Rychlý sestřih odpovědí všech odborníků můžete zhlédnout v tomto videoklipu.
Kompletní výpovědi sledujte zde:Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Používání svodičů přepětí v obecné rovině je v podstatě povinné, protože platí ČSN 33 2000, která nařizuje chránit před atmosferickým přepětím všude tam, kde by mohlo způsobit poškození. Nicméně pokud je u objektu zpracovaná analýza rizika v rámci analýzy rizika podle ČSN 62 305, část 2, vyjde mezi těmi parametry, že není potřeba svodiče nasazovat, tak je samozřejmě nasazovat není potřeba.
(Související katalog DEHN + SÖHNE)
Jiří Burant, OBO BETTERMANNJe i není povinná. Záleží na druhu objektu a na účelu využití. To znamená, že je rozhodující jestli to není stanoveno nějakým právním předpisem, nikoliv pouze uvedením někde v normě. Další věc, pokud se dělá analýza rizika podle ČSN 62 305, část 2, může být výsledkem objekt bez přepěťové ochrany, ale z pravidla to tak nevychází. Pak by tam měla být přepěťová ochrana instalovaná.
(Související katalog OBO BETTERMANN)
Zdeněk Suchomel, OEZTo ošetřuje vyhláška
268/2009, kde je uvedeno, že pro určité typy staveb, (jsou tam uvedené konkrétní typy staveb), se musí provádět výpočet rizika podle ČSN EN 62 305. A pokud použiji přepěťovou ochranu jako opatření pro snížení rizika, tak jí musím v té instalaci samozřejmě použít.
(Související katalog OEZ)
Jiří Prchal, PHOENIX CONTACTNorma nám ukládá, že je zařízení nutné chránit před přepětím. Forma a volba dané technologie pak závisí na jiných parametrech a dá se vykládat různými způsoby. A to buď z pohledu třeba technického, kde se snažím jako technik (pokud bych neměl žádné jiné faktory, které by mě ovlivnily, tak se snažím navrhnout co nejlepší řešení) a pak mohu mít třeba pohled investora, který se bude snažit tlačit na náklady. V souladu s normou se to dá provést. Nabízí se celá řada možností jak to udělat.
(Související katalog PHOENIX CONTACT)
David Komrska, SALTEKV nové verzi normy ČSN 33 2000-4-443 jsou přesně definovány budovy nebo objekty, kde přepěťová ochrana být musí. Jsou to budovy, kde je potřeba chránit lidské zdraví. Nemocnice, kulturní dědictví a služby veřejnosti, datacentra, muzea, pak jsou to různé komerční, průmyslové objekty a objekty, kde se sdružuje větší množství lidí.
Pro další objekty platí, že by se mělo řešit riziko. Buď je to podle ochrany, když řešíme ochranu před bleskem a nebo pro každou budovu, která je připojená do veřejné distribuční sítě. Pokud to riziko není vyřešeno, tak se ochrany použít musí. Z čehož vyplývá, že by se to mělo používat samozřejmě v občanské zástavbě. Po vyhodnocení tohoto rizika, by se mělo zvolit jestli budou, nebo nebudou potřeba.
(Související katalog SALTEK)
David Černoch, VODAFONE ČRPřepěťové ochrany by měly být povinné v podstatě ve všech průmyslových komerčních objektech, kde platí Zákoník práce, tak aby bylo zajištěno bezpečné pracoviště pro pracovníky. To znamená, měly by platit obecně české technické normy a měly by se dodržovat jako minimální technický standard.
S jakými argumenty se setkáváte
v praxi vy?
Podělte se s vašimi zkušenostmi v níže uvedené diskusi!