Ochrana před bleskem po změnách ČSN EN 62305 z 09 – 2011 až 01 – 2012

Zásadním požadavkem je všeobecná povinnost všech členských zemí Evropské unie v oblasti prevence rizik podle Směrnice Rady č. 89/391 EHS (v ČR ve znění zákona č. 262/2006 Sb. - Zákoník práce, zejm. §§ 101 a 102 - BOZP - Předcházení ohrožení života a zdraví při práci).

§ 101 - (k ochraně před bleskem zejména):

• (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce - dále jen "rizika".
• (2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odst. (1) nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

Norma ČSN 33 1500: 06-1990 s účinností od 1. 6. 1991 "Revize elektrických zařízení" je základní normou i pro zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny (dále jen elektrická zařízení - úvodní věta normy).

Zaměstnavatel zajistí prevenci rizika a péči o BOZP při projektování a montáži zařízení pro ochranu před bleskem a přepětím tak, že činností pověří jen odborníky se zvláštní odbornou způsobilostí podle zákona č. 309/2006 Sb. § 11 - Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tj.

• s osvědčením podle § 10 vyhl.č.50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice pro projektování elektrických zařízení včetně zařízení pro ochranu před bleskem
  a přepětím,
• s osvědčením podle §§ 6 až 8 vyhl. č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice pro dodavatelskou montážní činnost na elektrických zařízení včetně zařízení pro ochranu před bleskem a přepětím,
• s osvědčením podle § 9 vyhl. č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice pro revize elektrických zařízení.

(5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Všichni zaměstnanci jsou potenciálně ohroženi bleskem jak při práci nebo jiné činnosti na střechách, lešení, fasádních lávkách apod. nebo i uvnitř stavby nebo v její blízkosti, např. u stavebních míchaček, jeřábů, výtahů apod.

§ 102 - (k ochraně před bleskem zejména):

• zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
  
  V praxi pak je to zejména vytváření přednostně základových zemničů staveb podle vyhl.
  č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby a připojování kovových konstrukcí ještě před dokončením bleskosvodů na tato uzemnění (např. kovová lešení, jeřábové dráhy apod.), zejména v letním bouřkovém období, které je nejintenzivnější od dubna do září.
• Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

V § 349 zákona č. 262/2006 Sb. je proveden následující výklad:
právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně, předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními a chemickými látkami a přípravky a jinými škodlivými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

• Slovem "předpis" je míněn vždy jen právní předpis - zákon, nařízení vlády, vyhláška.
• Slovy "technická norma" jsou míněny ČSN, ČSN EN, ČSN IEC, ČSN EN/IEC/ISO, ČSN ISO.
• Výrazem "technické dokumenty" jsou míněny všechny technické návody, pokyny, informace, konstrukční řešení apod.

Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že slovní obrat "Obecně nezávazná norma" neznamená, že je nezávazná, ale že ji musíme použít a v rámci normy provést maximální prevenci rizika - t.zn. zvolit takové technické řešení, které je nejvhodnější, nejbezpečnější a nejspolehlivější, tak, aby zůstala jen neodstranitelná "zbytková" rizika (např. soustružník musí zasahovat do nebezpečného prostoru, ale musí mít funkční koncové a bezpečnostní spínače).
Současně je nutno správně vnímat doporučující výrazy "má", "nemá"

Podle metodiky ÚNMZ Tab.5 (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, jako notifikovaná osoba a vydavatel technických norem), je to doporučení jedné z několika možností jako zvlášť vhodné možnosti, aniž by se uváděly či vylučovaly další možnosti; nebo ke sdělení, že se dává určitému postupu přednost, aniž by byl zvlášť vyžadován, nebo (v záporu), že je určitá možnost nevhodná, avšak není zakázaná.

Z uvedené citace Metodického pokynu ÚNMZ vyplývá, že při jakékoliv odchylce od doporučeného řešení uvedeného v technické normě by muselo být v případě šetření úrazů, požárů, havárií nebo jiných škod orgány činnými v trestním řízení prokázáno bezpečnější a spolehlivější opatření než to normou doporučené! Ve skutečnosti tak jde o osobní jistoty každého kdo se odchýlí od normativního doporučení.

