Ve dnech 17. až 20. října 2013 se v Praze konal úspěšný první ročník festivalu světla Signal. Nejvíce lidí navštívilo festival v sobotu, kdy díky enormnímu zájmu o festivalové instalace na některých místech v centru města téměř kolabovala doprava.


„Pro tým Signal festivalu je to nejúžasnější možné zakončení téměř tříletých příprav. Děkujeme našim umělcům, děkujeme partnerům a děkujeme divákům, kteří si světelnou přehlídku v srdci Evropy přišli užít společně s námi. Jsme nadšeni, že má festival tak pozitivní ohlasy. A pevně doufáme, že se na něj bude dlouho v dobrém vzpomínat,“ komentoval první ročník festivalu světla v Praze jeho ředitel Martin Pošta.

Pozvání k účasti na festivalu přijalo mnoho významných českých i zahraničních uměleckých osobností. Po území Prahy bylo rozmístěno celkem 36 světelných instalací (z toho čtyři videomappingové projekce). Součástí festivalu byl také bohatý doprovodný program pro odbornou i širokou veřejnost. Z prostorových důvodů budou v článku zmíněny jen některé z nich. Více mohou zájemci najít na stránkách festivalu: www.signalfestival.com.


Videomapping
Přestože se festivalu zúčastnilo mnoho významných umělců ze zahraničí, největší úspěch sklidila videomappingová projekce Khôra na průčelí kostela svaté Ludmily, jejímž tvůrcem byl český tým - autoři The Macula ve spolupráci s Petrem Krejčíkem, Michalem Kotkem, Daliborem Cé a Ondřejem Hoškem. Do úplného konce byla před budovou kostela na náměstí Míru v podstatě hlava na hlavě. Velmi atraktivní pro návštěvníky byl i 3D videomapping Noc na Tyršově domě ruské skupiny Sila Světa. S velkým zájmem se setkaly i projekce Oživlá silueta na Arcibiskupském paláci katalánského uskupení umělců Telenoika a Defileé na paláci Hybernia Romaina Tardyho aka Aalto z uskupení Antivj.


Některé další světelné instalace
Na jednom z nejvyšších míst Prahy – Petřínské rozhledně, prezentoval své světelné dílo známý český umělec Krištof Kintera. Jeho instalace Maják byla pomyslným srdcem celého festivalu. Svítící maják již z dálky signalizoval, že festival Signal stále žije. Další z hlavních dominant letošního festivalu byla také obrovská krychle velikosti třípatrového domu na Staroměstském náměstí s názvem HyperCube od francouzské dvojice 1024 architecture. V noci zaujala světelnou show a přes den sloužila i jako odpočinkové místo.

Festivalové osvětlení Tančícího domu, též nazývaného Ginger a Fred (autoři Filip Müller a Jaroslav Smetana), bylo nejúspěšnějším z pěti projektů, na jejichž světelném návrhu a realizaci během festivalu spolupracovaly společnosti Philips a Eltodo. Světelné scény znázorňovaly bohatou historií Tančícího domu i místa, které tu bylo před jeho vznikem. Stejnou myšlenkou Tančící dům doplňovaly Emauzy, které vystupovaly ze tmy blíže vyšehradské skále.

Kdo ve večerních hodinách přecházel Vltavu po Karlově mostě, neminul ho pohled Karlova hlídače od Milana Caise, bedlivě sledujícího všechny kolemjdoucí. Velké plastické bulvy pohybujícího se oka o průměru 2 m zasazené pod gotickými oblouky Malostranské i Staroměstské mostecké věže shlížely na turisty a obyvatele Prahy z každé strany Karlova mostu po celou dobu festivalu. Přímo na budově Nové scény Národního divadla si návštěvníci mohli zahrát staré osmibitové počítačové hry v rámci instalace 8bitový syndrom (autoři Adam Široký SR & Tomáš Nadymáček, ČR). Jednou z dominantních instalací letošního festivalu byl Mrak od Kanaďanů C. Browna a W. Garretta z tisíců starých žárovek vytvářejících živoucí svítící oblak a umožňující – díky desítkám zavěšených spínacích „lampičkových“ šňůr – návštěvníkům si s tímto mrakem hrát.

Celé znění článku si můžete přečíst v časopise SVĚTLO 6/2013.