Rychlý sestřih odpovědí všech odborníků můžete zhlédnout v tomto videoklipu.
Kompletní výpovědi sledujte zde:
David Komrska, SALTEKObvody nízkého napětí jsou nějak jištěny, ochraně před přepětím nevadí, jestli je jištění v rámci rozvaděče, nebo v předchozím rozvaděči, ale musí se sledovat požadavky výrobce nebo to, co uvádí maximální předjištění, pokud jištění rozvaděče je vyšší než co předepisuje výrobce, musí se dodat další jištění k ochraně před přepětím. Jediná instalace, u které se jištění nemusí používat je fotovoltaické elektrárny, kde se jištění vůbec nepoužívá, ale na ochrany před přepětím jsou kladeny jiné bezpečnostní požadavky, aby při případné kolizi ochrany nedošlo k nebezpečí pro zbytek instalace, případně požáru.
(Související katalog SALTEK)
Jiří Vašinka, ABBPřepěťová ochrana musí mít své předjištění, to je dáno normou. Veškeří výrobci přepěťových ochran tady tuto informaci uvádí ve svých katalozích. Bez jištění přepěťové ochrany může dojít k úrazu osob, zvířat a škodě na majetku.
(Související katalog ABB)
Jiří Burant, OBO BETTERMANNZáleží na tom, o jakou ochranu se jedná s jakými technickými parametry přesněji. Každý výrobce udává do jakého předřazeného jištění chráněného vedení je přepěťová ochrana schopna v případě poruchy odepnout sama a od jaké hodnoty proudu musí být předjišťována. To je z hlediska maximálního proudu, protože přepěťová ochrana není všemožná a sama o sobě nedokáže odepnout velké zkratové proudy apod. Druhou otázkou u jiskřišť je otázka minimálního předjištění, které při funkci přepěťové ochrany samo nevybaví, protože přepěťová ochrana de facto svádí proudové impulzy na zem v případě jiskřišť po jejich zapálení většinou napětí na svorkách jiskřiště je menší než špičkové napětí v síti, takže tam začne téct následný proud, který může vybavit nízké jištění. Tzn., že jestli budete mít 16A jištění a daly byste tam jiskřiště, může se vám stát, že vám funkce jiskřiště zapříčiní vybavení předřazeného jističe, nebo pojistky.
(Související katalog OBO BETTERMANN)
Jan Hájek, DEHN + SÖHNEKaždý svodič přepětí nebo bleskových proudů by měl být předjištěn, v okamžiku, kdy na vstupu do rozvaděče kde je instalován, je umístěný jisticí prvek, který má vyšší hodnoty než jsou doporučené výrobcem. Co se může stát? Jištění před svodičem přepětí nemá za účelem nic jiného než ochránit svodič před účinky zkratů, které on tam způsobí.
Protože ať si vezmeme svodič bleskových proudů na bázi jiskřiště nebo na bázi varistoru, jedná se o prvek, který je v klidovém stavu rozpojen a v okamžiku, kdy se vyskytne přepětí, tak sepne. Ale přes zkrat, přes toto sepnutí, přes ten kontakt nám neteče jenom přepětí, ale teče nám tam celý zkratový proud v elektrické instalaci. Svodiče bleskových proudů, které mají odolnost 100kA zkratového proudu, což jsou všechny výrobky firmy DEHN, tak tam šance, že by svodič byl poškozen, přetížením, zkratem v elektrické instalaci je velice malá, nicméně z hlediska bezpečnosti je potřeba tam instalovat předjišťující prvky. Protože přes pojistky nepoteče nominální hodnota, na které jsou nastaveny, ale vzhledem k tomu, že pojistky mají určité zpoždění, tak v tom velice krátkém časovém úseku co trvá přepětí, tak dokáže protéct přes pojistky, které mají hodnotu 100A, dokáže protéct až 40kA zkratového proudu. Záleží na místních podmínkách, na maximálním zkratovém proudu, který v elektrické instalaci je a od toho se odvíjí hodnota doporučených pojistek. Ale rozhodně bych pojistky, pokud je doporučuje výrobce nevynechával, protože je to zvýšení bezpečnosti elektrické instalace.
(Související katalog DEHN + SÖHNE)
Zdeněk Suchomel, OEZPřepěťovky musí být předjištěné, je to kvůli tomu, aby energie, která při zafungování přepěťové ochrany a jejím poškozením vniká do ní z normálního rozvodu, z trafa. Kdyby tam nebylo předjištění, tak přepěťovka může explodovat a víceméně rozbourat celý rozvaděč. A udělat obrovskou škodu.
(Související katalog OEZ)
Jan Marek, EATON ČRMy jako výrobce přepěťových ochran udáváme, že naše přepěťové ochrany mají být předjištěny, ale není univerzální odpověď, záleží, zda je uživatel instalace, zda je pro něj priorita mít napájení pořád nebo být chráněn před přepětími. Pak se musí uvažovat, zda je lepší nechat shořet nebo zničit přepěťovku, s tím, že ale budu pořád napájet, nebo mi vypadne napájení, ale uchrání se mi přepěťová ochrana. To záleží na konkrétním uživateli, co preferuje pro své potřeby.
