Z dosavadní diskuse k tomuto tématu na portálu Elektrika.cz vyplývá (alespoň pro mě), že tento název nového projektu nebyl zvolen vhodně. Pod pojmem „spojení“ si totiž představujeme něco jiného a o skutečné spojení v tomto případě nejde.

Spíše bych to nazval (a možná to i lépe vystihuje cíl tohoto projektu):
Spolupráce portálu Elektrika a serveru iiSEL.
(Diskuze byla následně takto přejmenována)

Mohu ale říct, že Elektrice upřímně závidím skalní příznivce, jinak řečeno též patrioty. Takoví čtenáři totiž jakékoliv „spojení“ s někým jiným, kdo dělá něco podobného, tedy s domnělou konkurencí, vnímají jako zradu na nich samotných. Neřku-li, pochopí-li patriot takovou spolupráci s domnělou konkurencí jako pomoc konkurenční firmě!! (To snad IN-EL ani nepotřebuje.) I když jsem přesvědčen, že firma IN-EL má také skalní příznivce – patrioty. Nám však u tištěných produktů schází onen bezprostřední kontakt se zákazníkem, potažmo čtenářem. U iiSEL je důkazem „patriotismu“ především to, že tento informační produkt řada našich zákazníků bere jako službu samozřejmou, standardní – viz odborné dotazy, na které našim zákazníkům odpovídáme.

Konkurence…?
Asi jsme si ještě všichni dostatečně neuvědomili, že konkurence je v této společnosti nejen normální, ale i potřebná.

Konkurence, která je korektní, je motivací pro subjekty, které nabízejí služby nebo zboží stejného nebo podobného druhu a určení. Je pak logické, že skutečná konkurence přináší nejvíce výhod zákazníkovi. V případě Elektriky a IN-Elu (iiSEL) si však nemyslím, že by si jejich produkty nějak zvlášť konkurovaly. Spíše si myslím, že se doplňují. Podle mého názoru je rozdíl v zaměření obou firem (Elektriky.cz, spol. s r. o. a IN-EL, spol. s r. o.), a to v tom, že Elektrika.cz je zpravodajský portál, čili elektronický a internetový odborný časopis, který mohou „číst“ jak elektrotechnici, tak i laici, kdežto IN-EL a jeho Internetový informační systém pro elektrotechniky – iiSEL je server převážně odborný, komerční, přinášející mimo odborných informací (které jsou čteny) i odborný servis určený elektrotechnikům. Právě servis je pro řadu elektrotechniků cenný v tom, že IN-EL jim pomáhá řešit odborné problémy. Navíc: řada našich zákazníků neví jak dobrá je Elektrika, stejně tak jako řada čtenářů Elektriky vůbec netuší, co všechno mohou najít u nás.

O odborném názoru lze diskutovat, předkládat různá (i rozdílná) stanoviska. Diskuse může být pro toho, kdo určitý problém má a musí ho nějak vyřešit, cenná. Diskutovat však lze „donekonečna“. Konkrétní elektrotechnik nebo firma však obvykle potřebuje dojít k nějakému závěru a pokud možno co nejdříve. A od toho, aniž bych chtěl nějak zvlášť přeceňovat naše možnosti, je tady právě IN-EL, který je řadou elektrotechniků vnímán jako autorita. Jsem přesvědčen, že tuto pozici jsme si vybudovali profesionalitou, korektností (žádný, ani na první pohled „banální“ dotaz nepodceňujeme), rychlostí reakce a snad i cenou za naše služby.

Informace jako placená služba
Převážná většina z nás si dnes již uvědomuje, jak cenná je informace. Informace konkrétní, dostupná, a to jak časově, tak i finančně. Ano – skutečně je třeba hovořit i v této souvislosti o financích, tedy o ceně. Na to, že informace je komerční produkt, jsme si také ještě moc nezvykli. Každý, kdo poskytuje informace, musí zaměstnávat odborníky, musí nakupovat spoustu oficiálních materiálů (normy, legislativní předpisy atd.), musí mít kancelář, telefony atd. To vše něco stojí, je třeba to financovat.

