Vyhláška ERÚ č. 51/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/2010 Sb.

V předchozím čísle časopisu Elektroinstalatér byla otištěna první část pojednání o novelizovaném znění vyhlášky č. 51/2006 Sb., stanovující podmínky pro připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě. Novelizované znění provedené vyhláškou č. 81/2010 Sb. vstoupilo v platnost 1. dubna 2010. V první části pojednání byly citovány a upřesněny vyhláškou stanovené podmínky pro připojení zařízení žadatele k distribuční soustavě, hlediska provozovatele distribuční soustavy při posuzování žádosti a postup při jejím vyřizování.

Předmětem navazující druhé části je zejména problematika upřesňující vlastní připojení zařízení žadatele k distribuční soustavě a náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu. Je zde kromě dalšího též objasněno, kdo hradí náklady na zřízení elektrických přípojek nízkého napětí.

Připojení zařízení žadatele k distribuční soustavě
Připojení zařízení žadatele k distribuční soustavě se uskutečňuje na základě smlouvy o připojení (§50 odst. 3 energetického zákona). Smlouva o připojení jednoho žadatele může zahrnovat více odběrných nebo předávacích míst, pokud je každé z nich ve smlouvě samostatně uvedeno.

Žadatel hradí zálohu na podíl na oprávněných nákladech (podle přílohy č. 6 vyhlášky), a to ve výši 50% z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však 50.000 000,-Kč. Žadatel uhradí zálohu na podíl na oprávněných nákladech do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy o připojení nebo smlouvy o smlouvě budoucí o připojení.

Neuhradí-li žadatel zálohu na podíl na oprávněných nákladech nebo celkový podíl ve výše uvedené lhůtě ani v dodatečné přiměřené lhůtě poskytnuté provozovatelem distribuční soustavy a provozovatel distribuční soustavy z tohoto důvodu ukončí smlouvu o připojení nebo smlouvu o smlouvě budoucí o připojení, rezervace výkonu či rezervace příkonu zánikem smluvního vztahu zaniká.

Nevyžaduje-li připojení zařízení žadatele provedení stavebnětechnických opatření v přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, sjednají provozovatel přenosové soustavy či provozovatel distribuční soustavy a žadatel termín připojení výrobny elektřiny využívající sluneční záření tak, aby výrobna elektřiny byla připojena nejpozději do 180 dnů ode dne uzavření smlouvy o připojení, v případě výrobny elektřiny využívající sluneční záření s instalovaným výkonem nad 30kW do 1 roku ode dne uzavření smlouvy o připojení. Pokud žadatel ve výše uvedených lhůtách prokáže, že přes veškeré vynaložené úsilí nedošlo ve sjednaném termínu připojení k realizaci výrobny elektřiny z důvodů, které nastaly či existují nezávisle na jeho vůli, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy sjedná s žadatelem prodloužení termínu připojení o nezbytně nutnou dobu.

Je-li sjednáno snížení hodnoty hlavního jističe před měřicím zařízením na hodnotu nižší, než odpovídá rezervovanému příkonu místa připojení zařízení zákazníka po dobu delší než 24 měsíců, snižuje se hodnota rezervovaného příkonu na tuto hodnotu (§7 odst. 7 platné vyhlášky).

Pokud po dobu 60 měsíců od termínu poslední změny rezervovaného příkonu nedošlo ke sjednání rezervované kapacity ve výši alespoň 90% rezervovaného příkonu, hodnota rezervovaného příkonu se snižuje na hodnotu, která je dána nejvyšší sjednanou velikostí rezervované kapacity v období 60 měsíců od poslední změny rezervovaného příkonu (§7 odst. 8 platné vyhlášky).

V případě zániku smlouvy o distribuci elektřiny (§50 odst. 6 energetického zákona) trvá rezervace příkonu pro stávající místo připojení po dobu 60 měsíců ode dne zániku smlouvy. Jestliže smlouva o distribuci elektřiny nebyla uzavřena do 60 měsíců od termínu připojení sjednaného ve smlouvě o připojení, rezervace příkonu pro odběrné místo nebo místo připojení zaniká (§7 odst. 9 platné vyhlášky).

Krátkodobé připojení k distribuční soustavě
Krátkodobým připojením se rozumí připojení prozatímního zařízení k distribuční soustavě v souladu s českou technickou normou (ČSN 33 2000-1) na dobu určitou.

V případě krátkodobého připojení podává žadatel žádost o krátkodobé připojení k distribuční soustavě zvlášť za každé odběrné nebo předávací místo. Náležitosti žádosti žadatele o krátkodobé připojení jsou uvedeny v příloze č. 5 vyhlášky.

