Odpovědnost při činnostech v elektrotechnice

Případy, kdy jsou pracovníci v elektrotechnice voláni k odpovědnosti za určité události, souvisí v převážné míře s nedbalostním jednáním. Nechci se tím nikoho z elektrotechniků dotknout, ale jsou chvíle, kdy z nejrůznějších důvodů se určité problémy řeší ne zcela podle požadavků legislativy. S určitou mírou rizika spoléháme, že ke škodlivému následku nedojde. Jde v podstatě o nedbalostní jednání, na které však zákony obvykle pamatují za cenu určitých sankcí. V malé míře se jedná i o úmyslné jednání, ale tím je převážně otázka neoprávněného odběru elektrické energie – poslední dobou velmi často k pěstování určitých rostlin.

Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., v platném znění, uvádí nedbalost v § 16:

• Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
  a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
  b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
• Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.

Navazujícím je ustanovení § 17 Zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující:
K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne,
a) jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, že trestní zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, nebo
b) jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje, aby o ní pachatel věděl.

Pokud se jedná o následky nedbalosti charakteru průmyslových havárií, hromadných neštěstí nebo zvlášť rozsáhlých škod, může být skutek kvalifikován jako obecné ohrožení z nedbalosti podle § 273 a v případech následků na zdraví jako ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148, případně těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147.

Pro elektrotechnika bude asi velice obtížné prokazovat, že nevěděl, jaké následky mohou vzniknout v důsledku nedodržení předpisů, neodstranění závad na technickém zařízení, pro které získal osvědčení nebo oprávnění. Odborná způsobilost se zde snadno obrátí proti autorovi nedbalostního deliktu. Je však na každém jedinci, aby zvážil svoje postupy, metody a závěry, které učiní, protože je za ně odpovědný již vzhledem k tomu,
že podmínkou získání kvalifikace je plnoletost – dosažení 18 let věku.

Je třeba připomenout, že problém pracovníka může vzniknout i nečinností – tedy v případech, kdy nekonal i když to situace z hlediska bezpečnosti vyžadovala. Jde o odsouvání evidentních problémů bezpečného provozu na pozdější dobu, ponechání zařízení v provozu, i když jde o nebezpečný stav (viz nařízení vlády č. 101/2005 Sb.) a přehlížení rizikových nedostatků bez ověření jejich rozsahu, příčiny a možných následků. Problém jsou prozatímně zhotovená zařízení "jen na chvíli", které se snadno změní v definitivní.

U všech provozovatelů, na které se vztahuje zákoník práce, by měla být respektována příslušná ustanovení o bezpečnosti zařízení, odstraňování rizik, odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti. Zákoník práce na úseku BOZP zaměstnavateli ukládá povinnosti. V prvé řadě jde o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na pracovišti. Jde o prevenci rizik, a opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Povinností je kontrola úrovně BOZP, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, provádění předepsaných kontrol, zkoušek a revizí. Technická zařízení musí být pod dobu svého provozu podrobována pravidelným předepsaným kontrolám, zkouškám, revizím, údržbě, opravám a dalším úkonům prevence rizik.

V textu jsou zmíněny některé základní dokumenty, kterými by se měl řídit bezpečný provoz, obsluha a práce na elektrických zařízeních nebo v jejich blízkosti, při činnostech jako je provoz, údržba, měření, revize a změny uspořádání nebo struktury. Všechny činnosti by obecně měly vycházet z plnění požadavků zákonů, nařízení vlády, vyhlášek a dalších předpisů.

K naplnění pojmu bezpečného provozu bez zbytečného rizika vede používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací, způsobem obvyklým, který lze rozumně předpokládat. Zmíněný požadavek by měl být uplatňován obecně pro všechna elektrická zařízení. Často jsou ještě stanoveny další požadavky na vybavení vhodným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví zaměstnanců. Významné místo zde mají podklady a dokumentace při provádění údržby a oprav ve vztahu k použití prvků, dílů a součástí, které jsou výrobcem určeny. Splnění této podmínky má zvláštní význam u součástí, které plní funkci bezpečnostních prvků a to s ohledem na zachování bezpečnostních parametrů zařízení, instalace nebo stroje.

Pokud chceme dodržet obecně požadovanou úroveň bezpečnosti – odstraňování rizik u technických zařízení a u vyhrazených zejména, není jiné cesty, než plnit ustanovení legislativy a norem. Z početné řady předpisů byly zmíněny jen některé, které platí pro různorodou oblast práce v elektrotechnice. K tomu je třeba počítat nadále se změnami předpisů a norem v rámci snahy o sjednocení požadavků na území Evropy.

Článek je ukázkou sborníku L.P.Elektro č.51