Elektrotechnická normalizace v roce 2011
V roce 2011 pokračuje aktivní účast ČR na tvorbě mezinárodních a evropských norem i v oblasti elektrotechniky. Tvorba elektrotechnických norem probíhá v následujících organizacích:

Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC)
IEC - Mezinárodní elektrotechnická komise (International Electrotechnical Commission)
se sídlem v Ženevě, byla založena v roce 1906. IEC je světovou organizací, která vypracovává a publikuje mezinárodní normy IEC a jiné druhy dokumentů (technické specifikace - TS, technické zprávy - TR, technické dohody průmyslu - ITA a veřejně dostupné specifikace - PAS) v oblasti elektrotechniky a elektroniky.

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC)
CENELEC - Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (European Committee for Electrotechnical Standardization) se sídlem v Bruselu (zkratka je odvozena z francouzského názvu Comité Européen de Normalisation Electrotechnique) byl založen v roce 1973. CENELEC je nezisková organizace, registrovaná podle belgických zákonů, zabývající se tvorbou evropských norem (EN), evropských specifikací (ES), harmonizačních dokumentů (HD), technických zpráv (TR), specifikací CECC (Výboru CENELEC pro elektronické součástky).

Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI)
Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) se sídlem v Sophia Antipolis (Francie) byl založen v roce 1988. ETSI je neziskovou organizací, jejímž posláním je vypracovávat normy ETSI EN (evropské normy ETSI), normy ETSI ES (normy ETSI), technické specifikace (ETSI TS) technické zprávy (ETSI TR) a pokyny ETSI (ETSI EG) v oblasti telekomunikací a elektronických komunikací (pozn. dříve byly i normy ETS)

Pro další směřování mezinárodní spolupráce v oblasti technické normalizace a posléze i národní normalizace budeme vycházet mimo jiné i ze zprávy Evropského parlamentu ze dne 2010-10-07, ve kterém je mimo jiné uvedeno:
"Evropský systém normalizace uznává nadřazenost mezinárodních norem. Evropské normy jsou však zapotřebí v oblastech, pro které mezinárodní normy neexistují nebo neodpovídají zcela evropským potřebám, zejména těm, které jsou určovány evropskými politikami a právními předpisy. Evropa by měla posílit svůj postoj v mezinárodním prostředí normalizace, aby se tak podpořila tvorba norem se skutečně globálním dosahem, usnadnilo se obchodování a zvýšila evropská konkurenceschopnost. Evropa by navíc mohla prosazovat metodu "nového přístupu" nebo rovnocenné regulační modely přijímající normy v rámci své spolupráce s obchodními partnery EU v regulační sféře v oblasti obchodu.

Normalizace hraje klíčovou úlohu při naplňování rostoucích potřeb evropské politiky a právních předpisů v oblasti norem, jež jsou schopny zajistit bezpečnost, dostupnost, inovaci a interoperabilitu produktů a ochranu životního prostředí.Komise a členské státy se vyzývají, aby ve spolupráci s vnitrostátními organizacemi pro normalizaci prosazovaly začleňování normalizace do osnov vysokých škol (např. škol ekonomického a technického směru), vzdělávacích programů, programů celoživotního učení a informačních kampaní s cílem zvýšit povědomí současných a budoucích hospodářských subjektů a politických představitelů o významu a výhodách norem.

Vnitrostátní organizace pro normalizaci se vybízejí, aby prohloubily spolupráci s obchodními sdruženími a poskytovaly malým a středním podnikům věrohodné informace o ekonomických výhodách vyplývajících z používání norem. Dále se Komise vyzývá, aby zajistila, že otázka normalizace bude součástí programu Erasmus pro mladé podnikatele; vybízela k opatřením, jejichž účelem je posoudit a číselně vyjádřit ekonomické a sociální výhody normalizace a informovat o nich."

Mezinárodní normy a Evropské normy se i v roce 2011 budou zavádět do národní normalizační soustavy ČSN takto:

• Převzetí překladem

• Převzetím originálu

• Schválením originálu přejímané normy k přímému používání jako ČSN

Při určení způsobu zavedení bude rozhodující stanovisko ÚSÚ (Ústřední správní úřad) a TNK (Technická normalizační komise). Je třeba poznamenat, že s ohledem na omezené finanční prostředky na normotvornou činnost bude (obecně) upřednostňováno přejímání mezinárodních a evropských norem převzetím originálu (popř. vyhlášením ve Věstníku ÚNMZ, tj. schválením originálu přejímané normy k přímému používání jako ČSN.).

U norem z oblasti pravidel pro elektrotechniku (dříve předpisové normy) se však nadále počítá s přejímáním mezinárodních i evropských norem překladem.

