Dnem 1.1.2002 došlo k praktické realizaci otevírání trhu s energiemi (na základě zákona č.458/2000Sb.) a v tomto roce konkrétně pro trh s elektřinou. Od roku 2005 se tento trh rozšíří také o obchod s plynem. V České republice již tímto procesem začala postupná liberalizace trhu s energiemi, který by měl končit až volbou svého dodavatele pro každého zákazníka, od každé domácnosti počínaje, až po velkého spotřebitele konče. Tento proces nebude vůbec jednoduchý. O tom, že bude komplikovaný, asi není třeba pochybovat.
Přes veškeré provedené legislativní změny a kroky zůstává nedořešena celá řada otázek, které zejména souvisí s praktickou realizací přechodu k plně liberalizovanému trhu. Změny samy o sobě nejsou jednorázovou záležitostí, ale dlouhodobým procesem.

Tento proces vychází ze silné, monopolní orientace kultury, který změnit na zákaznicky orientovanou kulturu moderního typu znamená značné úsilí pro všechny, kteří se v tomto řetězci pohybují. Klíčovou roli v tomto procesu budou sehrávat obchodníci na trhu s energií (elektrická energie, plyn) bez rozdílu, zda se jedná o fyzické nebo právnické osoby, které mohou tuto činnost vykonávat na základě udělení licence od ERÚ. Obchodní politika na trhu s energií (elektrická energie) se musí přizpůsobovat trhu tak, aby vyhovovala individuálním potřebám a požadavkům každého zákazníka.
Při neexistenci příslušné sekundární legislativy a ne zcela jasných pravidel fungování trhu s energiemi (elektrická energie) je nutné pracovat s určitou dávkou nejistoty a nervozity, připravovat technické systémy co nejflexibilněji a to tak, aby bylo možné v budoucnosti pokud možno jen parametricky měnit jejich vlastnosti. Rovněž podstatná je neustálá a otevřená komunikace se zákazníkem o tom, že cena, která pro ně bude podstatná, bude složena z ceny za elektřinu samotnou a dále z poplatků za přenos a distribuci.