Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: OPP#1 Kdy je přepěťová ochrana povinná? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 17.01.2017
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

OPP#1 Kdy je přepěťová ochrana povinná?


OPP#1 Kdy je přepěťová ochrana povinná?
Je přepěťová ochrana povinná? Má cenu se takovou investicí zabývat? Kde je to nutnost a kde dobrovolnost? Víte jak nad touto otázkou uvažují někteří spotřebitelé? Připojujeme se vzdáleně na dva elektrotechniky s otázkou jak vnímají důležitost nasazení přepěťové ochrany jejich klienti. A jak na stejnou otázku povinnosti užití přepěťových ochran reagovali čeští specialisté této problematiky? Sledujte první díl videoseriálu OPP ...
Tým portálu Elektrika, ze dne: 17.01.2017



Rychlý sestřih odpovědí všech odborníků můžete zhlédnout v tomto videoklipu.



 



Kompletní výpovědi sledujte zde:


Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Používání svodičů přepětí v obecné rovině je v podstatě povinné, protože platí ČSN 33 2000, která nařizuje chránit před atmosferickým přepětím všude tam, kde by mohlo způsobit poškození. Nicméně pokud je u objektu zpracovaná analýza rizika v rámci analýzy rizika podle ČSN 62 305, část 2, vyjde mezi těmi parametry, že není potřeba svodiče nasazovat, tak je samozřejmě nasazovat není potřeba. (Související katalog DEHN + SÖHNE)


Další odborníci:

Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Zdeněk Suchomel, OEZ
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
David Komrska, SALTEK
David Černoch, VODAFONE ČR


 




Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Je i není povinná. Záleží na druhu objektu a na účelu využití. To znamená, že je rozhodující jestli to není stanoveno nějakým právním předpisem, nikoliv pouze uvedením někde v normě. Další věc, pokud se dělá analýza rizika podle ČSN 62 305, část 2, může být výsledkem objekt bez přepěťové ochrany, ale z pravidla to tak nevychází. Pak by tam měla být přepěťová ochrana instalovaná. (Související katalog OBO BETTERMANN)


Další odborníci:

Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Zdeněk Suchomel, OEZ
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
David Komrska, SALTEK
David Černoch, VODAFONE ČR


 




Zdeněk Suchomel, OEZ
To ošetřuje vyhláška 268/2009, kde je uvedeno, že pro určité typy staveb, (jsou tam uvedené konkrétní typy staveb), se musí provádět výpočet rizika podle ČSN EN 62 305. A pokud použiji přepěťovou ochranu jako opatření pro snížení rizika, tak jí musím v té instalaci samozřejmě použít. (Související katalog OEZ)



Další odborníci:

Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
David Komrska, SALTEK
David Černoch, VODAFONE ČR


 




Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT

Norma nám ukládá, že je zařízení nutné chránit před přepětím. Forma a volba dané technologie pak závisí na jiných parametrech a dá se vykládat různými způsoby. A to buď z pohledu třeba technického, kde se snažím jako technik (pokud bych neměl žádné jiné faktory, které by mě ovlivnily, tak se snažím navrhnout co nejlepší řešení) a pak mohu mít třeba pohled investora, který se bude snažit tlačit na náklady.  V souladu s normou se to dá provést. Nabízí se celá řada možností jak to udělat. (Související katalog PHOENIX CONTACT)


Další odborníci:

Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Zdeněk Suchomel, OEZ
David Komrska, SALTEK
David Černoch, VODAFONE ČR


 




David Komrska, SALTEK
V nové verzi normy ČSN 33 2000-4-443 jsou přesně definovány budovy nebo objekty, kde přepěťová ochrana být musí. Jsou to budovy, kde je potřeba chránit lidské zdraví. Nemocnice, kulturní dědictví a služby veřejnosti, datacentra, muzea, pak jsou to různé komerční, průmyslové objekty a objekty, kde se sdružuje větší množství lidí. 
Pro další objekty platí, že by se mělo řešit riziko. Buď je to podle ochrany, když řešíme ochranu před bleskem a nebo pro každou budovu, která je připojená do veřejné distribuční sítě. Pokud to riziko není vyřešeno, tak se ochrany použít musí. Z čehož vyplývá, že by se to mělo používat samozřejmě v občanské zástavbě. Po vyhodnocení tohoto rizika, by se mělo zvolit jestli budou, nebo nebudou potřeba. (Související katalog SALTEK)


Další odborníci:

Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Zdeněk Suchomel, OEZ
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
David Černoch, VODAFONE ČR


 




David Černoch, VODAFONE ČR
Přepěťové ochrany by měly být povinné v podstatě ve všech průmyslových komerčních objektech, kde platí Zákoník práce, tak aby bylo zajištěno bezpečné pracoviště pro pracovníky. To znamená, měly by platit obecně české technické normy a měly by se dodržovat jako minimální technický standard.


Další odborníci:

Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Zdeněk Suchomel, OEZ
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
David Komrska, SALTEK


 





S jakými argumenty se setkáváte
v praxi vy?
Podělte se s vašimi zkušenostmi v níže uvedené diskusi!
TEXT Z OBLASTÍ

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.