Tisknete článek: OPP#13 Je nutná přepěťová ochrana při přechodu vedení nn vzduch - kabel? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 4.07.2017
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.
OPP#13 Je nutná přepěťová ochrana při přechodu vedení nn vzduch - kabel?
Pokud část vedení vede po stožáru, nejedná se o jímač, který může snadno zachytit a vést bleskový proud? Znamená to tedy, že jeden objekt, pokud má více vedení ze sloupů, může mít i více svodičů bleskových proudů? To by pak znamenalo osazovat svodič blesků v objektu i vícekrát, než pouze jednou. Jak se na tento častý dotaz dívají čeští specialisté, sledujte v této části videoseriálu.
Tým portálu Elektrika,
ze dne:
4.07.2017
Rychlý sestřih odpovědí všech odborníků můžete zhlédnout v tomto videoklipu.
Kompletní výpovědi sledujte zde:
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Tady velice záleží na tom, kudy vede a jak je chráněn vzdušné vedení, v jaké zóně ochraně proti blesku vede. Pokud já se dostanu někam ven mimo objekt, kde ochrana nebude žádná, budu se nacházet v zóně 0, tak i kdybych NN vedení táhl ze zóny 3 ze zásuvky z počítače, nebo vnitřní zásuvky ven, tak v momentě, kdy přejdu do nechráněné části, tak se k tomu musím chovat jako by to byl přívodní kabel, mohou se tam objevovat částečné bleskové proudy, protože to nemám ochráněné. V momentě, kdy já přejdu do nechráněné zóny a chci jí používat dále, udělat další zónu, tak musím použít zase stupeň 1. A na přechodu zón se používají různé přepěťové ochrany. Záleží v jaké zóně se chci pohybovat.
(Související katalog PHOENIX CONTACT)
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Je rozdíl, jestli se přechod nachází v části příslušící distribuční společnosti, tam lze říct, že je to jejich starost a měli by si to ošetřit sami. Pak jsou případy, kdy vedení spadá do majetku provozovatele, ať už je to lanový závěs mezi budovami na silovou síť, nebo slaboproudé rozvody, a tam si osobně myslím, že je v zájmu provozovatele, aby si to svodičema ošetřil, protože kabel na laně volně napnutý v prostoru, tam lze očekávat, že nějaká nepříjemnost z hlediska blesku nebo indukce, když je to vně objektu, o to víc, může přijít. (Související katalog OBO BETTERMANN)
Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Při přechodu vzdušného vedení NN na pozemní kabel je samozřejmě vhodné umístit v místě přechodu svodič bleskových proudů, protože kdyby tam nebyl, tak v případě zásahu bleskem do venkovního vedení hrozí, že se mezi svorkami zažehne oblouček, v místě přechodu, a následný zkrat ukončí distribuci elektrické energie do objektu. Takže ano, v místě přechodu vzdušného vedení na podzemní kabel je vhodné osadit svodič bleskových proudů. (Související katalog DEHN + SÖHNE)
Zdeněk Suchomel, OEZ
Obecně by přepěťové ochrany měly na přechodu venkovní a vnitřní zóny, takže 0 a 1. Takže ano, i když přijdu vzdušným vedením i kabelovým, tak na přístupu do objektu musím dát přepěťovou ochranu. (Související katalog OEZ)
Jan Marek, EATON ČR
Určitě ochránit, protože každý jakmile máme vyvedený vodič nebo kabel ven z budovy, tak to může být potenciální jímač a tím si můžeme zavléct bleskový proud, pokud udeří blízko instalace. Čili každý vstup do budovy by se měl chránit přepěťovou ochranou. (Související katalog EATON)
Tomáš Drahoňovský, ABB
Kde se vyskytují kabelové přechody vzdušným vedením, pokud je to rozvod distributora, tak bych to považoval za jejich problém. Oni si ochranu proti přepětím řeší sami, ať se týká ochrany trafo stanic nebo jiného zařízení v síti. Takže o to se koncový uživatel starat nemusí, co se týče vlastního přechodu kabel - vzduch na vlastním pozemku v měřené části instalaci za elektroměrem, určitě pokud budeme přecházet mezi vlastními objekty vzduchovým vedením pomocí vodičů natažených mezi domem a stodolou, popřípadě nějakou kůlnou, tak vodiče budou působit jaké velký jímač bleskových proudů nebo indukovaného přepětí, takže tam bych určitě stálo za úvahu umístit přepěťovou ochranu ne jenom do objektu, kde za elektroměrem do domu, ale i do dalšího objektu, kde pak končí vzduchové vedení. Aby se zabránilo tomu, že by mohlo dojít hlavně když je to kůlna, bouda ze dřeva, je přepěťovka lepší, aby nedošlo k nějakým škodám způsobeným přepětím. Je třeba zhodnotit rizika toho, zda je případný požár nebo poškození, jestli mi stojí za to investovat peníze a práci do úpravy instalace do přepěťové ochrany nebo svodu bleskových proudů. Není kůlna jako kůlna, samozřejmě záleží co je v kůlně umístěno jestli tam parkují auta, nebo jen sekačky, nebo dílna plně vybavená stroji pro své hobby používání nebo i profi, tak tam je určitě třeba zvážit cenu a je třeba uvažovat i o poloze kůlny. Pokud je kůlna umístěna blízko jiného bytu, kde by mohla způsobit další škody, tak o tom je třeba také přemýšlet. (Související katalog ABB)
David Černoch, VODAFONE ČR
Jsou 2 varianty. Kabelové vedení s přechodem na vzdušné vedení distribuční soustavy. Jedná se o to, když distribuční soustava je vrchním vedením ?? přechází do pilíře, v tu chvíli je to otázka zda elektroměrového rozvaděče po ten dům jdeme v souběhu s dalšími sítěmi, kabely apod. tam je přepěťová ochrana vhodná. Pokud by se jednalo o to, že je to samostatný přívod do objektu, tak na hraně objektu udělat přepěťovou ochranu třídy 1 proti bleskovému proudu tak, abych si to do sítě nezavlekl. V případě, že se jedná o soustavu objektů např. napájený z nějakého centra trafo stanice apod. a některý objekt je v areálu napájen vzdušným vedením, tzn., objekty jsou chráněny každý přepěťovou ochranou třídy 1, všechno mají splněné, ale z nějakého důvodu potřebuji z objektu A do objektu B závěsným kabelem provést napojení, tak zase platí pravidlo, jedná se o vzdušné vedení a objekt napájen ze vzdušného vedení by měl být ochráněn proti bleskovému proudu. Tady je ještě další věc, i objekt ze kterého to napájím, pokud to napájím přímo z nějakého rozvaděče co nejblíže výstupu závěsného kabelu, ale jdu přes celý objekt, i na straně výstupu by měla být přepěťová ochrana třídy 1. Na obou koncích, abych v případě zavlečení bleskového proudu na závěsný kabel se mi to neobjevilo v objektu A nebo v objektu B.