Pozn. Další část příspěvku přináší přehled normalizační činnosti v oblasti pravidel
pro elektrotechniku. Vzhledem k rozsahu uvedené tematiky, nezachází do podrobnosti. Pro přehlednost je tato část rozdělena do následujících tematických okruhů:

• Nové normy ČSN v oblasti pravidel pro elektrotechniku od září 2010

• Připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2011

• ČSN 33 2000-4-43 ed. 2
  Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-43: Bezpečnost – Ochrana před nadproudy (vydání-prosinec 2010)

• ČSN 33 2000-5-56 ed. 2
  Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení – Zařízení sloužící v případě nouze (vydání říjen 2010)

• ČSN 33 2000-5-551 ed. 2
  Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-551: Výběr a stavba elektrických zařízení – Ostatní zařízení – Článek 551: Nízkonapěťová zdrojová zařízení (vydání-září 2010)

• ČSN 33 2000-7-717 ed. 2
  Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-717: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Pojízdné nebo přepravitelné jednotky (vydání–září 2010)

• ČSN EN 50160 ed. 3 (33 0122)
  Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě (vydání-únor 2011)

ČSN 33 2000-4-43 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí
Část 4-43: Bezpečnost – Ochrana před nadproudy (vydání-prosinec 2010)

Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD60364-4-43:2010, který je převzetím IEC60364-4-43:2008 s modifikacemi. Společné modifikace s mezinárodní normou jsou označeny postranní čarou na levém okraji textu.

Uvedená norma s účinností od 2013-03-01 nahrazuje ČSN 33 2000-4-43 z března 2003, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

Hlavní změny oproti nahrazovanému vydání ČSN 33 2000-4-43:2003:

• byly uvedeny nové informativní přílohy B, C a D;

• do rozsahu platnosti byly doplněny informace týkající se ohebných kabelů;

• požadavek, aby nulový vodič nebyl v síti IT rozveden, byl změněn na poznámku;

• byl doplněn požadavek na detekci harmonických proudů v nulovém vodiči k ochraně před nadproudy;

• byl doplněn požadavek, aby přístroje pro ochranu před zkraty byly schopny jak vést, tak přerušit zkratový proud;

• byla doplněna informace na vysvětlení ochrany před přetížením;

• byly rozšířeny údaje o tom, kde se požadavky na přístroje na ochranu před přetížením nemusí uplatňovat;

• je uvedeno větší množství příkladů toho, kde je dovoleno přístroje na ochranu před přetížením vynechat;

• jsou rozšířeny údaje o tom, kde se požadavky na přístroje na ochranu před zkratem nemusí uplatňovat;

• byly doplněny požadavky na zkratové schopnosti přípojnicových rozvodů.

Požadavky této normy stanoví požadavky na ochranu živých vodičů před účinky nadproudů.

Tato norma popisuje, jak jsou živé vodiče chráněny jedním nebo více přístroji zajišťujícími automatické odpojení od zdroje v případě přetížení a zkratu s výjimkou případů, kdy je nadproud omezen, nebo když jsou splněny podmínky pro vynechání přístrojů pro ochranu před přetížením nebo pro vynechání přístrojů pro ochranu před zkratem a koordinaci nadproudové a zkratové ochrany.

Tato norma mimo jiné uvádí:

V případě nadproudu
Pozn. Norma uvádí požadavky na ochranné přístroje a jejich umístění, pro sítě TT nebo TN, sítě IT, proudy vyšších harmonických, apod.

• Ochranné přístroje musí být instalovány, aby odpojily jakýkoliv nadproud, ve vodičích obvodu předtím, než by takový proud mohl být nebezpečný v důsledku tepelných a mechanických účinků na izolaci, spoje, zakončení nebo hmoty obklopující vodiče.

• Detekce nadproudu musí být zajištěna pro všechny vodiče vedení vyjma případů, pro které platí 431.1.2*). Musí způsobit odpojení vodiče, ve kterém je nadproud detekován, nemusí však nutně způsobit odpojení ostatních vodičů.

• Jestliže odpojením jedné fáze může být způsoben nebezpečný stav, jako např. v případě třífázového motoru, musí být provedena vhodná opatření.

• Jestliže se požaduje odpojení nulového vodiče, musí být provedeno tak, aby nulový vodič nebyl odpojen dříve než vodiče vedení (fázové vodiče) a byl spojen ve stejném okamžiku jako vodiče vedení nebo dříve.
  Kromě toho, musí přístroj zajišťující ochranu jak před proudy přetížení, tak před zkratovými proudy být schopný přerušit a, pokud se týká jističů, i zapnout jakýkoliv nadproud až do velikosti předpokládaného zkratového proudu v místě, kde je přístroj instalován, včetně.

• Přístroj zajišťující ochranu před přetížením musí být umístěn v místě, ve kterém změna, jako je změna průřezu, druhu, způsobu uložení nebo složení vedení, způsobuje snížení hodnot dovoleného proudu vodičů.

Jsou však výjimky, např.:
Přístroj chránící vodič před přetížením může být umístěn kdekoliv na trase tohoto vodiče, jestliže část vedení mezi místem, kde ke změně (průřezu, druhu, způsobu uložení nebo složení) vedení dochází a místem, ve kterém je ochranný přístroj, nemá ani odbočku ani zásuvku a splňuje alespoň jednu z následujících dvou podmínek:

a) je chráněno před zkratovým proudem, jak to požaduje článek 434;
b) jeho délka nepřekračuje 3m a je provedeno tak, aby se nebezpečí zkratu snížilo na minimum a aby se na minimum snížilo také nebezpečí požáru nebo nebezpečí ohrožení osob.

Pozn. Úlevy se však není možné uplatňovat v instalacích umístěných v objektech s nebezpečím požáru nebo výbuchu a kde požadavky na zvláštní instalace a objekty stanoví odlišné podmínky.