Na vydání stanoviska k žádosti o krátkodobé připojení se přiměřeně používají již výše uvedená ustanovení.

Místo připojení určuje provozovatel distribuční soustavy přednostně tak, aby nevyvolávalo náklady spojené s připojením. Vzniknou-li provozovateli distribuční soustavy náklady související se zajištěním krátkodobého připojení zařízení žadatele, uhradí žadatel o krátkodobé připojení k distribuční soustavě náklady spojené s připojením včetně nákladů na uvedení místa připojení po ukončení odběru do původního stavu v plné výši. Podíl na oprávněných nákladech spojených s krátkodobým připojením prozatímního zařízení (podle§ 10a platné vyhlášky opětovné připojení) se v tomto případě nehradí. Krátkodobé připojení k distribuční soustavě se uskutečňuje na základě smlouvy o připojení na dobu určitou. Po ukončení takové smlouvy zaniká i rezervace příkonu.

Náklady spojené s připojením zařízení k distribuční soustavě a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu
Pokud žadatel podle platné vyhlášky hradí náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu v plné výši (např. zvláštní požadavky žadatele o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě – viz dále), lze do nákladů hrazených žadatelem zahrnout pouze náklady podle níže uvedených odstavců.

Náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu zahrnují nezbytně nutné vynaložené oprávněné náklady související s pořízením, výstavbou či úpravami přenosové nebo distribuční soustavy, které byly vyvolány požadavkem žadatele v souvislosti s místem a způsobem připojení jeho zařízení. Pořízení, výstavba či úprava přenosové soustavy nebo distribuční soustavy jsou zajišťovány v nezbytně nutném rozsahu odpovídajícím hodnotě příkonu či výkonu požadovaného žadatelem a místu a způsobu jeho připojení.

Do nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu se zahrnují náklady na pořízení projektové dokumentace, geodetická zaměření, věcná břemena a ostatní bezprostředně související investiční náklady a poplatky na výstavbu, úpravu či pořízení přenosové soustavy nebo distribuční soustavy.

Do nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu se nezahrnují náklady související s pořízením, výstavbou či úpravami přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, které svým rozsahem přesahují nezbytně nutnou míru odpovídající hodnotě příkonu či výkonu požadovaného žadatelem a místu a způsobu připojení jeho zařízení.

Výstavba a úprava přenosové soustavy jsou vymezeny od místa připojení zařízení žadatele do nejbližšího místa v přenosové soustavě, kde je nebo kde by po provedení nezbytných úprav v soustavě byl k dispozici požadovaný rezervovaný příkon či výkon.

Výstavba a úprava distribuční soustavy je vymezena od místa připojení zařízení žadatele do nejbližšího místa v distribuční soustavě na shodné napěťové hladině, kde je nebo kde by po provedení nezbytných úprav v soustavě byl k dispozici požadovaný rezervovaný příkon či výkon.

Podíl žadatele o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě na oprávněných nákladech
Podíl žadatele na oprávněných nákladech se vypočítá jako součin měrného podílu podle přílohy č. 6 vyhlášky a žadatelem požadovaného rezervovaného příkonu či výkonu.

V případě připojování výrobny elektřiny k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě hradí vývodové vedení do místa připojení žadatel v plné výši.

Je-li souběžně rezervován příkon a výkon jednoho žadatele v jednom místě připojení, stanoví se podíl na oprávněných nákladech zvlášť pro rezervaci příkonu a zvlášť pro rezervaci výkonu. Žadatel hradí vyšší z obou stanovených podílů na oprávněných nákladech.

Měrný podíl žadatele je stanoven:

• a) na úrovni přenosové nebo distribuční soustavy o napěťové hladině zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW;
• b) na úrovni distribuční soustavy o napěťové hladině nízkého napětí hodnotou v Kč za každý ampér rezervovaného příkonu.

Z přílohy č. 6 vyhlášky je dále formou tabulek uveden měrný podíl žadatele o připojení na nákladech spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu jak pro odběrné zařízení zákazníka, tak i pro výrobnu elektřiny.

Odběrné zařízení (platba za rezervaci příkonu)

Výrobna (platba za rezervaci výkonu)

Poznámka k tabulkám:
Připojení typu A je takové připojení, kdy provozovatel distribuční soustavy rozšíří distribuční soustavu až do předávacího místa, kterým je např. trafostanice nebo rozvodna žadatele o připojení.
Připojení typu B je takové připojení, které nesplňuje podmínky typu A.
Připojení typu B1 je takové připojení, kdy není nutná výstavba nové kobky a přípojnic a jsou pouze nutné úpravy technického rázu (např. doplnění vyzbrojení kobky).
V případě požadavku na připojení nebo navýšení rezervovaného příkonu či výkonu v objektech již připojených je pro určení výše podílu žadatele na oprávněných nákladech rozhodující stávající způsob připojení.