Ochrana před bleskem sahá hluboko do minulosti. Když se 21. 8. 1698 narodil v malé zemědělské usedlosti v Helvíkovicích u Žamberka v místní části Betlém na pravém břehu řeky Divoké Orlice Prokop Diviš, nikdo netušil, že se z něho stane tak významná osobnost v oblasti ochrany před atmosférickou elektřinou. Byl výborným studentem a v září 1726 byl v Premonstrátském klášteře Louka ve Znojmě vysvěcen za kněze. V r. 1729 byl jmenován profesorem filosofie a teologie. V r. 1733 byl na univerzitě v Salzburgu promován na doktora teologie a v Olomouci na doktora filosofie.

V r. 1736 se stal farářem v Příměticích u Znojma a zde se plně věnoval svým experimentům se statickou a atmosférickou elektřinou. Zde také zůstal až do své smrti 21. 12. 1765. Zhotovil přístroj "Elektrum" - skleněnou kouli na dřevěné hřídeli, jejímž otáčením a třením o polštář z telecí kůže získával statickou elektřinu.

V létech 1741 - 1742 přispěl svou prozíravostí, již jako převor Louckého kláštera k jeho záchraně před zkázou během prusko-rakouské války.

V r. 1742 po návratu na Přímětickou faru pokračoval ve svých výzkumech. Zjistil, že blýskání a hřměni za bouřky je elektrické podstaty a jde o stejný jev jako při jeho dřívějších pokusech se statickou elektřinou.

V roce 1750 byl pozván do Vídně, aby svoje pokusy a využití elektrické energie k terapeutickým účelům demonstroval před císařovnou Marií Terezií a jejím manželem Františkem Štěpánem Lotrinským. Císařský pár byl nadšen a odměnil jej zlatými medailemi se svými podobenkami.

Prokop Diviš vedl též čilou korespondenci s fyziky a vědci po celém světě. zejména se Švýcarským matematikem Leonardem Eulerem. Jeho současníkem byl i Benjamin Franklin ve Americe, který v r. 1750 vypustil do bouřkového mraku draka a zkoumal jiskry sršící z konce šňůry do země. Riskoval tak život. Při stejném pokusu pak v r. 1753 zahynul Petrohradský badatel Georg Wilhelm Reichman (Baltický Němec - Estonec).

Franklin rozpoznal, že hromosvod neškodně svede blesk pomocí "lapače" - jímače a od něho vedeného drátu do země, zatím co Diviš se domníval, že bleskům lze předcházet. K tomu účelu měla sloužit jeho "Machina meteorologica" (replika - exponát Moravského zemského muzea stojící před kostelem v Příměticích u Znojma) jejímž účelem bylo "vyssát" pomocí mnoha kovových hrotů (kartáčů) elektrický náboj z mraku. Stožár byl původně 15 m, později 41,5 vysoký, pobitý plechem a na jeho vrcholu horizontální sestava křížů osazená 12 pouzdry s kovovými pilinami. Z pouzder trčelo přibližně 400 ostrých kovových hrotů. Všechny části konstrukce s pouzdry vzájemně vodivě spojovaly 3 železné řetězy, které současně tvořily uzemnění.

První hromosvod v Čechách byl Divišův a byl postaven na barokním zámku v Měšicích u Kostelce nad Labem v r. 1775.

V praxi se však ujal hromosvod Franklinův, který je základem i současných blekosvodů podle harmonizované normy ČSN EN 62305.

Již v roce 1895 začal vycházet v Praze český čtrnáctidenník EPOCHA "se zvláštním zřetelem na objevy doby nejnovější". V čísle 2 z roku 1908 je obsáhlý článek o ochraně před bleskem s důrazným upozorněním a pojednáním o nebezpečí indukce a influence (působení - vlivu) na elektrickou rovnováhu země na jejím povrchu již při výboji mezi mraky (dnes známý nebezpečný jev jako indukované atmosférické přepětí - oscilatorní vysokofrekvenční jev, při němž vznikají v sousedních vodičích a kovových konstrukcích střídavé proudy vysokého napětí, aniž by přitom došlo k přímému úderu blesku do země či objektu). Je zde pojednáno jiskřiště jako pojistný ventil sestávající ze dvou desek nebo hrotů s dostatečnou přeskokovou vzdáleností a hloubkový zemnič, nazývaný "rozváděčem" bleskového proudu v zemi.

