---

Zdeněk Suchomel, OEZ
U třetího stupně, myšleno zásuvkové přepěťový ochrany, jestli akustickou nebo optickou signalizaci, tak za mě akustickou, protože zásuvky jsou většinou někde za skříní a těžko někdo bude koukat, jestli dioda svítí, nesvítí. Lepší je akustická signalizace, kdy je evidentně jasné, kdy je přepěťovka už po smrti. (Související katalog OEZ)

Další odborníci: Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Vašinka, ABB Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Jan Marek, EATON ČR David Černoch, VODAFONE ČR Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA

---

Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Tady je celá řada možností, záleží na tom, jak se to komu líbí nebo jak se o přepěťové ochrany chce starat. Pokud zvolím zvukovou signalizaci, tak zvuk, který přepěťovka vydává potom co se rozbije, je celkem dost nepříjemný, takže se staráte o to, abyste jí vyměnil popřípadě to nějakým způsobem vyřešil, odpojil… když bude signalizace světelná, tak vy to musíte kontrolovat, to je další možnost. Ještě je třetí možnost, která se používá u zařízení jako jsou třeba venkovní osvětlení, zvláště ledkové, používá se tam to, že se dá přepěťovka udělat tak, že v případě poruchy se odpojí tzn. odpojí se i zařízení. U ledkových světel na ulici se tím nikdo nezabývá do té doby, než světlo přestane svítit. Když přestane svítit, tak se k tomu někdo vyšle, aby to spravil. Po nějaké době. A zjistí, že to byla přepěťovka, vymění ji. To jsou tři nejběžnější způsoby a opravdu záleží na každém jak se chce starat, jaká signalizace je mu příjemnější. (Související katalog PHOENIX CONTACT)

Další odborníci: Zdeněk Suchomel, OEZ David Komrska, SALTEK Jiří Vašinka, ABB Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Jan Marek, EATON ČR David Černoch, VODAFONE ČR Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA

---

David Komrska, SALTEK
Signalizace ochran.. nedá se říct, která je lepší nebo horší, je vždycky nutno volit podle toho, jak je zařízení užíváno a hlavně jaká je možná případná údržba zařízení. Takže třeba v datových centrech, kde je několik rackových stojanů, tak je vhodnější akustická signalizace v případě poruchy ochrany, kdy když někdo vstoupí do prostoru, tak ví, že tam k nějaké poruše došlo a je odpojená ochrana před přepětím. Optická je výhodná tam, kde je na ochranu vidět, to je jedna věc, a druhá, že by trvalo nějakou dobu to odstranění. Tam je nějaký pohyb osob a je problém, že by ochrana se hned nevyměnila a lidi by třeba nebyli schopní pracovat. Pokud se používají ochrany tak, že v objektu není jen typ 3, ale i zásuvky ale typ 1,2, 3 k poruchám na ochranách, když není nějaká chyba v instalaci dochází minimálně. Doba života je relativně dlouhá, třeba minimálně 10 let, i déle. Dá se při případných revizích přeměřit v jakém stavu jsou varistory, volit ochrany, aby neměly unikající proud, kdy spínací prvek u těchto produktů je délka života většinou ještě mnohem delší. (Související katalog SALTEK)

Další odborníci: Zdeněk Suchomel, OEZ Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT Jiří Vašinka, ABB Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Jan Marek, EATON ČR David Černoch, VODAFONE ČR Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA

---

Jiří Vašinka, ABB
Obecně životnost svodičů přepětí je 20 let. Jakákoliv signalizace ať je to optická či zvuková či jiná, je dle mého názoru nezbytností. Existuje spousta výrobců, kteří mají na svých svodičích přepětí signalizaci optickou a také těch, kteří mají ve svém portfóliu svodiče přepětí, které mají i elektrickou signalizaci pomocným kontaktem. (Související katalog ABB)

Další odborníci: Zdeněk Suchomel, OEZ Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Jan Marek, EATON ČR David Černoch, VODAFONE ČR Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA

---

Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Pokud se týká způsobu signalizace, každý svodič má z výrobkové normy předepsáno způsob signalizace vnitřního stavu, ne způsob, ale povinnou signalizaci. Jestli to bude optická nebo akustická, já osobně bych to viděl jako rovnocenné způsoby a záleží na tom, jakým způsobem a kde je ochrana instalována. Jestliže bude viditelně, není nic proti ničemu, když bude optická signalizace. Jestliže bude v podlahových rozvodech vestavěná přepěťová ochrana kam se chodí málo, kam vidět není, nebo třeba pod zásuvkou jako dodatečná instalace v pevných rozvodech, tak tam bych se klonil k akustické, protože nikdo nebude rozebírat podlahové rozvody atp. (Související katalog OBO BETTERMANN)

Další odborníci: Zdeněk Suchomel, OEZ Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Vašinka, ABB Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Jan Marek, EATON ČR David Černoch, VODAFONE ČR Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA

---

Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Pro svodiče přepětí, které se umísťují do zásuvky bych jednoznačně preferoval zvukovou signalizaci. Optická signalizace má jednu nevýhodu v tom, že zásuvka může být umístěna mimo pohled, za záclonou, nábytkem a není vidět jakou barvu má terčík. A pak běžný laik po letech nebude vědět jestli kontrolka má být červená nebo zelená a nebude změně barvy věnovat podstatnou pozornost, nota bene pokud bude přístroj stále v provozu a nedojde k jeho výpadku. Kdežto zvuková signalizace má kouzlo v tom, že každému vadí a když mu bude vadit zvuk, tak zavolá někoho, kdo tomu rozumí a svodič přepětí vymění. (Související katalog DEHN + SÖHNE)

Další odborníci: Zdeněk Suchomel, OEZ Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Vašinka, ABB Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Marek, EATON ČR David Černoch, VODAFONE ČR Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA

---

Jan Marek, EATON ČR
Z osobní zkušenosti vím, že optické signalizace si člověk může všimnout až za nějakou dobu svícení, čili já bych spíš doporučoval akustický signál, už jen z toho důvodu, že je to tak nepříjemný zvuk, že to člověka donutí s problémem něco dělat a přinejhorším, kdyby člověk byl opravdu hodně líný, tak většina nových řešení má pásek, který když se vysune tak to přestane bzučet. Přinejhorším se to dá i takhle vyřešit, ale já bych spíš doporučoval zvukovou signalizaci.
(Související katalog EATON)

Další odborníci: Zdeněk Suchomel, OEZ Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Vašinka, ABB Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE David Černoch, VODAFONE ČR Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA

---

David Černoch, VODAFONE ČR
Domácí investor pokud se nebudeme bavit o rozsáhlých systémech, kde u rozsáhlejšího systému přepěťových ochran je vždycky lepší nějaká signalizace pro obsluhu, tak v menších instalacích je signalizace více méně zbytečná. Stačí terčík na přepěťové ochraně, protože každý provozovatel elektrického zařízení je povinen 1x za 12 měsíců provést kontrolu elektrického zařízení a tím odhalí problém, jestli přepěťová ochrana je nebo není funkční.

Další odborníci: Zdeněk Suchomel, OEZ Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Vašinka, ABB Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Jan Marek, EATON ČR Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA

---

Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA
Když jsem byl naposledy na elektrotechnické výstavě v Německu v Lipsku, tak tam byla přednáška, kde se hovořilo na téma, obecný ústup od zvukových signalizací, protože je nikdo neslyší. Optická je samozřejmě bezvadná, pokud mám moderní systém elektroinstalace, kde se přes KNX může přenést signál o stavu přepěťových ochrany do rozvaděče. To je první možnost. Druhá možnost, která je a kterou jsem teď taky slyšel od Tebe a líbí se mi, v rámci revize jednou za 2 roky bych udělal kontrolu elektroinstalace, ale to laik nemůže, spíš bych tak jako udržení ochrany, ochranné zařízení stejně jako auto v trvalé permanenci a v dlouhém stavu já bych je po 5 letech klidně vyměňoval. Ačkoliv to vypadá blbě, náklad se každým rokem spolehlivého provozu elektroniky vrátí.

Další odborníci: Zdeněk Suchomel, OEZ Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Vašinka, ABB Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Jan Marek, EATON ČR David Černoch, VODAFONE ČR

---