Mezinárodní i národní normalizační organizace berou v úvahu všechny sféry intelektuální, vědecké, technické a ekonomické činnosti. Normalizační proces, založený na mezinárodním konsensu, zajišťuje, že konečné normy pro výrobky nebo služby reprezentují kolektivní znalosti a zkušenosti všech zúčastněných stran – průmyslu, vlád, výzkumných ústavů, zkušebních laboratoří a spotřebitelských organizací. Malé i velké společnosti na celém světě uznávají užitečnost mezinárodních norem.
[2]Mezinárodní normalizace získává stále významnější postavení, zejména v souvislosti s rozvojem mezinárodního obchodu a s tím související globalizací. Především velké nadnárodní koncerny a jejich seskupení podporují vytvoření transparentních, administrativně nenáročných podmínek a postupů usnadňujících a tím i podporujících mezinárodní obchod. Nejedná se přitom jen o prosazení tvorby a využívání technických norem v co nejširším měřítku, ale i o nahrazení národních technických předpisů mezinárodními normami všude tam, kde je to možné a pokud to není možné, o sjednocování národních technických předpisů. [4]Když neexistují jednotné standardy platné pro podobné si technologie v různých zemích, přispívá to k tzv. technickým překážkám v mezinárodním obchodování. K odstranění těchto překážek bylo potřeba dohodnout se na celosvětově platných standardech výrobků a služeb a to vedlo k založení mezinárodních standardizačních organizací.Dnes už existují standardy pro mnohé technologie v tak rozmanitých oblastech, jako je zpracovávání informací, technická komunikace, balící technika, distribuce zboží, výroba a využití energie, stavba lodí či bankovní služby.
Hlavní důvody pro standardizaci jsou:
Světový pokrok v liberalizaci trhu – V dnešní tržní ekonomice dochází k rozšiřování trhu a tím pádem lze vybírat z různých druhů nabídek přicházejících z celého světa. Pro konkurenceschopnost těchto nabídek je třeba, aby existovala jasně definovaná mezinárodně platná doporučení, sloužící jako průmyslové standardy pro výrobky a služby, schválená účastníky tržního procesu.Vzájemné pronikání různých sektorů průmyslu – Dnes žádné průmyslové odvětví není zcela nezávislé na součástkách, výrobních postupech apod., vytvořených v jiném odvětví. Příkladem jsou výrobky či technologie šetrné k životnímu prostředí.Budování celosvětových komunikačních systémů – V tomto rychle se rozvíjejícím oboru musí být používané technologie rychle standardizovány. Kompatibilita výrobků pak přispívá k zdravé konkurenci mezi výrobci, zaručuje kvalitu uživateli a tvoří základ pro inovaci a zefektivňování výroby.Nově vznikající technologie – Při vývoji nové technologie je třeba stavět na již funkčních prototypech. Význam standardizace je ve vytváření terminologie a shromažďování databází potřebných informací.Ekonomika rozvojových zemí – Je známo, že využívání průmyslových standardů je důležitou podmínkou pro úspěšný rozvoj ekonomiky. Proto i rozvojové země potřebují vybudovat standardizační infrastrukturu, aby zlepšili svou produktivitu a konkurenceschopnost na světových trzích.
O standardizaci v průmyslu mluvíme tehdy, jestliže se většina výrobků v konkrétním sektoru přizpůsobí stejným měřítkům. Tato měřítka jsou výsledkem dohod mezi zúčastněními subjekty trhu.Jejich používání je velice výhodné, neboť dochází ke zvýšení kvality a spolehlivosti výrobků za rozumnou cenu, k zajištění ochrany zdraví, k zlepšení ochrany životního prostředí a redukci odpadu, k větší kompatibilitě zboží, k zjednodušení vedoucí k snazšímu používání výrobku a ke snížení nákladů na výrobu. [22] (překlad vlastní)
14. říjen byl vyhlášen jako Světový den normalizace.