Z uvedeného vyplývá, že současná ochranná zařízení pro ochranu před bleskem a atmosférickým přepětím jsou jen technologicky rozvinutějšími principy zařízení průkopníků tohoto fyzikálního oboru ze 17. století.

Zásady pro ochranu před bleskem a atmosférickým přepětím jsou v současnosti zakotveny v první řadě v harmonizovaných právních předpisech. Následně pro účely splnění požadavků právních předpisů jsou vypracovány a přijaty harmonizované technické normy, společné pro členské státy Evropské unie a členy Mezinárodní elektrotechnické komise IEC.

V ČR jsou zásadními právními předpisy pro realizaci ochrany před bleskem a atmosférickým přepětím:

1. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. a jeho části týkající se bleskosvodů:

§ 2 - základní pojmy:
(3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

§ 110 - Žádost o stavební povolení - kromě obecných náležitostí obsahuje zejm. projektovou dokumentaci ve dvojím vyhotovení a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. Projektová dokumentace musí být zpracovaná oprávněnou osobou.

V případě bleskosvodů je oprávněnou osobou osoba minimálně s Osvědčením podle § 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice pro samostatné projektování elektrických zařízení včetně bleskosvodů postupem podle ČSN EN 62305, vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, která nahradila od 26. 8. 2009 do té doby platnou vyhlášku č. 137/1998 Sb. o obecných požadavcích na výstavbu. V případě vypracovávání (úplných) projektů staveb pak ještě Osvědčení o autorizaci a členství v České komoře autorizovaných inženýrů a autorizovaných techniků činných ve výstavbě podle zákona č.360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

§ 111 - Stavební úřad přezkoumá podanou žádost o stavební povolení a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést. Zejména přezkoumá zda je projektová dokumentace úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb. a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu (vyhláška č.268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby § 36 Ochrana před bleskem).
Zjistí-li stavební úřad, že nejsou v projektové dokumentaci dodrženy obecné požadavky na výstavbu (vyhl. č. 268/2009 Sb. § 36), vyzve stavebníka k odstranění uvedených nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

§ 115 (1) - Stavební povolení - stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, kterými zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména dodržení obecných požadavků na výstavbu, příp. technických norem ( v ČR stejně jako v členských státech Evropské unie je jen jedna harmonizovaná Evropská technická norma určená pro ochranu před bleskem a přepětím - ČSN EN 62305. Právním předpis pro použití této normy je vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby § 36). Stavební úřad podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.

§ 117 - Zkrácené stavební řízení - je možné na základě smlouvy mezi stavebníkem
a autorizovaným inspektorem o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést. Takovou stavbu pak může stavebnímu úřadu pouze oznámit.
K oznámení připojí projektovou dokumentaci stanovenou prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb).
Projektová dokumentace se předkládá dvojmo, případně trojmo, není-li obecní úřad stavebním úřadem nebo stavebník není vlastníkem stavby.

§ 119, § 120, § 121 - Užívání staveb - stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby na OHLÁŠENÍ nejméně 30 dnů předem, (nejde-li o stavbu vyžadující Kolaudační souhlas). S užíváním stavby pro účel k němuž byla stavba povolena, může být započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s Oznámením záměru o užívání stavby, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, zejména dokumentaci skutečného provedení stavby podle § 125 stavebního zákona a to v rozsahu stanoveném vyhláškou č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb (bleskosvody).
Stavební úřad dokumentaci skutečného provedení stavby ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby na OHLÁŠENÍ.

§ 122 (1) - Kolaudační souhlas - stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu příslušného stavebního úřadu. Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady k ní stavebník předloží.
Opět je to dokumentace skutečného provedení bleskosvodu podle § 125 stavebního zákona a vyhlášky č. 499/2006 Sb. a výchozí revizní zpráva podle ČSN EN 62305
a ČSN 33 1500, případně certifikáty vhodnosti použitého systému ochrany před bleskem do kolaudované stavby).
Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy.