Přístroje pro ochranu před přetížením nemusí být uplatněny:

1. na vodiči umístěném na straně zátěže za změnou průřezu, druhu, způsobu uložení nebo složení vedení, který je účinně chráněn před přetížením ochranným přístrojem umístěným na straně zdroje;

2. na vodiči, u něhož není pravděpodobné, že by byl přetížen, za předpokladu, že tento vodič je účinně chráněn před zkratem v souladu s požadavky článku 434 a že nemá ani odbočky ani zásuvky;

3. na začátku instalace, pro kterou dodavatel elektrické energie zajišťuje přístroj chránící před přetížením a souhlasí s tím, aby tento přístroj poskytoval ochranu části instalace mezi jejím začátkem a hlavním rozváděčem instalace, v němž je instalována další nadproudová ochrana;

4. pro obvody telekomunikací, řízení, signalizaci apod.

Případy, ve kterých se z bezpečnostních důvodů doporučuje ochranu před přetížením vynechat:
Jisticí přístroje pro ochranu před přetížením se dovoluje vynechat u obvodů napájejících spotřebiče, jejichž neočekávaným odpojením by mohlo dojít k ohrožení nebo ke škodě.

Příklady takových obvodů jsou:

• budicí obvody rotačních strojů;

• napájecí obvody zvedacích magnetů;

• sekundární obvody proudových transformátorů;

• obvody napájející hasicích zařízení;

• obvody napájející bezpečnostní zařízení (elektrické zabezpečení proti vloupání, plynová čidla apod.)

Pozn. V takových případech by se měla zvážit signalizace přetížení.

V případě zkratu
Pozn. Tato norma uvažuje pouze případ zkratu mezi vodiči náležejícími k témuž obvodu.

• V každém podstatném bodě instalace musí být určen předpokládaný zkratový proud. Ten je možno určit výpočtem nebo měřením.
  Pozn. Předpokládaný zkratový proud v připojovacím bodě je možno získat od dodavatele elektřiny.

• Přístroj zajišťující ochranu před zkratovým proudem musí být umístěn v místě, ve kterém změna průřezu vodičů nebo jiná změna způsobuje změnu hodnot dovoleného proudu vodičů s výjimkou případů, ve kterých se uplatňují články 434.2.1, 434.2.2 nebo 434.3 této normy

Jedná se např. o tyto případy:
V části vodiče mezi bodem snížení průřezu nebo jiné změny a umístěním ochranného přístroje nesmí být žádná odbočka ani zásuvky a tato část vodiče:

a) nesmí překročit délku 3m;
b) musí být instalována takovým způsobem, aby se nebezpečí zkratu snížilo na minimum;
c) nesmí být v blízkosti hořlavých materiálů.

Pozn. Úlevy se však není možné uplatňovat v instalacích umístěných v objektech s nebezpečím požáru nebo výbuchu a kde požadavky na zvláštní instalace a objekty stanoví odlišné podmínky.

Vynechání přístrojů chránících před zkratem – Za předpokladu současného splnění obou následujících podmínek:

• vedení je instalováno tak, aby se snížilo nebezpečí zkratu na minimum (viz bod b) ve 434.2.1a

• vedení není v blízkosti hořlavých materiálů,

není nutné přístroje zajišťující ochranu před zkratem používat v případech, jako jsou:

a) vodiče spojující generátory, transformátory, usměrňovače, akumulátorové baterie s příslušnými řídicími (hlavními) rozvaděči, přičemž ochranné prvky jsou umístěny v těchto rozváděčích;
b) obvody, v nichž by rozpojení mohlo být nebezpečné pro provoz příslušných obvodů;
c) určité měřicí obvody;
d) na začátku instalace, pro kterou dodavatel elektrické energie zajišťuje přístroj nebo přístroje chránící před zkratem a souhlasí s tím, aby tento přístroj poskytoval ochranu části instalace mezi jejím začátkem a hlavním rozváděčem instalace, v němž je instalována další ochrana před zkratem.

• Jediný ochranný přístroj může chránit paralelní vodiče před účinky zkratu za předpokladu, že pracovní charakteristiky tohoto přístroje zajišťují jeho účinnou funkci i v případě, kdy se porucha objeví v nejhorším místě na jednom z paralelních vodičů. Musí se počítat s rozdělením zkratových proudů mezi paralelní vodiče. Porucha přitom může být napájena z obou konců paralelního vodiče.

• Jmenovitá vypínací schopnost nesmí být menší než maximální předpokládaný zkratový proud v místě instalování přístroje s výjimkou případů, pro něž platí následující:

Nižší jmenovitá vypínací schopnost se dovoluje, jestliže jiný ochranný přístroj, který potřebnou vypínací schopnost má, je instalovaný na straně zdroje. V takovém případě musí být charakteristiky přístrojů koordinovány tak, že energie, kterou oba tyto jisticí přístroje propouštějí, není větší než energie, kterou může snést bez poškození jisticí prvek na straně zátěže a vodiče těmito jisticími prvky chráněné.

• Pro kabely a izolované vodiče, musí být všechny proudy způsobené zkratem v jakémkoliv místě obvodu přerušeny v době ne delší než ta, za kterou je izolace vodičů přivedena k dovolené mezní teplotě.

