OEZ: Výběr a nastavení nadproudových spouští jističů Modeion

Výběr a definování nastavení nadproudové spouště je především pro projektanty častým úkolem. Proto jsme se rozhodli věnovat se tomuto tématu po několika letech znovu.

1. krok – výběr nadproudové spouště
Správným výběrem nadproudové spouště lze předejít mnoha problémům, se kterými se následně často setkávají zejména koncoví uživatelé, ale i výrobci rozvaděčů, elektromontážní firmy či revizní technici. Může být např. zvolena jednodušší nadproudová spoušť, která neumožňuje nastavit vypínací charakteristiku vhodně k jištěnému zařízení nebo obvodu anebo s ní nelze dosáhnout požadované selektivity. Z těchto důvodů jistič často bezdůvodně vypíná. To způsobuje v mnoha případech nemalé škody výrobcům např. v hutním nebo sklářském průmyslu. Na výběr nadproudové spouště je nutné se podívat i z ekonomického hlediska a v jednoduchých, nenáročných aplikacích zbytečně nepoužívat složité spouště, které jsou dražší. Jiný případ nastane, když nejsou dostatečně známy parametry zátěže a třeba i obvodu. Tehdy je dobré raději zvolit nadproudovou spoušť složitější, s rozsáhlejší možností nastavení, kterou lze při zprovoznění nastavit podle konkrétních požadavků. V rámečku vpravo jsou k jištěným zařízením přiřazeny nadproudové spouště se základními vlastnostmi, které pomohou při výběru.

2. krok – určení nastavení
Nevhodné nastavení nadproudové spouště může mít stejné následky a jistič bude vypínat v běžném bezporuchovém provozu nebo naopak nebude vypínat při zkratu. Nastavení vypínací charakteristiky lze rozdělit na dvě základní pásma.

První pásmo: jištění proti přetížení (časová závislá spoušť)
Často je toto pásmo nazýváno tepelnou spouští. Nastavení příliš velké hodnoty tepelné spouště může vést k tepelnému přetěžování vedení nebo motorů a nakonec k poruše jištěného zařízení. U motorů je navíc nutné jištění i při výpadku fáze. Nastavení malé hodnoty tepelné spouště naopak vede k již zmíněnému nežádoucímu vypínání jističe v běžném provozu. Například při nevhodném nastavení zpoždění tepelné pouště jistič během rozběhu motoru opakovaně vypíná. Tepelná paměť může být vyřazena pouze v ojedinělých případech, nikdy ne při jištění motorů, vedení a transformátorů. Při jištění např. bodových svářeček nebo kolejových jeřábů, kde nastává pravidelné cyklické přetěžování, je možné tepelnou paměť vypnout. Tato zařízení jsou na opakovaná přetížení dimenzována.

Druhé pásmo: jištění proti zkratu (časová nezávislá spoušť)
Toto pásmo je slangově nazýváno zkratovou spouští. Nesprávné nastavení hodnoty zkratové spouště může mít daleko vážnější důsledky. Příliš nízko nastavená hodnota zkratové spouště bude opět způsobovat vypínání jističe v neopodstatněných případech. Hodnota zkratové spouště nastavená příliš vysoko může vést k tomu, že jistič při zkratu v obvodu vypne později nebo nevypne vůbec. V těchto dvou případech mohou vzniknout velké škody na majetku, zdraví nebo dokonce na životech osob. Vhodným nastavením zkratové spouště, popř. jejího zpoždění, lze dosáhnout lepší selektivity mezi jednotlivými jisticími prvky v obvodu, ať už jde o jističe nebo pojistky. Plná nebo alespoň částečná selektivita opět zabrání zbytečnému vypínání předřazených jističů nebo pojistek. Tím se neodpojují od napájení i větve, ve kterých nevznikla žádná porucha.

Pro celý náhled klikni!

3. krok – zapsání údajů do projektu
Tento poslední krok je stejně důležitý jako dva předešlé. Je nutné, aby byl typ nadproudové spouště spolu s přesně určenými hodnotami nastavení uveden v projektu. Podle něj výrobce rozvaděčů, elektromontážní firma nebo koncový uživatel nastaví nadproudovou spoušť. Nakonec revizní technik, jak říká norma ČSN 33 2000-6, zkontroluje nastavení podle projektu. Podle normy ČSN 33 1500 musí být dokumentace uchována, aby byl zaznamenán aktuální stav obvodu.

K usnadnění práce projektantů je připravována příručka o nadproudových spouštích Modeion, změny v programu Sichr a znalostní soutěž. Správně vypracovaný projekt usnadní práci všem.

Jan Škulavík, OEZ, s. r. o.

Tento článek vyšel také v časopise Elektrotechnika v praxi 3-4/2012