Takovým závazným stanoviskem, na základě jehož výroku lze uvést zařízení (bleskosvod) třídy nebezpečnosti I do provozu je podle zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečnosti vyhrazených technických zařízení v platném znění, § 6a odst. 1 písm. a), požadavek čl. 5 vyhlášky č. 73/2010 Sb. o vyhrazených elektrických technických zařízeních "ODBORNÉ A ZÁVAZNÉ STANOVISKO" Technické Inspekce České Republiky (TIČR). Zařízení (bleskosvod) na objektech třídy nebezpečnosti I lze uvést do provozu jen na základě ODBORNÉHO A ZÁVAZNÉHO STANOVISKA vydaného organizací státního odborného dozoru TIČR.

TIČR je součástí Státního úřadu inspekce práce - SÚIP podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, jako jediného orgánu státního dozoru inspekce práce v ČR. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2005. K tomuto dni byl zrušen ČÚBP - Český úřad bezpečnosti práce a IBP - Inspektoráty bezpečnosti práce.
Nově byl Parlamentem ČR ke dni 1. 7. 2005 zřízen Státní úřad inspekce práce - SÚIP se sídlem v Opavě; a v bývalých krajských městech mají sídla nově zřízené OIP - Oblastní inspektoráty práce (místo IBP - inspektorátů bezpečnosti práce), s působností vždy na území jednoho sousedního nového kraje, např. OIP v Brně vykonává dozor - inspekcí práce - i pro Zlínský kraj, OIP Plzeň pro Karlovarský kraj, OIP České Budějovice pro kraj Vysočina-Jihlava, ale OIP Praha pro hlavní město Prahu, OIP pro Středočeský kraj má sídlo v Praze.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provádět montáž, opravy revize a zkoušky zařízení - elektrických a bleskosvodů - jen na základě Oprávnění vydaného TIČR. Zahájení montáže zařízení třídy nebezpečnosti I oznamují bez zbytečného odkladu organizaci státního odborného dozoru (TIČR).

Nebezpečnostní třída I vyhrazených elektrických technických zařízení podle vyhlášky č. 73/2010 Sb.

A – zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,
B – zařízení pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezp. působením vnějších vlivů; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové dokumentace (požadavek vyhl.č.499/2006 Sb. a ČSN 33 2000-5-51 ed.2 a ed.3),
C – zařízení v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických zařízeních,
D – zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob,
E – zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud jsou součástí skupin zařízení A až D (bleskosvod).

§ 122 (2) Kolaudační souhlas - Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží.

§ 122 (3) Kolaudační souhlas - Při závěrečné kontrolní prohlídce stavby, stavební úřad zkoumá zejména zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost a životní prostředí.
(V našem případě, zda byl instalován vhodný typ zařízení ochrany před bleskem v souladu s harmonizovanou normou ČSN EN 62305 a kladným Stanoviskem TIČR, vydaným před zahájením montáže bleskosvodu na objektu třídy nebezpečnosti I podle čl. 4 vyhlášky č. 73/2010 Sb. o vyhrazených elektrických technických zařízeních).

Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím.

§122 (4) - Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání, nebo rozpor se závaznými stanovisky (zejména zda systém ochrany před bleskem je jiný než podle ČSN EN 62305 a jiný než je ve Stanovisku TIČR, vydaném pro skupinu nebezpečnosti třídy I podle vyhl. č. 73/2010 Sb. čl. 4, před zahájením montáže bleskosvodu; zda je či není záporné),stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník stavby, popřípadě budoucí uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka.

§122 (5) - Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora (§143 zákona). V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.

§125 - Dokumentace skutečného provedení stavby:

• (1) - Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení.
• (4) - Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odst. (1) doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 zákona, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

§132 - Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu

• (1) Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práva a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů k jeho provedení (zejména vyhláška č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby).
• (2), (3) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu požadovat (v našem případě ve vztahu k bleskosvodům):
  – aby stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,
  – aby se při výstavbě a užívání stavby nebo pozemku (např. ochrana fotovoltaických elektráren před bleskem) předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo se nebezpečí takových účinků snížilo.

§133 - Kontrolní prohlídka rozestavěné stavby - stavební úřad provádí podle plánu kontrol prohlídek stavby před vydáním kolaudačního souhlasu. Ve vztahu k bleskosvodu zejména:

• (2) písm.b) - stavební úřad zjišťuje zda je stavba prováděna technicky správně a v náležité kvalitě, popřípadě kontroluje správné použití stanovených stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí.
  písm. e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152 - povinnosti stavebníka
• (5) Stavební úřad vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních prohlídkách jednotlivých staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy byla kontrolní prohlídka stavby provedena, které stavby se týkala a jaký je její výsledek.