• Pro přípojnicové rozvody (vyhovující EN 60439-2) a sestavy přípojnic (vyhovující souboru EN 61534) je nutno uplatnit jeden z následujících požadavků:

Jmenovitý krátkodobý výdržný proud (ICW), resp. jmenovitý dynamický výdržný proud přípojnicového rozvodu nebo systému sestavy přípojnic nesmějí být nižší než efektivní hodnota, resp. vrcholová hodnota předpokládaného zkratového proudu. Maximální doba, pro níž je ICW definován u přípojnicového rozvodu nebo systému sestavy přípojnic, nesmí být kratší než maximální vypínací doba ochranného přístroje.

Jmenovitý podmíněný zkratový proud přípojnicového rozvodu nebo systému sestavy přípojnic podmíněný použitím určitého ochranného přístroje nesmí být nižší než předpokládaný zkratový proud.

• Charakteristiky přístrojů musí být koordinovány tak, aby energie, kterou propouští přístroje jistící před zkratem, nepřesáhla energii, které odolá bez poškození prvek jistící před přetížením.

• Vodiče se považují za chráněné před nadproudem a zkratovými proudy, jsou-li napájeny ze zdroje, který není schopný dodávat proud překračující dovolený proud vodičů (např. určité zvonkové transformátory, svařovací transformátory a určité typy termoelektrických zdrojů).

ČSN 33 2000-4-43/Z1 Elektrické instalace budov – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 43: Ochrana proti nadproudům (vydání prosinec 2010)
Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN 33 2000-4-43:2003
a ČSN 33 2000-4-43 ed. 2:2010.

ČSN 33 2000-5-56 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-56:
Výběr a stavba elektrických zařízení – Zařízení pro bezpečnostní účely (vydání – říjen 2010)
Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD 60364-5-56:2010, který
je převzetím IEC 60364-5-56:2009 s modifikacemi. Společné modifikace s mezinárodní normou jsou označeny postranní čarou na levém okraji textu.

Uvedená norma s účinností od 2012-11-01 nahrazuje ČSN 33 2000-5-56 ze srpna 1996, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

Tato norma uvádí všeobecné požadavky pro elektrická zařízení pro bezpečnostní účely*), volbu a montáž napájecího systému pro bezpečnostní účely a elektrické zdroje pro zajištění bezpečnosti.

Hlavní změny oproti nahrazovanému vydání ČSN 33 2000-5-56:1996:

• Požadavky normy se značně rozšířily. Norma se vztahuje na zařízení (zdroje, obvody systémy vedení) sloužící pro bezpečnostní účely, tj. k udržení provozu elektrických instalací a zařízení nezbytných v případě ohrožení bezpečnosti osob, zařízení a okolí.

• V normě jsou rozpracovány podrobné požadavky na nouzové únikové osvětlení a je předepsáno i uplatnění požadavků normy z hlediska ochrany před požárem.

• V dané normě jsou využity i požadavky souvisejících norem, které v době vydání ČSN 33 2000-5-56:1996 (pro centrální napájecí systémy, nouzové osvětlení, akumulátorové instalace, kabely do podmínek požáru atd.) neexistovaly.

• Byla doplněna řada nových definic, např. doba přepnutí, centrální napájecí systém, napájecí systém nízkého výkonu, přednostní obvod a úniková cesta.

• Automatické napájení je nyní tříděno podle maximální doby přepnutí, např. napájení s krátkým přerušením znamená, že automatické napájení je zaručeno do 0,5s.

• Nově se vyžadují schémata ve formě přehledových schémat zapojení, schémata znázorňující umístění zařízení a seznam zařízení trvale připojených k bezpečnostnímu zdroji.

*Příklady zařízení pro účely bezpečnosti jsou:

• nouzové (únikové) osvětlení;

• požární čerpadla;

• evakuační výtahy;

• výstražné systémy, jako jsou požární hlásiče, hlásiče CO a hlásiče vniknutí;

• evakuační systémy;

• odvětrávání kouře;

• základní zdravotnická zařízení.

• Požadují se návody k obsluze.

• Nově jsou do normy zahrnuty doplňující požadavky na výchozí a pravidelné revize a zkoušení.

• Do normy jsou vloženy dvě přílohy (příloha A a příloha B), které uvádějí pokyn pro nouzové osvětlení a pokyn pro zařízení na ochranu před požárem.

• Požadavky této části jsou uspořádány v souladu s ostatními částmi souboru ČSN 33 2000.

Tato norma mimo jiné uvádí:

• zařízení pro bezpečnostní účely mohou být požadována kdykoliv to přichází v úvahu včetně přerušení hlavního a místního napájení během požáru. Aby se tyto požadavky splnily, jsou zapotřebí určité zdroje, zařízení, obvody a instalace

• zařízení pro bezpečnostní účely požadovaná při požáru musí splňovat následující dvě doplňující podmínky:
  - elektrický bezpečnostní zdroj musí být zvolen tak, aby zajišťoval napájení po odpovídající dobu a
  - všechna zařízení pro bezpečnostní účely musí zajišťovat, ať už konstrukcí nebo montáží, odolnost proti ohni po odpovídající dobu

• pokud se jako ochranné opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem používá automatické odpojení od zdroje, má se přednostně použít ochrany, při níž nedochází k odpojení při první poruše. V případě použití sítí IT se musí použít hlídač izolačního stavu, který zvukově i opticky hlásí první poruchu

• pokud se týká řídících a sběrnicových systémů, porucha v nich týkající se normální instalace nesmí nepříznivě ovlivnit funkci zařízení pro bezpečnostní účely

• jako elektrické zdroje pro bezpečnostní účely se uvažují:
  - akumulátorové baterie
  - primární články
  - generátorová soustrojí nezávislá na normálním napájení
  - napájecí vedení oddělené od napájecí sítě, které je na normálním napájení prakticky nezávislé.

