Ochrana před atmosférickou elektřinou na prozatímních staveništích

Ochrana před bleskem – hromosvody je závěrečným ustanovením normy pro PEZ na staveništi. V předchozí normě byla problematika hromosvodů uvedena v článku 54 a vycházela z tehdy platné ČSN 34 1390. V souvislosti s přejímáním evropských norem je od roku 2006 platný soubor ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem, kde jsou nyní platné normy v edici 2. Pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny je nutno opatřit i prozatímní stavby staveniště hromosvody v souladu s výše uvedeným souborem norem. Současně norma vyžaduje u zařízení staveniště, kde jsou projektovány a dodávány kovové konstrukce, ocelová lešení, jeřáby, velké ocelové nádrže a podobná zařízení, že musí být v každém případě uzemněny. Základem pro stanovení, zda musí být staveniště vybaveno ochranou před bleskem, je vyhodnocení rizika ve smyslu ČSN EN 62305-2 ed. 2:2013 Ochrana před bleskem Část 2: Řízení rizika.


K otázce potřeby zřízení hromosvodu ještě doplnění v souvislosti se stavebním zákonem a prováděcí vyhláškou o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb. v platném znění. Vyhláška v § 2 uvádí, že se její ustanovení uplatní mimo jiné u dočasných staveb zařízení staveniště. Požadavky vyhlášky na ochranu před bleskem platí pro všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, pokud v části šesté vyhlášky není stanoveno jinak. Ochranu před bleskem uvádí ve vyhlášce § 36, kde je v odstavci 1 písmeno f) uvedeno: „Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže“. Některá zařízení staveniště, jako jeřáby, lešení, stožáry a další představují z hlediska zásahu bleskem obdobné riziko.


Závěrem k problematice ochrany před bleskem ještě zmínka z pohledu určení vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, kde jde o vliv AQ. Zmíněný vliv vychází z počtu bouřkových dnů v konkrétní lokalitě za rok a určuje určitým způsobem riziko. Přitom je nutno vycházet ze širšího hodnocení vlivů v souvislosti s umístěním zařízení, jak je zmiňuje vyhláška č.268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Jde především o převýšení nad okolím a také o způsob a kvalitu uzemnění vodivých konstrukcí a jímačů včetně svodů. Rozhodujícím ukazatelem by měl být ochranný prostor soustavy ochrany před bleskem.

---

Více o prozatimních elektrických zařízeních naleznete v této knize.