§ 153 - Stavbyvedoucí a stavební dozor - stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.
Osoba vykonávající stavební dozor sleduje postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací, vhodnost a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě.
V případě bleskosvodů je to opět kontrola v rozsahu projektu podle ČSN EN 62305.

§154 - Vlastník stavby a zařízení je povinen (mimo jiné):

• (1) - písm.d) vlastník stavby je povinen uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje
  písm.e) vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.
• (2) vlastník zařízení (bleskosvodu), které podléhá tomuto zákonu je povinen:
  písm.a) udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence (včetně pravidelných revizí podle ČSN EN 62305)
  písm.d) uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu jeho existence.

§ 156 - Požadavky na stavby

• (1) pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, ochranu zdraví a životního prostředí. (to lze docílit opět postupem podle ČSN EN 62305).
• (2) - Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby
  a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů:
  zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, nařízení vlády - dále jen NV č. 163/2002 Sb., ve znění změny NV č. 312/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
  Dalším NV č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění NV č. 251/2003 Sb. a NV č. 128/2004 Sb.). Všechny citované předpisy jsou v platném znění pozdějších změn.

Bleskosvody byly původně zavedeny NV č. 178/1997/Sb. ve skupině č. 10 - Technická zařízení staveb, č. 14 v příloze č. 2 jako prvky pro hromosvody a uzemnění silových zařízení a hromosvodů. Po změně tohoto NV novelou č. NV 81/1999 Sb. zůstávají stále prvky pro hromosvody a uzemnění silových zařízení a hromosvodů ve skupině 10
č. 14 jako stavební výrobky pro posuzování shody podle § 5 tohoto NV 81/1999 Sb.
Po změně NV 81/1999 Sb. novelou NV č. 163/2002 Sb. ze 6. 3. 2002, s účinností od 24. 4. 2002 jsou už však prvky pro hromosvody a uzemnění silových zařízení a hromosvodů ze skupiny 10, položka č. 15 vypuštěny z povinnosti prohlašování shody. Ve skupině 10 Technická zařízení staveb tak zůstávají jen elektrické kabely, domovní zásuvky a vidlice položka č. 13.
Dále NV 163/2002 Sb. vyžaduje již jen provedení shodné se základními bezpečnostními a požárními požadavky uvedenými v Příloze č. 1 a harmonizovanými technickými normami (opět jen jediná ČSN EN 62305) a technickou dokumentaci.

NV 190/2002 Sb. - základní ustanovení:

§ 1

• (1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství stanoví technické požadavky na stavební výrobky, které mají být uváděny na trh s označením CE.
• (2) Toto nařízení se vztahuje na stavební výrobky, pokud požadavky pro ně jsou stanoveny (tedy nejen na "stanovené" stavební výrobky!).
  a) harmonizovanými českými technickými normami nebo zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu (opět jen ČSN EN 62305).

Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky

§ 4 České technické normy - (harmonizovaná ČSN EN 62305)

• (1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká technická norma není obecně závazná.
• (2) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů.
• (3) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech.

§ 2 NV č. 190/2002 Sb. - Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

• a) stavebním výrobkem každý výrobek určený výrobcem pro trvalé zabudování do staveb, pokud jeho vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen "výrobek"), kdy trvalým zabudováním výrobku do stavby je takové zabudování, při kterém se vyjmutím nebo výměnou výrobku trvale mění vlastnosti stavby, přičemž vyjmutí nebo výměna výrobku jsou stavebními nebo montážními činnostmi.
• Citované NV č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE je zde uvedeno ve znění změn NV č. 251/2003 Sb. a jeho poslední změny NV č. 128/2004 Sb.
• Další souvisící právní předpis je Zákon č. 490/2009 ze dne 10. 12. 2009, "kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem, týkající se uvádění výrobků na trh".

V první části změny zákona č.490/2009 Sb. je to výrazná změna zákona č. 22/1997 "O technických požadavcích na výrobky", zejm. úprava povinností opatřování výrobků označením CE; při akreditaci subjektů posuzování shody; při dozoru nad tím, zda jsou stanovené výrobky uváděny a dodávány na trh v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem. Změna zákona definuje přestupky fyzických osob včetně pokut, dále správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a stanoví výši pokut za ně.
NV č. 291/2000 Sb. ve kterém byla uvedena grafická podoba označení CE, se článkem III Zákona č. 490/2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem, týkající se uvádění výrobků na trh, od 1.1. 2010 zrušuje.

