Příčiny požárů způsobené elektrickým zařízením
reklama
Případy požárů způsobených přímo nebo nepřímo od elektrického zařízení vyžadují se zabývat jejich příčinami vzniku a opatřeními, která jim má zabránit.
Nebezpečí požáru je pochopitelně větší tam, kde je elektrické zařízení umístěno v objektech s hořlavými konstrukcemi. Avšak ani v budovách z nehořlavých materiálů nelze požární bezpečnost podceňovat, protože ji může nepříznivě ovlivnit hořlavé vnitřní vybavení místností, skladované předměty atd.
V elektrických zařízeních se může stát příčinou požáru nebezpečná teplota, kterou na elektrickém zařízení způsobí:
-
přetížení nebo zkrat
-
elektrická jiskra nebo oblouk
-
zvětšený přechodový odpor
-
přístroj, spotřebič nebo zařízení
Každé vedení nebo zařízení se průchodem proudu zahřívá. Při přetížení nebo zkratu dojde vlivem poruchy k průchodu zvětšeného proudu (nadproudu) a tím k nadměrnému ohřátí příslušné části vedení nebo zařízení. Nebezpečí požáru však vznikne jen tehdy, není-li v pořádku jištění, které při správné funkci zařízení včas odpojí od zdroje.
Elektrická jiskra nebo oblouk může vzniknout mezi dvěma vodivými částmi různého potencionálu. Jiskra, která představuje zlomek vteřiny trvající přeskok, není z požárního hlediska nebezpečná, pokud nejsou ve vzduchu obsaženy hořlavé plyny nebo páry, popř. hořlavý prach. V elektrických zařízeních může tento stav nastat třeba při úniku svítiplynu nebo zemního plynu tvořícího se vzduchem výbušnou směs, která může být i malou jiskrou přivedena k výbuchu. Jiskření může přejít někdy v trvalý elektrický oblouk, který má vysokou teplotu (kolem 3000°C). Při této teplotě se taví jádra vodičů i materiál svorek a může dojít k zapálení okolních hořlavých materiálů.
Příčinou požárů se mohou stát také spoje, u nichž působením různých vlivů došlo ke zvětšení přechodového odporu a tím k jejich oteplení, které může dostoupit až teploty tavení připojeného vodiče. Toto nebezpečí vzniká zvláště u nedokonalých spojů hliníkových vodičů při působení vlhka a elektrochemické koroze. Vadné spoje se zvětšeným přechodovým odporem nemusí vždy vzniknout nesprávnou montáží na stavbě, ale již při výrobě přístrojů a zařízení. Jako skrytá závada se pak projeví až při provozu el. zařízení.
Častou příčinou požárů v elektrických zařízeních bývají nesprávně používané, špatně namontované nebo vadné elektrické přístroje a spotřebiče. Podílejí se na tom obzvlášť svítidla a tepelné spotřebiče, jejichž povrchová teplota za provozu je dostatečně vysoká k zapálení okolních hořlavých materiálů (zapnuté žehličky, vařiče, teplomety a jiné tepelné spotřebiče ponechané bez dozoru v zapnutém stavu, které již způsobily nejeden požár). Nesprávně namontované spotřebiče představují skryté nebezpečí tím, že obvykle trvá delší čas, než se působením tepla sníží zápalná teplota okolních hořlavých materiálů natolik, až k zapálení postačí teplo vydávané spotřebičem. Přístroje a spotřebiče mohou způsobit požár, pokud jsou nesprávně namontovány. K mnoha požárům došlo např. od předřadných tlumivek a kondenzátorů zářivkových svítidel namontovaných bez předepsaných opatření přímo na hořlavý podklad.
Vzniku požáru od el. zařízení lze účinně zabránit:
a.) správným jištěním zařízení, b.) použitím vhodného elektroinstalačního materiálu, c.) předepsanými ochrannými opatřeními, d.) správným používáním spotřebičů a zařízení |
Elektrické vedení se jistí proti přetížení a popř. zkratům pojistkou, jističem nebo stykačem s tepelnou ochranou. Před jističe, jejichž vypínací výkon není z hlediska možného zkratového proudu dostatečný, a před stykače s tepelnou ochranou se předřazují pojistky, které spolehlivě vypnou zkratový proud.
Skutečné trvalé proudové zatížení vodiče nebo kabelu nemá být větší, než je jmenovitý proud použité pojistky. Motorové jističe se přiřazují k vodičům a kabelům podle svého nastavení, až do hodnoty dovoleného proudového zatížení vodičů a kabelů.
Přetavené, různými drátky nebo plíšky spravované (nepoužijeme termín "neodborně", protože odborník pojistky nespravuje) pojistky nezaručují pochopitelně včasné odpojení zařízení při přetížení a zkratech, protože jejich vypínací charakteristika se značně liší od původních hodnot. Navíc se může taková pojistka stát zdrojem nebezpečí pro své okolí. Obdobně se nesmí zasahovat do jemného mechanismu jističů a nespolehlivé nebo vadné výrobky se musí ihned nahrazovat jinými (funkčními).
Pro volbu druhu vedení a způsob uložení se zřetelem k prostředí, podkladům a okolí platí příslušné zřizovací normy. Dodržovat stanovené požadavky je nezbytným předpokladem pro bezpečnost zařízení. S výjimkou několika málo případů není dosud vyráběn elektroinstalační materiál, přístroje a spotřebiče ověřené pro montáž přímo na hořlavý podklad nebo k zapuštění na do hořlavých hmot. Proto jsou předepsána ochranná opatření u těch částí elektrických zařízení, která by se zvýšenou teplotou mohla stát zdrojem požáru. V elektrických rozvodech jsou to zvláště místa spojů, svorky a svorkovnice. Ochranná opatření spočívají v tepelném izolování nehořlavou podložkou, ložem nebo vzduchovou mezerou (ČSN 332312). Pro montáž topidel a tepelných spotřebičů pro vaření (např. sporáků) čtěte ČSN 061008.
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|