• bezpečnostní zdroje pro napájení zařízení pro bezpečnostní účely musí být instalovány jako upevněná zařízení a to tak, aby na ně porucha normálního napájení nemohla mít nepříznivý vliv, a musí být umístěny ve vhodném prostoru a smí být přístupné pouze osobám znalým nebo poučeným

• oddělená nezávislá napájecí vedení z rozvodné sítě nesmí sloužit jako napájení bezpečnostních zařízení, pokud nelze zajistit, aby současná porucha obou napájení byla nepravděpodobná

• bezpečnostní zdroj musí mít dostatečnou schopnost napájet jemu příslušející zařízení pro bezpečnostní účely

• obvody pro bezpečnostní účely musí být nezávislé na ostatních obvodech (to znamená, že elektrická porucha nebo jakýkoliv zásah nebo úprava v jednom systému nesmí ovlivňovat řádnou funkci)

• obvody pro bezpečnostní účely nesmějí procházet místnostmi vystavenými nebezpečí požáru (BE2), pokud ovšem nejsou odolné proti ohni. V žádném případě však tyto obvody nesmějí procházet zónami vystavenými nebezpečí výbuchu (BE3)

• podle ČSN 33 2000-4-43 ed. 2, je možno vynechat ochranu před nadproudy tam, kde se ztráta napájení může stát příčinou velkého nebezpečí (tam, kde je ochrana před přetížením vynechána, musí být přetížení sledováno)

• nadproudové ochranné přístroje musí být zvoleny a nainstalovány tak, aby se zabránilo vzniku nadproudů v obvodu ohrožujícím správnou funkci obvodů pro bezpečnostní účely

• spínače a řídicí přístroje musí být zřetelně označeny a společně umístěny v místech přístupných pouze osobám znalým nebo poučeným (BA5 nebo BA4)

• kabely obvodů pro bezpečnostní účely, jiné než s kovovým stíněním, požáru odolným, musí být odpovídajícím a spolehlivým způsobem, tzn. dostatečným odstupem nebo přepážkami, odděleny od kabelů ostatních obvodů, včetně kabelů ostatních bezpečnostních obvodů

• kromě všeobecného schématu musí být udány úplné (všechny) podrobnosti o elektrických bezpečnostních zdrojích. Informace musí být k dispozici u distribučního (hlavního) rozváděče (jednoduché liniové schéma postačuje)

• musí být k dispozici výkresy elektrických bezpečnostních instalací, na kterých je znázorněno přesné umístění:
  - všech elektrických zařízení a rozváděčů s udáním přístrojů
  - bezpečnostní zařízení s vyznačením koncových obvodů a zvláště účel těchto zařízení
  - zvláštní spínací a kontrolní zařízení bezpečnostního zdroje (např. spínače pro daný prostor, vizuální a akustická výstražná zařízení)

• pro bezpečnostní přístroje a elektrická zařízení pro bezpečnostní účely musí být k dispozici návody k obsluze (ty musí zohledňovat veškeré zvláštnosti instalace)

• obvody pro zařízení pro bezpečnostní účely, které mohou být napájeny stejnosměrným proudem, musí být opatřeny dvoupólovými nadproudovými ochranami

• systémy vedení pro detekci požáru a silové systémy pro jeho zdolávání musí být napájeny z odděleného obvodu napájeného z hlavního napájecího zdroje

• hlásiče musí být zřetelně označeny

ČSN 33 2000-5-56/Z1 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 5:
Výběr a stavba elektrických zařízení – Kapitola 56: Napájení zařízení sloužících v případě nouze (vydání – říjen 2010)
Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN 33 2000-5-56:1996 a ČSN 33 2000-5-56 ed. 2:2010.

ČSN 33 2000-5-551 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-55:
Výběr a stavba elektrických zařízení – Ostatní zařízení – Článek 551: Nízkonapěťová zdrojová zařízení (vydání – září 2010)
Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD 60364-5-551:2010, který je převzetím článku 551 změny IEC 60364-5-551:2001/A2:2008 s modifikacemi. Společné modifikace s mezinárodní normou jsou označeny postranní čarou na levém okraji textu.

Uvedená norma s účinností od 2012-10-01 nahrazuje ČSN 33 2000-5-551 ze srpna 1999, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

Tato norma stanoví požadavky na volbu a provedení zdrojových soustrojí nízkého a malého napětí určených pro trvalé nebo občasné napájení všech částí instalace.