Grafická podoba označení CE tvoří Přílohu II "Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93".

Toto Nařízení č. 765/2008 ze dne 9. 7. 2008 je v Českém jazyce uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Věstník vydává Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v Praze (ÚNMZ).

§157 - Stavební deník - je povinen vést zhotovitel stavby. U staveb na Ohlášení vede zhotovitel stavby jednoduchý záznam o stavbě. U stavby prováděné svépomocí vede jednoduchý záznam o stavbě stavebník. Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě stanoví prováděcí předpis (vyhláška č. 499/2006 Sb. příloha č. 5).

§ 159 - Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu.
V tomto případě ochrany před bleskem provedené podle jím zpracované projektové dokumentace.
Pro splnění těchto požadavků je nezbytná činnost a spolupráce investora ve fázi přípravných prací na projektu, zejména předání podkladů pro výpočet řízení rizika podle normových hodnot (ČSN EN 62305) projektantovi k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby před bleskem a atmosférickým přepětím a proti ztrátám na životech a majetku (vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby).

§ 160 - Provádění staveb - zhotovitel stavby je povinen zejména provádět stavbu v souladu s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu. popřípadě jiné technické předpisy a technické normy (Opět je to ČSN EN 62305 o 4 částech).

2. Vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb.

Příloha č. 2, část A Pozemní (stavební) objekty
čl. 3. 7. BLESKOSVODY -
požadavky na obsah a rozsah projektové dokumentace stavby:

3. 7. 1. TECHNICKÁ ZPRÁVA:
je společná i pro zařízení silnoproudé elektrotechniky a bleskosvody. Pro samostatný bleskosvod obsahuje:
m) popis způsobu a provedení uzemnění a bleskosvodu včetně provedení uzemňovací soustavy.
– podle potřeby uvádí technické normy, které byly v projektu použity a podle kterých je nutné provádět montáž.

3. 7. 3. VÝKRESOVÁ ČÁST
a) zdůvodnění a popis použitého jímacího zařízení,
b) popis provedení svodů včetně vodivého spojení na uzemnění,
c) popis a provedení uzemnění,
d) popis použitých materiálů a jejich dimenzování,
e) napojení různých kovových dílů nebo konstrukcí střechy k jímací soustavě a použití náhodných svodů,
f) zdůvodnění typů bleskosvodů a rozmístění jímací soustavy,
g) napojení na uzemňovací soustavu a popis zvolených materiálů,
h) schéma napojení jímačů na uzemňovací soustavu,
i) propojení zemničů, dispoziční výkresy jímačů na střechách a návrh detailů,
j) propojení kovových konstrukcí objektu,
k) půdorys zastřešení s vyznačením všech podstatných součástí (jímačů, spojení, svodů, zemničů apod.) a součástí připojených na bleskosvod.

3. Vyhláška o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb.
s účinností od 26. 8. 2009. Zrušuje vyhlášku č. 137/1998 Sb. a její změny: vyhl. č. 491/2006 Sb., vyhl. č. 502/2006 Sb. a vyhl.č. 191/2002 Sb.

Pro ochranu před bleskem platí:

§ 36
Ochrana před bleskem

(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit

• a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat,
• b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,
• c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů,
• d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou,
• e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
• f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.

(2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby

(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič (jeho provedení podle ČSN.

Pro splnění požadavků § 36 vyhlášky č. 268/2009 Sb. je určena harmonizovaná norma ČSN EN 62305 o 4 částech:

ČSN EN 62305-1 ed.2: 09-2011, Ochrana před bleskem - Část 1: Obecné principy.
Tato evropská norma byla schválena Evropským výborem pro normalizaci v elektro-technice CENELEC 13. 1. 2011 a všichni jeho členové jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Členy CENELEC jsou všechny členské země Evropské unie.

Norma poskytuje obecné principy, které by měly být respektovány při ochraně staveb před bleskem, včetně jejich instalací a obsahu, stejně jako osob.

