Ochrana proti nadproudům" dle ČSN 33 2000-4-47

Ochrana proti nadproudům" dle ČSN 33 2000-4-47 a "Opatření k ochraně proti nadproudům" dle ČSN 33 2000-4-473. Projektování, montáž a revize doplňkové ochrany proudovými chrániči v bytových, administrativních a průmyslových instalacích dle požadavků nových harmonizovaných norem, zejména ČSN 332000-4-41 ed.2 (8/2007) a ČSN 332000-6 (9/2007)

Úvodem bych začal u ČSN 33 2000-4-41 ed.2, která sice není v názvu této přednášky přímo uvedena, ale jelikož je "základní" normou pro elektrické instalace a jednou ze základních ochranných opatření je i ,,Automatické odpojení od zdroje", je zřejmé, proč se o této normě v počátku přednášky vůbec zmiňuji. Jednou ze základních podmínek zmiňovaného ochranného opatření až na pár výjimek je, že ochranný přístroj automaticky přeruší napájení vodičů vedení (pracovních vodičů) obvody nebo zařízení v případě poruchy o zanedbatelné impedanci mezi vodičem a vedením a neživou částí nebo ochranným vodičem obvodu nebo zařízení v požadované době odpojení (co nejkratší). Maximální doby odpojení vadné části instalace pro koncové obvody do 32A, jsou uvedeny v tabulce 41.1. Pro síť TN a pro jmenovité napětí 230V je doba odpojení pro střídavou síť 0,4s. Pro distribuční obvody, na které se tabulka 41.1 nevztahuje, je doba odpojení maximálně 5s. Čas odpojení vadné části instalace nebo zařízení předřazeným nadproudovým prvkem, zařazeným do chráněného obvodu, je nejdůležitější podmínkou při zajištění bezpečnosti elektrických zařízení.

Přístroje, které slouží k automatickému/samočinnému odpojení, lze v zásadě rozdělit do těchto tří základních skupin:

Pojistky:
Zřejmě nejstarší, nejjednodušší a možná nejspolehlivější ochrannou proti zkratu jsou tavné pojistky. K přerušení proudu v nich dojde tak rychle, že většinou zkratový proud nedosáhne své nejvyšší hodnoty. Pojistkové vložky aR, gR jsou určeny pro jištění polovodičových zařízení před přetížením a zkratem v obvodech střídavého, stejnosměrného a pulsního proudu. Pojistky jsou obecně považovány za krátkou část vedení, které v místě osazení zeslabují. V současnosti již existuje velké množství různých typů a druhů pojistek. Pojistky jsou vhodné pro ochranu vedení a mají oproti jističům jednoznačně tu nevýhodu, že po jejich vybavení je nutné je vyměnit za nové.

Jističe:
Historicky vznikly až po pojistkách a jejich největší výhodou bylo opakované použití. Jističe také na rozdíl od pojistek vylučují záměnu jistícího prvku během používání, což se u pojistek prakticky stává a bohužel ne ojediněle. Jističe však mají oproti pojistkám ale i třeba nevýhodu, a to v tom, že vlivem zhášení oblouku mezi pohyblivými kontakty mají nižší vypínací schopnost než pojistky. Nové moderní jističe však tuto nevýhodu téměř vyeliminovaly. Vypínací charakteristiky jističů, které jsou dimenzovány na větší proudy, jsou srovnatelné s pojistkami. U jističů malých proudů je vypínací schopnost menší. Upozorňuji na to, že vypínací doby jističů musí být výrobcem zaručeny po celou dobu jejich životnosti.

Nadproudová relé:
V tomto případě přerušuje proudový obvod stykač na základě pulsu z relé, a to zejména z důvodů přetížení. Některé typy stykačů (například pro spínání motorů) mají již elektronické řízení a tedy odpadá potřeba ovládacích relé. Pro vypínání z důvodů zkratu se do obvodu zařadí pojistky s rychlým vypínáním. Obecně mají stykače vypínací schopnost velmi nízkou. Přibližně 8 násobek jmenovitého proudu stykače.

Tak, jak již bylo uvedeno v úvodu přednášky, při ochraně proti nadproudům musí být pracovní vodiče chráněny jak proti přetížení, tak i proti zkratovým proudům, a to jedním nebo více prvky pro automatické / samočinné odpojení od zdroje.

Jistící prvky, které zajišťují pouze ochranu proti proudovým přetížením. Jedná se o prvky s inverzní charakteristikou, jejichž vypínací schopnost může být pod hodnotou předpokládaného zkratového proudu v místě, kde jsou prvky instalovány.

Jistící prvky, které zajišťují pouze ochranu proti zkratovým proudům. Tyto prvky mohou být použity, když je ochrana proti přetížení provedena jinými prostředky nebo je-li technickými normami připuštěna (lze se obejít bez ochrany proti přetížení).

Více informací z oblasti naleznete zde ...