Norma obsahuje požadavky na instalace s následujícími způsoby napájení:

• napájení instalace, která není připojena k veřejné distribuční síti

• napájení instalace, které je alternativní k napájení z veřejné distribuční sítě

• napájení instalace paralelně s veřejnou distribuční sítí

• vhodné kombinace výše uvedených způsobů

Zdrojová zařízení podle této normy se používají pro tyto účely:

• napájení stálých elektrických instalací

• napájení dočasných elektrických instalací

• napájení přenosných zařízení, která nejsou připojena ke stálé elektrické instalaci

• napájení pojízdných nebo přepravitelných jednotek (odpovídající požadavkům ČSN 33 2000-7-717 ed. 2)

Jako zdroje energie pro zdrojová zařízení, podle této normy, se využívá:

• spalovacích motorů

• turbín

• elektromotorů

• fotovoltaických článků (podle ČSN 33 2000-7-712)

• elektrochemických akumulátorů

• jiných vhodných zdrojů

Tato norma mimo jiné uvádí:

• Budicí a komutační zařízení musí být pro předpokládané použití zdrojového zařízení vhodná a bezpečnost ani řádná funkce ostatních zdrojů napájení nesmějí být tímto zařízením narušeny.

• Pro každý zdroj napájení nebo kombinaci těchto zdrojů, které mohou pracovat na ostatních zdrojích nebo jejich kombinacích nezávisle, musí být stanoven předpokládaný zkratový proud a předpokládaný zemní poruchový proud.

• Při žádném z předpokládaných způsobů práce zdrojů nesmí být překročena jmenovitá zkratová schopnost ochranných přístrojů v instalaci, a pokud to přichází v úvahu, ani přístrojů připojených k veřejné distribuční síti.

• Ochrana při poruše musí být zajištěna s ohledem na každý zdroj, nebo kombinaci zdrojů, které mohou pracovat nezávisle na ostatních zdrojích, nebo kombinaci zdrojů.

• Pokud jsou v rámci jedné elektroinstalace nebo části instalace podle použitých zdrojů napájení použity různé ochrany při poruše, pak musí být tyto ochrany zvoleny tak
  a musí být provedena taková opatření, aby nemohl nastat žádný vliv, nebo aby nemohlo dojít ke vzniku takových podmínek, které by mohly narušit účinnost užitých ochran.

• Zdrojové zařízení musí být zapojeno tak, aby veškerá opatření v elektroinstalaci spojená s ochranou pomocí proudových chráničů v souladu s požadavky ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 zůstala účinná při každé zamýšlené kombinaci napájecích zdrojů.

• Jestliže generátor zajišťuje napájení jako spínaná alternativa k uzemněné síti, nesmí ochrana automatickým odpojením od zdroje spoléhat pouze na spojení s uzemněným bodem veřejné distribuční sítě. Musí být zajištěn vhodný zemnič.

• Jestliže je zdrojové soustrojí vybaveno prostředky pro detekci nadproudu, potom tyto prostředky musí být co nejblíže ke svorkám generátoru.

• Jestliže je zdrojové soustrojí určeno k tomu, aby pracovalo paralelně s jiným zdrojem napájení, zahrnujícím veřejnou distribuční síť, nebo kde mohou pracovat paralelně dvě nebo více soustrojí, musí být harmonické proudy omezeny tak, aby nebyla překročena jmenovitá teplota vodičů.

• V případech, kdy zdrojové zařízení je určeno k paralelnímu chodu s veřejnou distribuční sítí, musí být zajištěny prostředky pro automatické spínání, aby odpojily zdrojové zařízení od veřejné distribuční sítě v případě výpadku této sítě nebo odchylek napětí nebo kmitočtu na přívodních svorkách od hodnot stanovených pro normální napájení.

• Aby se v sítích TN-S s nespínaným nulovým vodičem zabránilo jejich nesprávnému provozování v důsledku jakýchkoliv paralelních spojení mezi nulovým vodičem a zemí, musí v nich být instalován proudový chránič.

• Staniční baterie musí být bezpečně umístěny tak, aby k nim měly přístup pouze osoby s elektrotechnickou kvalifikací (osoby znalé, nebo osoby poučené).

• Propojovací vodiče staničních baterií musí mít základní ochranu izolací, nebo kryty, nebo musí být uspořádány tak, že se nelze současně neúmyslně dotknout dvou holých vedení s potenciálním rozdílem napětí vyšším než 120V.
   

ČSN 33 2000-5-551/Z1 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 5:
Výběr a stavba elektrických zařízení – Kapitola 55: Ostatní zařízení – Oddíl 551: Nízkonapěťová zdrojová zařízení (vydání – září 2010)
Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN 33 2000-5-551:1999 a ČSN 33 2000-5-551 ed. 2:2010.

