Nová svíčka a nové elektrické jednotky
S počátkem roku 1948 vejdou úředně v platnost nové "absolutní" elektrické jednotky (volt, watt, ampér, ohm, farad a henry) a zároveň nové jednotky světelné.

Základní jednotkou všech světelných měření je svíčka, a to již odedávna. Už v 18. století se svítivost světelných zdrojů měřila porovnáním se skutečnými svíčkami, jejichž rozměry byly zákonem stanoveny, aby jednotka svítivosti byla v mezích tehdejších možností neproměnná. Hodnost normálu svítivosti přecházela pak postupně s vývojem světelné techniky a se zvyšováním požadavků co do přesnosti měření nejdříve na Carcelovu olejovou lampu, pentanovou lampu Vernon-Harcourtovu a konečně na Hefnerovu svíčku, jež se v Německu udržela do nynějška. Je to kahánek s knotem, v němž hoří amylacetát; je-li plamének 40mm vysoký, má za určitých podmínek svítivost 1 Hefnerovy svíčky. Měření tímto normálem je dosti obtížné, hlavně proto, že jeho svítivost je pro porovnávání s dnes běžnými zdroji světla příliš malá a příliš závislá na stavu ovzduší.

Mezinárodní dohodou mezi vedoucími laboratořemi Francie, Velké Británie a Spojených státu byla proto zavedena mezinárodní svíčka, jejímž zákonným podkladem byly tři skupiny žárovek, uložené u těchto laboratoří, přesně změřené a vzájemně porovnané. Tato jednotka, platná od roku 1909 na území tří států, v nichž vznikla, byla v roce 1921 uznána mezinárodně s výjimkou Německa a zemí na něm ve světelné technice závislých. Německo tehdy namítalo, že kdyby nějakou přírodní katastrofou (atomové bomby ještě nebyly známy) se zničily tři sady žárovek, na nichž je založená mezinárodní svíčka, zmizela by tím i jednotka svítivosti, a dále, že svítivosti žárovek postupně ubývá (i když se jich používá jen velmi zřídka), takže základ jednotky svítivosti se stále zmenšuje, byť jen nepatrně. Naproti tomu Hefnerova svíčka je přesně popsána a je možno ji kdykoli vyrobit znova se stejnou svítivostí.

Platí tedy do nynějška dvě zákonem uznané jednotky svítivosti a ovšem i dvojí jednotky z nich odvozené, tedy Hefnerův i mezinárodní lux, lumen, stilb atd. Mezinárodní svíčka je o něco větší než Hefnerova, ale tento poměr není stálý, protože závisí na měřicí metodě a na barvě světla měřeného zdroje. Mezinárodní dohodou byl proto stanoven kompromisní vztah mezi oběma jednotkami: mezinárodní svíčka se rovná buď 1,11 nebo 1,145 nebo 1,17 Hefnerovy svíčky podle barvy světla.

Aby se odstranily tyto rozpory, dohodly se státy, sdružené v Mezinárodní komisi pro osvětlování (jejímž členem je i Československo svým Národním výborem pro osvětlování), že bude vytvořena nová jednotka svítivosti, "nová svíčka", jež nebude mít nevýhod obou předchozích jednotek a nahradí je obě. Nová svíčka je definována takto:

jeden čtvereční centimetr dokonale černého tělesa při teplotě tuhnutí (nebo tavení) platiny má svítivost 60 nových svíček. Normálem svítivosti je trubička ze žáruvzdorné hmoty o vnitřním průměru 2,5mm a asi 40mm dlouhá, uložená v kelímku s platinou. Kelímek, tepelně izolovaný, je vložen do cívky, napájené proudem o vysokém kmitočtu. Platina se roztaví proudem v ní indukovaným, nechá se ochlazovat a ve chvíli, kdy přechází z tekutého stavu do tuhého, tj. při 1774˚C, se měří jas uvnitř trubičky ponořené do platiny. Protože trubička je poměrně úzká a dlouhá, je možné její vnitřek považovat za dokonale černé těleso.

Nová svíčka je svojí hodnotou přibližně stejná jako svíčka mezinárodní; poměr jejich hodnot nemá stálou hodnotu při různých barvách světla z téhož důvodu jako poměr mezi svíčkou Hefnerovou a mezinárodní. Tato nesnáz je přechodná a zmizí, jakmile všechna světelná měření budou převedena na základnu nových jednotek, tedy nové svíčky, nového luxu, lumenu, stilbu atd.

Zároveň se změnou světelných jednotek se změní od Nového roku všechny jednotky elektrické přechodem z dosavadní soustavy mezinárodní k soustavě absolutní. rozdíly jsou však nepatrné a pro spotřebitele elektřiny bezvýznamné; např. dosavadních 220 voltů bude příště 220,07 (absolutních) voltů. Přesto má tato změna jednotek dalekosáhlý význam, protože určuje na dlouhou dobu všechny elektrické jednotky přesněji a závazněji, než tomu bylo dosud.