Norma řeší škody způsobené bleskem, typy ztrát, ochranná opatření. Hladiny ochrany před bleskem LPL. Zóny ochrany před bleskem LPZ. Účinky blesku na typické stavby. Ochranná opatření SPM pro vnitřní systém staveb před účinky bleskového proudu.

Norma se netýká inženýrských sítí, které jsou připojeny ke stavbám; izolovaná rozhraní jsou zavedena jako ochranná opatření ke snížení výpadku elektrických a elektronických systémů; první negativní výboj blesku je uveden jako nový parametr blesku pro účely výpočtu; očekávaný nárůst impulzních proudů způsobených blesky je přesněji specifikován pro systémy nízkého napětí a pro telekomunikační systémy.

ČSN EN 62305-2: 11-2006 Ochrana před bleskem - Část 2: Řízení rizika
ocenění rizika, přípustné riziko, zóna ochrany před bleskem - LPZ, hladina ochrany před bleskem - LPL, systém ochrany před bleskem - LPS, kompletní systém ochranných opatření pro vnitřní systém ochrany před elektromagnetickým impulzem vyvolaným bleskem - LEMP a SPM, ekvipotenciální pospojování proti blesku - EB, přepěťové ochrany - SPD, uzemňovací soustavy, pravděpodobnost úrazu živých bytostí, hmotných škod, poruch vnitřních elektronických systémů nebo inženýrských sítí po úderu do stavby nebo v blízkosti stavby. Postup pro rozhodnutí o potřebě ochrany před bleskem.

ČSN EN 62305-3 ed.2: 01-2 012 Ochrana před bleskem - Část 3: Hmotné škody na stavbách a ohrožení života.
systém ochrany před bleskem LPS. Návrh a třídy LPS. Provedení bleskosvodu (jímací soustava, soustava svodů a uzemnění). Metody umístění jímací soustavy: ochranný úhel, blesková koule, mřížová soustava. Oddálený a izolovaný systém LPS. Ochrana před úrazem osob (před dotykovým a krokovým napětím). Elektrická izolace vnějšího LPS. Revize a údržba systému ochrany před bleskem.
Oproti předchozí normě obsahuje důležité technické změny, zejména minimální tloušťky kovových desek nebo trubek uvedených v tabulce 3 pro jímací soustavy se nepředpokládá, že by byly schopny chránit před problémem horkých míst, jako vhodný materiál byla zavedena ocel s elektricky nanesenou mědí, některé průřezy vodičů byly mírně upraveny, pro pospojování jsou oddělovací jiskřiště použita pro kovové prvky a SPD pro vnitřní systémy; pro vyhodnocení dostatečných vzdáleností byly zavedeny dvě metody - zjednodušená a podrobná; ve stavbě se uvažuje také ochrana před poraněním živých bytostí v důsledku elektrického úrazu; v normě je uvedena zdokonalená informace pro případy staveb s rizikem výbuchu.

ČSN EN 62305-4 ed.2: 09-2011, Ochrana před bleskem - Část 4: Elektrické a elektro-nické systémy ve stavbách.
tato část normy obsahuje informace pro návrh, dokumentaci, instalaci, revizi a zkoušení a údržbu elektrických a elektronických ochranných systémů SPM uvnitř staveb, která jsou schopna snížit riziko stálých poruch způsobených elektromagnetickým impulzem blesku - LEMP (ochranná opatření pro vnitřní systém ochrany před elektromagnetickými účinky bleskového proudu).

Dále norma uvádí postupy při pospojování na rozhraních zón LPZ,prostorové stínění, magnetické stínění, koordinovaný systém SPD, oddělovací rozhraní a příklady možných SPM.

Oproti předchozí normě z 11-2006 obsahuje norma důležité technické změny: Oddělovací rozhraní jsou schopna snížit přepětí ve vedeních, která vstupují do stavby; minimální průřezy pro součásti pospojování jsou mírně změněny; první záporný impulzní proud je zaveden pro účely výpočtu jako zdroj poškození vnitřních systémů, které je způsobeno elektromagnetickým polem; při výběru SPD s ohledem na napěťovou ochrannou úroveň je výhodnější vzít v úvahu oscilační a induktivní jevy v obvodu proudu SPD; v příloze D jsou uvedeny nové informace k činitelům, které je potřeba zohlednit při výběru SPD.

Článek je ukázkou sborníku L.P.Elektro č. 52