ČSN 33 2000-7-717 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-717: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Pojízdné nebo přepravitelné jednotky (vydání – září 2010)
Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD 60364-7-717:2010, který přejímá mezinárodní normu IEC 60364-7-717:2009 modifikovaně (společné modifikace vůči mezinárodní normě jsou označeny svislou čarou na levém okraji textu).
Uvedená norma s účinností od 2012-10-01 nahrazuje ČSN 33 2000-7-717 z června 2005, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

Hlavní změny oproti předchozímu vydání jsou:

• změna názvu ČSN v souladu s legislativními předpisy

• rozsah normy byl rozšířen, nyní poskytuje více podrobností

• články, vztahující se k ochraně automatickým odpojením od zdroje a k dalším způsobům ochrany byly přepracovány

• bylo aktualizováno číslování článků

• zvláštní požadavky této normy se užijí pro AC a DC elektrickou instalaci v pojízdných nebo přepravitelných jednotkách

• pro účely této normy je "jednotkou" buňka, která je součástí silničního vozidla nebo je jím transportovatelná a v níž jsou kompletní nebo částečně provedené elektrické rozvody

• jednotky jsou buď mobilního typu (používající vlastních kol), jako například vozidla s vlastním pohonem nebo vlečná, nebo transportovatelného typu, jako například kontejnery nebo samostatné kabiny umístitelné na převozní podvozek

• použití těchto jednotek je například pro potřeby televize a rozhlasu, k lékařským potřebám, pro reklamu, pro potřeby hasičů, pro speciální informační technologie, jednotky pro řešení kalamitních stavů, stravování a podobně

Pozn. Požadavky této části se vztahují i na případy, kdy dvě nebo více jednotky jsou spojené a tvoří jedno elektrické zařízení.
 

Tato norma mimo jiné uvádí:

• K napájení buněk mohou být užity jeden, nebo několik z následujících způsobů:
  a) připojení k nízkonapěťovému zdrojovému zařízení v souladu s požadavky ČSN 33 2000-5-551;
  b) připojení na pevnou elektrickou instalaci, ve které jsou účinná ochranná opatření;
  c) připojení na pevnou elektrickou instalaci pomocí jednoduchého oddělení, v souladu s požadavky EN 61140;
  d) připojení na pevnou elektrickou instalaci pomocí elektrického oddělení.

• Všechny přístupné vodivé části jednotky, jako je podvozek, musí být vzájemně propojeny vodičem ochranného pospojování a připojeny k hlavní ochranné svorce uvnitř jednotky (jako vodiče ochranného pospojování se použije vodiče jemně slaněného).

• Na jednotce bude umístěn na dobře viditelném místě, nejlépe u připojovacího konektoru, trvanlivý štítek.

• Tento štítek musí jednoznačně a jasně obsahovat následující údaje:
  - způsob napájení, ke kterému může být jednotka připojena
  - jmenovité napětí jednotky
  - počet fází a jejich uspořádání
  - způsob uzemnění jednotky
  - maximální elektrický příkon jednotky

• U zásuvek s vlastní ochranou elektrickým oddělením musí být trvanlivé upozornění oznamující, že ke každé z těchto zásuvek smí být připojen pouze jeden elektrický spotřebič.

• K připojení jednotky ke zdroji musí být použity kabely typu H07RN-F podle HD 22.4, nebo kabely obdobného typu, mající průřez jádra Cu vodiče minimálně 2,5mm2.

• Pro vstup flexibilního kabelu do buňky musí být proveden izolační vstup tak, aby se minimalizovalo nebezpečí jakéhokoliv poškození izolace, kterým by se napětí mohlo přenést na neživé části buňky. Plášť kabelu musí být pevně sevřen kabelovým hrdlem kabelového konektoru, nebo ukotvený k jednotce, aby se při manipulaci zabránilo mechanickému namáhání.

• Vedení musí být provedeno jedním či několika z dále uvedených způsobů:
  a) izolovanými jednožilovými vodiči s ohebnými či slaněnými vodiči (minimálně ze sedmi prameny) umístěnými v:
  – nekovových instalačních trubkách, nebo
  – nekovových instalačních kanálech, nebo
  – nekovových instalačních lištách;
  b) opláštěnými ohebnými kabely.

• vidlice musí mít kryt z izolačního materiálu

• vidlice a zásuvky musí mít minimální stupeň ochrany krytem IP 44, pokud jsou umístěny vně

• zařízení přívodu do buňky musí mít minimální stupeň ochrany krytem IP 55

• vidlice zásuvkového spojení musí být umístěna na buňce

• Zásuvky umístěné vně buňky musí splňovat, ať už svou konstrukcí nebo umístěním, minimální stupeň ochrany krytem IP 55

• Revize:
  – U mobilních jednotek se doporučuje provádět pravidelné revize v časovém rozmezí do 12 měsíců.
  – U transportovatelných jednotek se doporučuje provádět pravidelné revize v časovém rozmezí do 2 let.

ČSN EN 50160 ed. 3 (33 0122) Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě (vydání - únor 2011)
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 50160:2010 a její opravy EN 50160:2010/Cor.:2010-12. Daná norma s účinností od 2013-03-01 nahradí ČSN EN 50160 ed. 2:2008 (souběžná platnost).

Tato evropská norma popisuje a udává hlavní charakteristiky napětí v místech připojení uživatelů z veřejných distribučních sítí nízkého, vysokého a velmi vysokého napětí za normálních provozních podmínek. Norma udává meze nebo hodnoty charakteristických hodnot napětí, jaké může za normálních provozních podmínek očekávat kterýkoliv uživatel sítě, nepopisuje průměrný stav veřejné distribuční sítě.
Předmětem této evropské normy je definování, popis a specifikace charakteristik napájecího napětí týkající se: Kmitočtu; velikosti; tvaru vlny; symetrie třífázových napětí.

Tyto charakteristiky za normálního provozu napájecího systému kolísají vlivem změn zatížení, rušení vyvolaným určitým zařízením a výskytem poruch, které jsou většinou způsobeny vnějšími vlivy.

