak musíte použít první robustní stupeň. Pak dále už se šíří indukované proudy, které nejsou tak intenzivní, nemají takovou sílu, energii, tak potřebujete omezit, stačí varistory, které jsou robustní, ale na jinou energii. Když máte řeku, pokud chcete zadržet velkou řeku, potřebujete velkou přehradu. Nestačí malé jezírko nebo jednoduchou přehradičku. To nejde, fyzikálně to nelze, voda by vám to prorazila. Pokud máte velkou energii, potřebujete k tomu mít uzpůsobený svod. Pokud ho nemáte uzpůsobený, tak energie se někam rozprostře. Většinou tam, kde najde cestu k uzemnění. Můžou to být tenké vodiče, tlusté vodiče, kamkoliv kde se uzemní tam to jde.

Nejde to správným směrem, ale tam, kam se mu zachce. Je potom na vás, jestli si chcete ochránit zařízení, zase se dostáváme k tomu, jaká je vhodná investice do ochrany versus jaká je cena zařízení, které chrání. Selským rozum si rozeberete, jestli mi stojí za to si ochránit zařízení, pokud ano, tak pořádně a pokud ne, tak to nemusím dělat vůbec, nedá se to nijak ošidit. Přímý úder do budovy je tak nepravděpodobná záležitost, obzvlášť v našich krajinách, kde je blesků relativně málo, ale může se to stát jednou za 100 let, možná právě vám. Je to statistika, pravděpodobnost, to se nedá předurčit, ani přesvědčit. Záleží na konkrétním investorovi jak se rozhodne... (Související katalog PHOENIX CONTACT)



Další odborníci:
Zdeněk Suchomel, OEZ
David Komrska, SALTEK
Jan Marek, EATON ČR

Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
David Černoch, VODAFONE ČR
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA


 


Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Přepěťová ochrana není univerzální zařízení. Máme různé druhy pro různé účely. Na vstupu do objektu je potřeba zablokovat určité dílčí části bleskových proudů, které by se mohly dostat dál do objektu, tam je potřeba svodič, který bude mít schopnost svodu vysokých proudů s tím, že ani nebude tak rychlý, to je první stupeň, jeho smysl. Ten bývá jeden, nebo maximálně několik málo a pak jdeme dál. Je nepříjemné, že každé vedení bez rozdílu má svou vlastní indukčnost, která zpožďuje, tlumí přepěťové impulzy, to je fyzika, která platí obecně a pakliže budeme mít vedení od jednoho stupně přepěťové ochrany k dalšímu příliš dlouhé, může se nám stát, že svodič instalovaný na jednom konci nebude přepětí z druhého konce vidět, právě díky vlastnostem indukčnosti vedení.

Pak je potřeba i když máme víc podružných rozvaděčů za hlavním zopakovat v podružných rozvaděčích z tohoto důvodu další stupně přepěťových ochran, které už nebudou dimenzovány na velký bleskový proud, ale budou dimenzovány na přepěťovou vlnu, která je energeticky méně náročná, ale budou plnit svou funkci, aby v každým z podružných rozvaděčů udrželi úroveň přepětí na úrovni odpovídající dané části instalace a tomu, co snesou přístroje tomu určené do příslušné části instalace. A co se týká třetích stupňů, ty mají malý svodový proud v porovnání s předchozími, ale mají jednu neocenitelnou vlastnost a to je, že jsou blízko chráněných zařízení, tzn., že vylučují účinky indukčnosti vedení na ztlumení přepěťového impulzu a pak potlačují indukci z vnějšku do chráněných vedení. Každá přepěťová ochrana má svůj účel a z tohoto důvodu nelze říci, že by se nějaký stupeň vypustil a dosáhli jsme účinnosti které chceme, kterou předpovídá norma v návaznosti na koordinaci izolace konkrétních zařízení. (Související katalog OBO BETTERMANN)



Další odborníci:
Zdeněk Suchomel, OEZ
David Komrska, SALTEK
Jan Marek, EATON ČR
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT

Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
David Černoch, VODAFONE ČR
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA


 




Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Asi nejvtipnější argumentace, co jsem slyšel, že si ochranu před přepětím nebo bleskovým proudem dokážeme představit jako objekt obehnaný plotem. K baráku se nám řítí obrovský náklad bleskového proudu, který z části omezí velikost vrat, které vedou na pozemek. Další část energie omezí velikost vstupních dveře do domu a zbytek energie, která dojde do obýváku je omezen malou velikostí vstupních dveří. V okamžiku, kdy nám chybí vrata, dveře do domu, máme celý náklad v obývacím pokoji. (Související katalog DEHN + SÖHNE)



Další odborníci:
Zdeněk Suchomel, OEZ

David Komrska, SALTEK
Jan Marek, EATON ČR
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
David Černoch, VODAFONE ČR
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA


 



David Černoch, VODAFONE ČR
Všechny stupně ochrany, teď si to rozdělím na průmyslové, tzn., kancelářské nebo občanské vybavenosti, a rodinné, domácí použití. U domácího použití je to na každém investorovi zvlášť, buď chce, nebo nechce, má hodně nebo nemá hodně elektroniky v systému elektroinstalace, v případě, že bude mít analýzu rizika, bude mít hromosvod, bude mít doporučené nebo stanovené, že by měl mít přepěťové ochrany, měl by je osadit. V případě, že nemá, je na elektrikáři jak schopný je to podat, ale obecně platí pravidlo přepěťová ochrana v objektu, kde jsou jakékoliv elektronické věci je užitečná. Pokud se budu bavit o objektech občanské vybavenosti, tzv. průmyslové, kancelářské apod. zase narážíme na problém zákoníku práce, kdy zaměstnavatel musí vytvořit bezpečné pracoviště pro zaměstnance a jedno z bezpečnostních opatření je bezpečnost elektrických instalací.

Tzn., i majitel objektu nebo nájemce, musí pro pracovníka zajistit, že nedojde k úrazu elektrickým proudem, bude mít dostatečné osvětlení atd. Jedna z těchto věcí je přepěťová ochrana, která mi zajistí, že nemůže jakýmkoliv způsobem omezit, nebo ohrozit jeho práci. Tzn., tam jsme v rovině zákoníku práce a bezpečného pracoviště. V tomto případě ano, přepěťové ochrany ano, stejně jako proudový chránič, hromosvod, dostatečné denní osvětlení, dostatečné umělé osvětlení atd.



Další odborníci:
Zdeněk Suchomel, OEZ
David Komrska, SALTEK
J
an Marek, EATON ČR
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA


 



Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA
Já bych s ním probral elektroinstalaci jako celek. Ukázal bych mu co má nainstalováno a jaké technické podmínky jednotlivá zařízení vyžadují, aby dlouhodobě a spolehlivě fungovala. A vysvětlil bych mu, že přepěťové ochrany v různých stupních slouží k zajištění těchto podmínek. Je na něm, že může si vybrat, nabídl bych mu spojené nádoby. Buď spolehlivost nechá na straně elektrikáře, což ho bude stát určité peníze, ale bude mít jistotu, že určité podmínky pro různé spotřebiče bude mít zajištěné po celé ploše, která ho zajímá, nebo to nechá na výrobcích a začne kupovat super drahá zařízení, kde je napsáno, že tato část je ochrana před přepětím je zajištěna v tom a v tom, nebo dokonce nejzběsilejší situaci kterou jsem letos viděl, udělám ochranný štít u každého výrobku např. pomocí UPS s instalovanou přepěťovou ochranou, ale ve výsledku bych mu doporučil, že nejlevnější a nejlepší co pro to může udělat je rozvrstvit ochranu do několika stupňů a tyto stupně vzájemně zkoordinovat. A že toto opatření bude nejlevnější investicí do budoucna, která je nezávislá na dalších změnách ve spotřebičích.



Další odborníci:
Zdeněk Suchomel, OEZ
David Komrska, SALTEK
Jan Marek, EATON ČR
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
David Černoch, VODAFONE ČR


 




Čím podložit požadavek na osazení všech stupňů přepěťových ochran podle vás?
Podělte se s vašimi zkušenostmi v níže uvedené diskusi!
TEXT Z OBLASTÍ

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.