 I když některé informace jsou pro příjemce zdarma (nebo jsou velice levné), nenechme se mýlit, že takovou službu někdo dělá zdarma. To určitě ne! Pouze forma financování je zákazníkovi skryta. Jiný způsob financování má Elektrika, jiný IN-EL.
V současné době je na našem trhu snad ve všech oblastech nabídka velice bohatá. Sortiment zboží i služeb je o několik řádů vyšší než před rokem 1990 a navíc se neustále rozšiřuje. Výhodou zákazníků je, že je nikdo nenutí (ani je nemůže nutit) koupit si to nebo ono, ba co víc, nemusí si koupit vůbec nic.
Nabídka je bohatá i v oblasti poskytování informací v oboru elektro. Jsou tady odborné časopisy tištěné (v současné době čtyři), časopis elektronický (jeden – Elektrika.cz), řada firem pořádajících školení, semináře atd., odborné spolky (společenstva, svazy, cechy), vydavatelství odborné literatury. Každý elektrotechnik si může vybrat. Obávám se však, že existuje velká skupina elektrotechniků, kteří si vybrat nechtějí.
Každý z nás obvykle šetří. Budu-li hovořit o informacích pro elektrotechniky – podnikatele (ať už právnické nebo podnikající fyzické osoby), každý pečlivě zvažuje, co si koupí: co musí, co by měl a co nemusí. Bohužel, podle našich více než desetiletých zkušeností z oblasti poskytování komerčních informací (tištěných i elektronických) se ukazuje, že převážná většina elektrotechniků považuje informace za tzv. zbytný produkt. To znamená, že jsou přesvědčeni o tom, že je ke své činnosti moc nepotřebují (je to tedy v té kategorii „měl bych, ale nemusím“, a to jsem možná příliš velký optimista – v řadě případů tam zůstane pouze „nemusím“ nebo „nepotřebuji“).

Cena versus hodnota (informací)
Jde totiž o to, jak kdo vnímá hodnotu informace. Cena, ta je obvykle jasná – lze ji spočítat, vykalkulovat a je stejná pro každého. Něco jiného je hodnota. Ta je relativní a každý ji vnímá jinak. Určitá věc nebo informace může mít hodnotu nulovou, čili žádnou, nebo naopak hodně velkou. Zůstaneme-li u informací, pak záleží na tom, k čemu a jak často informace potřebujeme. Pokud jde o informace potřebné k občanskému životu pro uspokojování našich potřeb (např. kde co můžeme koupit, případně za jakou cenu, jaké ordinační hodiny má náš lékař, kde je Místní úřad, kde si mohu pořídit nový občanský průkaz atd. atd.) – některé z nich potřebujeme takřka každodenně, některé občas. Ty informace, které potřebujeme občas (třeba jen jednou v životě), mohou mít v dané chvíli hodnotu obrovskou, jinak však mají hodnotu nulovou (např. ztratíme-li zavazadlo s doklady, najednou informace, kde získat novou občanku, nový řidičák, kde zablokovat platební karty atd. nabývá na významu, tedy roste její hodnota, a může být životně důležitá).

Pokud se jedná o informace profesní, je situace obdobná. Obecně řečeno by však informace ze svého oboru měl profesionál, v našem případě elektrotechnik, získávat průběžně – mění se stávající technické normy i legislativní předpisy týkající se našeho oboru, přibývají nové atd. Pak je tady ovšem běžný profesní život, který přináší nové situace, nové problémy, s nimiž jsme se doposud nesetkali. Pokud chceme své řemeslo dělat kvalitně – profesionálně, tak bychom měli každý problém, každou situaci vyřešit tak, aby námi dodávané zařízení (např. elektrická instalace) nebo služba (revize, projekt) byly kvalitní, tj. bezpečné a funkční. Ne se vším si každý poradí sám. Právě od toho, aby pomohl, by tady měl někdo být. Za takovou službu je však třeba zaplatit – je to totiž investice a cenu, za kterou službu pořídí, si elektrotechnik zahrne do nákladů. Pokud bude takto uvažovat, může mít pro něj informace hodnotu mnohem větší než cena, kterou za ni zaplatí.
Jsem přesvědčen o tom, že z pohledu uvedených souvislostí má v úvodu zmíněný projekt šanci na úspěch. Jeho cílem totiž je poskytnout zákazníkovi, v tomto případě čtenáři Elektriky, širší spektrum služeb a dokonce i služby úplně nové – odborný servis. Nabídne každému, když nic jiného, tak volbu. Bude pak pouze a výhradně na Vás, zda ji využijete, potažmo zda budete chtít do své odbornosti a profesionality investovat.

Jinak samozřejmě:
Elektrika.cz zůstane i nadále Elektrikou (s přístupem bezplatným – nezablokovaným) a iiSEL zůstane i nadále iiSELem (s přístupem placeným).