(Související katalog EATON)
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACTJištění před přepěťovou ochranou musí být v každém případě. Protože přepěťová ochrana, pokud se na ni podíváme blíže, tak je to elektronické zařízení. Zařízení může mít poruchu a jako takové ho v
případě poruchy musíme odpojit od napájení. Takže každá přepěťová ochrana jako každé zařízení, musí být nějakým způsobem jištěno. A to, jak má být jištěno nám udává výrobce přepěťové ochrany. To znamená, dá nám vrchní hranici jak odjistit přepěťovou ochranu, potom já, jako uživatel, nebo projektant mám možnost si zvolit, jestli přepěťovou ochranu budu jistit samostatně nebo vyhoví co se týče přepěťové ochrany hlavní jištění a zase jakým způsobem to chci použít.
Pokud mi vyhoví co se týče předpisů výrobce jištění hlavní, tak já můžu přepěťovku před jistič, který mám jako hlavní v domě s tím, že
když přepěťová ochrana selže, tak mi vybaví hlavní jištění, které mám někde na patě. A odpojím tím celý dům od elektriky. U rodinných domů je výhodné, mně osobně se to zdá jako lepší řešení, protože v případě, že vám to vypadne, zjišťujete problém. Pokud bych to udělal naopak, že bych předjistil přepěťovku a ona by selhala, tak se mi odpojí, často se nemusí stát, že vyhodí hlavní jistič, to se netýká domů, kde je jištění relativně nízké, můžeme se bavit o větších kancelářských prostorech apod. Já jsem ve stavu, kdy přepěťovku nemám, přitom to nijak nepoznám. V rodinném domě se mi to nestane, protože když budu mít nízké jištění na patě a přepěťovka bude mít to stejné jištění, tak mi to vyletí stejně všechno. Tady se to
řeší spíše v průmyslu, co je lepší, jestli upřednostnit funkci, nebo ochranu. Já to nebudu jistit, tak použiji třeba B zapojení, kdy mám nejkratší možnou vzdálenost vodičů, nejlepší zapojení, které můžu dát. Pokud předjistím, tak připojení k jističům mi nabývá na délce. Záleží na projektantovi, když ví co s tím má dělat, tak jakého účelu chce dosáhnout daným zapojením.
(Související katalog PHOENIX CONTACT)
David Černoch, VODAFONE ČRPřed každou přepěťovou ochranou je vhodné mít umístěné jištění z důvodu případné manipulace nebo opravy a obsluhy přepěťové ochrany. Tzn., že i při revizi, pokud revizní technik bude muset kontrolovat přepěťovou ochranu, musí ji rozpojit. Tím pádem je vhodnější přepěťovou ochranu mít jištěnou, nějakým prvkem, abych to vypnul. V případě, že to jsou patrony vytahovací, je otázka, zda je nebo není nutné. Následně se ale nabízí otázka, když přepěťovou ochranu budu mít chráněnou jištěním, nějakou pojistkou, aby byla správně navržená. V případě, že mi má protéct proud pojistkou, bleskový, nebo jiný, tzn., dám tam 100A pojistku, která mi "100A" vybaví, potom nemá smysl umísťovat přepěťovou ochranu třídy 1 se zkratem 25kA, v tu chvíli nemá přepěťová ochrana smysl, protože mi jí pojistka před tím vybaví dříve. Je nutné, aby projektant nebo ten, kdo provádí návrh přepěťové ochrany zvolil vhodné hodnoty předjištění přepěťové ochrany. Např. velkou přepěťovou ochranu v 630A provedení rozvaděče, nemůžu dát 100A musím dát např. 315A. zase
je to o správném návrhu. Ano je tam vhodná, měla by se umístit z hlediska údržby a obsluhy tak, aby byla kontrolovatelná, po odpojení bez napětí.
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKAV dřevních dobách, když jsem instaloval přepěťovky skoro každý den, jsem byl svědkem toho, jak na mě přepěťovky zle syčely v okamžiku, kdy přišlo velké zatížení rozvaděče. Takže odpověď zní: „každá přepěťovka má technické podmínky, které musí být splněny, aby byla zajištěna jejich řádná funkce. A jednou z nich je i velikost předjištění, které souvisí s nejenom se selektivitou. Správnou funkčností ve správný čas, ale zároveň to funguje jako ochrana přepěťovek samotných, aby nebyly zničeny z jiných příčin než přepětí. Pokud mám v předřazeném rozvaděči předjištění vyšší než které je požadováno pro správný chod přepěťovek, je potřeba tam předjištění dát, pokud používám zapojení takové, že přepěťové ochrany jsou zároveň ve vlastní odbočce, tak jistič funguje jako odpojovač a pro mě je to pohodlné jakoukoliv kontrolu a manipulaci.
S JAKÝM ZPŮSOBEM JIŠTĚNÍ PŘEPĚŤOVÝCH OCHRAN SE SETKÁVÁTE VY?
Podělte se s vašimi zkušenostmi v níže uvedené diskusi!