Opětovné připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě
Připojuje-li provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odběrné elektrické zařízení zákazníka, kterému byla omezena či přerušena dodávka elektřiny z důvodu neoprávněného odběru, přenosu nebo distribuce elektřiny, hradí zákazník podíl na oprávněných nákladech podle nově vloženého §10a) ve výši:

• a) 1.500,- Kč při připojení na napěťové hladině nízkého napětí;
• b) 3.500,- Kč při připojení na napěťové hladině vysokého napětí nebo vyšších.

Zvláštní požadavky žadatele o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě
Žádá-li žadatel o připojení nad rámec standardních připojení zařízení nebo žádá-li o specifický způsob stavebního či technického provedení připojení zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, hradí žadatel oprávněné náklady spojené s realizací nadstandardního připojení či specifického stavebního nebo technického provedení připojení v plné výši.

Rezervovaný příkon na hladině nízkého napětí je možné převádět v rámci jedné nemovitosti nebo více sousedících nemovitostí, jen pokud je to technicky možné a realizace převodu rezervovaného příkonu nevyvolá dodatečné náklady související s pořízením, výstavbou či úpravami distribuční soustavy. Obdobně se postupuje při převodu rezervovaného příkonu na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí v rámci jedné uzlové oblasti příslušné napěťové hladiny.

Žádá-li žadatel o připojení zařízení na jiné napěťové hladině, než ke které je zařízení připojeno, a požadovaná změna připojení není vynucena změnou technických podmínek připojení, hradí žadatel náklady na oprávněných nákladech spojené s touto změnou v plné výši. V takovém případě se do výše původního rezervovaného příkonu nebo výkonu nehradí podíl na oprávněných nákladech podle výše uvedeného.

Elektrická přípojka pro dodávku elektřiny
Ve smyslu novely energetického zákona provedené zákonem č. 158/2009 Sb. s platností od 4. července 2009 zřizuje elektrickou přípojku nízkého napětí (§45, odst. 2 zákona) na své náklady:

• a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu provozovatel distribuční soustavy;
• b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka do 50m včetně, provozovatel distribuční soustavy;
• c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka nad 50m, žadatel o připojení.

Vyhláška č. 81/2010 Sb. upřesňuje v §12 výše uvedené znění §45, odst. 2 energetického zákona. Upřesnění vyplývá z následujících bodů:

• 1. délkou elektrické přípojky se rozumí délka nejkratší stavebně a technicky proveditelné trasy přípojky promítnuté do půdorysu mezi místem odbočení z distribuční soustavy a hlavní domovní pojistkovou nebo hlavní domovní kabelovou skříní;
• 2. do délky elektrické přípojky se nezapočítává její část vedená vertikálně;
• 3. pro posouzení, zda se jedná o elektrickou přípojku v zastavěném či mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je rozhodující umístění připojované nemovitosti.

Poznámka:
Zvláštním právním předpisem se ve smyslu výše uvedeného rozumí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Závěrečná a přechodná ustanovení
Závěrečná ustanovení vyhlášky obsahují postupy pro stanovení výše škody při neoprávněném odběru elektřiny pro účely její náhrady (§§13 až 15) a v §16 postupy pro podmínky dodávky elektřiny v případě poruchy na odběrném a měřicím zařízení (z hlediska určení množství odebrané elektřiny) a v případě odmítnutí přístupu k měřicímu zařízení za účelem pravidelného odečtu (postupy z hlediska vyúčtování spotřeby elektřiny).

Ustanovení §13 až §16 nedoznala změn vydáním vyhlášky č. 81/2010 Sb.

Přechodná ustanovení k vyhlášce č. 81/2010 Sb.
Součástí vyhlášky č. 81/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, jsou i přechodná ustanovení upravující podmínky pro nejbližší období po nabytí platnosti novelizovaného znění. Z hlediska vlastního uplatňování přechodných ustanovení je současně možno prohlásit, že jejich význam byl prakticky ukončen k 30. červnu 2010, proto nejsou dále rozváděna.

Závěr
První novela vyhlášky č. 51/2006 Sb. provedená vyhláškou č. 81/2010 Sb. by měla kromě nově definovaných podmínek a postupů přinést i její větší srozumitelnost a jednoznačnost, aby se tím předcházelo různým výkladům a možným nedorozuměním. Praktické poznatky čtenářů – žadatelů o připojení – s průběhem vyřizování jejich podané žádosti, ale i další související s novelizovanou vyhláškou redakce časopisu uvítá a nenechá bez odezvy.

Václav Macháček, ČENES