Charakteristiky se mění v čase náhodně ve vztahu k libovolnému místu napájení a náhodně pro každé místo napájení ve vztahu k danému časovému okamžiku. Vzhledem k této proměnlivosti mohou být očekávané hladiny charakteristik překročeny v malém počtu případů.

Některé z těchto jevů, které ovlivňují napětí, jsou obzvláště nepředvídatelné, čímž se ztěžuje udání závazných hodnot pro odpovídající charakteristiky. Hodnoty udané v této normě pro charakteristiky napětí, jako jsou např. poklesy a přerušení napětí, je proto zapotřebí podle toho interpretovat.

Tato norma mimo jiné uvádí tyto údaje:

• Kmitočet sítě: Za Jmenovitý kmitočet napájecího napětí je 50Hz. Za normálních provozních podmínek musí být střední hodnota kmitočtu základní harmonická měřená v intervalu 10s.

• Velikost napájecího napětí: Normalizované jmenovité napětí Un pro veřejnou síť nízkého napětí je Un=230V, buď mezi fází a uzlem, nebo mezi fázemi.

- pro čtyřvodičové trojfázové soustavy Un=230V , mezi fází a uzlem
- pro třívodičové trojfázové soustavy Un=230V mezi fázovými vodiči

Pozn. V soustavách nízkého napětí je dohodnuté a jmenovité napětí stejné.

• Odchylky napájecího napětí: Za normálních provozních podmínek, kromě období s přerušením, odchylka napájecího napětí nemá přesáhnout ± 10% jmenovitého napětí Un.

Pozn. V případech, kdy elektrické napájení v sítích není připojeno k přenosovým sítím nebo pro speciální dálkově ovládané uživatele, nemají odchylky napájecího napětí přesáhnout (+10%/-15%)Un. Uživatelé sítě mají být o těchto podmínkách informováni.

ČSN EN 50160/Z1 (33 0122) Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě (vydání – únor 2011)
Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN EN 50160 ed. 2:2008 a ČSN EN 50160 ed. 3:2011.

Připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2011

V plánu PTN 2010 je zavedení následujících harmonizačních dokumentů (HD – připravených v CENELECu) do národní normalizační soustavy jako:
ČSN 33 2000-4-442
Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-442: Bezpečnost – Ochrana před rušivým napětím a elektromagnetickými vlivy

ČSN 33 2000-4-444
Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-444: Bezpečnost – Ochrana před napěťovým a elektromagnetickým rušením

ČSN 33 2000-5-52 ed. 2
Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Výběr a stavba elektrických vedení

ČSN 33 2000-7-702 ed. 3
Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-702: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – bazény

ČSN 33 2000-7-710 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Lékařské prostory
ČSN 33 2000-7-718 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-718: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Společenská zařízení a pracoviště

Zavedení EN a revize ČSN

ČSN EN 50110-2 ed. 2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Část 2: Národní dodatky

ČSN 34 1090 ed. 2 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro prozatímní elektrická zařízení (pozn. pracovní název úkolu)

Současný stav v zavádění souboru HD 60364 (soubor IEC 60364) do soustavy ČSN jako soubor ČSN 33 2000" (aktualizovaný k lednu 2011)

Soubor norem IEC 60364 (dříve 364) a HD 60364 (dříve HD384) je rozdělen na stejné části, kapitoly a oddíly. Stejné rozdělení přejímá i soubor ČSN 33 2000.

Například:
IEC 60364-5-54 je zavedena v Evropě jako HD 60364-5-54, a do soustavy ČSN jako ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování.
Název "Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení" (u norem vydávaných 2003 až 2006 "Elektrické instalace budov") a od r. 2007 "Elektrické instalace nízkého napětí" je společný pro všechny části a kapitoly souboru ČSN 33 2000, a proto v následujícím přehledu jsou uváděny pouze názvy částí a kapitol předmětného souboru ČSN 33 2000.

 Poznámky:

1. Takto označené normy byly vydány v roce 2009/2010

2. Takto označené normy jsou připravovány v roce 2011
   - U vydaných ČSN je uveden rok vydání (např. ČSN 33 2000-1:2003).
   - U změn a oprav je uvedeno pořadové číslo změny (pokud je v seznamu ČSN) a za lomítkem je uveden měsíc a rok vydání (např. 1/11.95 – ZMĚNA 1. listopad 1995).
   - U norem, které budou vydány po prosinci 2010 je uveden předpokládaný termín vydání (tento termín se může měnit podle pokračování práce v CENELECu).
   - tabulky jsou doplněny i TNI.

Tabulka

Pro větší náhled kliknout!

Pro větší náhled kliknout!

Vzhledem k tomu, že někteří účastníci 17.CSE projevili zájem o informaci, které normy byly v posledním období v oblasti pravidel pro elektrotechniku nahrazeny (zrušeny), doplňuji tento můj příspěvek o tabulku obsahující požadované informace.

Poznámky k tabulce

• "zrušení ke dni" je datum, kdy končí souběžná platnost a účinnost dané normy

• "účinnost" je následující měsíc po vydání dané ČSN (např. pro účinnost 2009-06-01 je vydání květen 2009)

Pro větší náhled kliknout!

Pro větší náhled kliknout!