Wolfgang Marks, HROMOSVODNÍ TECHNIKA
Pokud já v rámci jednoho pozemku přecházím ze vzdušného vedení, nebo kabelového vedení na sloupu na pevnou kabelovou instalaci, tak mám 2 prostředí. Jedno co je venku, jedno co je vevnitř, v odborné literatuře se to najde jako zóna ochrany před bleskem, LPZ a na každém rozhraní zóny je třeba instalovat patřičný svodič přepětí, přepěťovou ochranu. Důvod se má takový, že kabel, který je mimo objekt, může být ohrožen přímým úderem blesku, může být ohrožen plným elektromagnetickým polem, kdežto instalace, která je schovaná za vnějšími obvodovými zdmi je před těmito přímými vlivy částečně chráněno. Platí i další, je potřeba hledět na vzdálenosti a to je tak, že přepěťová ochrana má účinek do 10m, některé literatury udávají 5, 15m. Ale v každém případě to bude určitě v délkách, o kterých jsem mluvil, nebo o větších délkách. Tzn. ochranný účinek instalace před přepětím v pevné části se přechodem přes vzduchu na druhý objekt vymaže nebo bude nedostatečný. Takže ideální případ je nejenom přepěťové ochrany na obou stranách, ale bude třeba zabezpečit kabel před přímým úderem blesku krycím lanem.. Vřele doporučuji opatření propojit uzemnění obou budov nebo objektu.
Radek Červený, elektromontáže
V praxi vzdušné vedení je vždycky potenciální riziko zavlečení bleskového proudu nebo přepěťové vlny do objektu, takže za mě, vždy když tam je nějaký převěs, měla by tam přepěťovka být. Praxe je věc druhá, my se třeba hodně pohybujeme v oblasti řídicích systémů a systémových instalací, tam i přechod kabelový z objektu do objektu vždycky používám přepěťovou ochranu, protože zrovna v tomto odvětví našeho oboru chyby bývají poměrně drahé, takže zkušenosti tam jsou pak draze zaplacené. V praxi je hodně objektů, které jsou udělané takhle převěsem bez řešení přepěťových ochran, ale ono ruku na srdce, co si budeme povídat, vysvětli toto někomu, že je dobré to tam dávat a dnes je mnoho kolegů v naší branži, kterým nejsi schopen vysvětlit to, že pokud mám tyto dvě budovy propojeny jedním napájecím přívodem, tak by bylo dobré, kdybych měl vzájemně propojené i zemnící soustavy.
Vít Rotrekl, elektromontáže
V tomto případě bych se rozhodoval, položil si otázku co mám na konci vedení a co potřebuji chránit. Pokud tam budu mít kůlnu s jednou zásuvkou a dvě světla nebo něco podobného, tak je asi bezpředmětné dávat tam nějaký svodič přepětí, ale pokud tam budu mít zařízení, třeba kotelna, která je daná bokem od domu, budu tam mít vzdušné vedení, bude tam zahradní domek, ..., které bude finančně nákladné nebo tam budu mít cokoliv, co při úderu může dojít k nějaké škodě, tak je svodič přepětí na místě.
František Kosmák, normozpytec
Závěšák je tak i tak anténa, ale kabel má pravděpodobně dvojitou izolaci zkoušenou napětím 4kV a teď ... Jaké hrozí atmosférické přepětí? Když máme u bleskosvodu speciální svod, tak má ochranu před napětím 100kV ten HVI. Může do žil závěšáku se dostat vyšší napětí než je tam provozní? Těžko odhadnout. Já musím vycházet z místních poměrů, proto jsou komise na určení vnějších vlivů a vnější vlivy nemůže nahradit revizák, nejsou závada.
Je podle vás opravdu nutná
přepěťová ochrana při přechodu
vedení nn vzduch - kabel?
Podělte se s vašimi zkušenostmi v níže uvedené diskusi!
TEXT Z OBLASTÍ
- EMC
Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.