Po delší době se opět vracíme k návrhu nouzového zvukového systému dle normy ČSN EN 60849
Seriál těchto článků je určen pokročilým projektantům a technikům, kteří znají základy návrhu ozvučení prostor a setkali se i s návrhem ostatních slaboproudých rozvodů.
V minulých příspěvcích jsme se seznámily s akustickými nároky (1. díl), monitorováním závad (2. díl), propojením se systémem detekce nebezpečí (3.díl) a požadavky na základní a druhotné napájecí napětí (4. díl).
Jako v předchozí dílech i jsme jako příklad použili návrh místního rozhlasu s modulací 100V, který bezobslužně spolupracuje se systémem detekce nebezpečí, elektrické požární signalizace.
Dnešní příspěvek, předposlední, je zaměřen na všeobecné požadavky na systém a na požadavky na instalaci.
Všeobecné požadavky na systém
Je-li detekován poplach musí nouzový zvukový systém vyřadit všechna ostatní hlášení, vysílaná do zón reproduktorů nouzového zvukového systému.
V praxi to znamená, je-li nouzový zvukový systém využíván i pro informační, zábavné a reklamní hlášení, musí nouzové signály mít vždy největší prioritu. Tedy automaticky odpojit veškeré modulační zdroje při zahájení nouzového hlášení.
I když norma výslovně neřeší požadavek na vypnutí samostatných lokálních zdrojů zvukových signálů , například reklamní či informační ozvučení (tedy pouze v některých místnostech řešeného objektu), je dobré tyto při nouzovém hlášení automaticky odpojovat. Nejsou-li automaticky odpojovány je nutno je posuzovat jako hluk pozadí
(viz. 1.
díl).
V praxi by zahájení nouzového hlášení mělo vypadat následovně:
Manuální hlášení:
Osoba pověřená vyhlašovat poplach či evakuaci nouzovým zvukovým systémem zapne
v nebezpečí systém (není-li již zapnut) a do 10 sekund jí musí být umožněno provést hlášení. Po aktivaci
systému zahájí hlášení do určených zón.
Je-li
systém zapnut, a probíhá zábavné, reklamní či organizační hlášení,
musí pověřené osoba odpojit zdroje těchto signálů přepnutím do režimu
nouze. Do 3 sekund poté systém musí umožnit nouzové hlášení.
Při automatické spolupráci se systémem detekce nebezpečí:
Po obdržení signálu "poplach" od systému detekce nebezpečí má následovat
zapnutí systému z pohotovostního režimu maximálně do 10 sekund. V případě,
že systém je zapnut a v provozu, následuje vyřazení z činnosti všech zvukových
zdrojů v rozhlasovém systému (zábavné, reklamní či organizační hlášení).
Do 3 sekund poté musí systém vysílat nouzové zvukové signály.
V
rozhlasovém systému, který je využíván pro nouzové zvukové systémy musí
být sestupně určeny priority hlášení následovně:
1. Evakuace = situace možného ohrožení života vyžadující vyklizení
objektu.
2. Poplach = nebezpečná situace blízká požadavku varování před očekávanou situací.
3. Jiná nenouzová hlášení /zábavní, reklamní, informační a jiná hlášení).
Dále:
Závady jednotlivých zesilovačů a reproduktorů nebo obvodů reproduktorů nesmí vyústit v celkovou ztrátu pokrytí v zóně, kterou reproduktor obsluhuje.
Před prvním hlášením musí předcházet signál vyhlášení nouze v délce 4 - 10 sekund. Po sobě jdoucí signály a hlášení musí potom pokračovat dokud se nezmění podle postupu evakuace nebo nejsou manuálně umlčeny (vypnuty). Interval mezi po sobě jdoucími hlášeními nesmí přesáhnout 30 sekund a signály vyhlášení nouze se musí vysílat, jakmile by doba přesáhla 10 sekund.
Tam, kde se používá více zvukových signálů pro různá nebezpečí, musí se jasně rozlišit dle svého charakteru.
Všechna hlášení musí být čistá, krátká a jasná (nedvojsmyslná nebo nekonkrétní).
Pozn. autora: Jako příklad "Hoří prchejte" = špatně, "Nebezpečí požáru, použijte levý východ pro evakuaci" = dobře.
Pokud je to možné, použít předem definovaná hlášení. Tam kde se použije záznamu, musí být udržován v trvanlivé podobě a pravidelně kontrolován.
Je-li hlasový poplachový systém v plně automatickém provozu musí být vždy nutno řídit:
Druh zaznamenaného hlášení, které je nutno vysílat.
Distribuci hlášení do různých zón.
Instrukce v reálném čase nebo informace přes nouzový mikrofon, pokud je použit.
Vždy musí být umožněny manuální zásahy:
Spustit nebo zastavit zaznamenaná poplachová hlášení.
Vybrat příslušná zaznamenaná poplachová hlášení.
Zapínat nebo vypínat vybrané zóny reproduktorů.
Vysílaní
živých hlášení přes nouzový mikrofon (pokud je použit)
Požadavky na instalaci
Zde se norma odvolává na závazné normy a další právní předpisy, které
blíže nespecifikuje.
Dle
současných norem a ostatní legislativy musíme zejména zohlednit:
1. Zda nouzový zvukový systém spolupracuje se systémem detekce nebezpečí.
2. Rozdělení reproduktorů do jednotlivých hlásících zón.
3. Vnější vlivy působící na jednotlivé části a komponenty nouzového zvukového systému.
ad1) Spolupracuje-li nouzový zvukový systém se systémem elektrické požární signalizace, případně je-li v dokumentaci požárního zabezpečení uveden jako zařízení k vyhlašování požárního poplachu, je zároveň normami požárního zabezpečení staveb definován jako technické zařízení k řízení evakuace, případně jako zařízení sloužící k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů a vztahují se na něj i normy řady ČSN 7308xx - požární bezpečnost staveb.
Tyto normy požárního zabezpečení staveb (např. ČSN 730804 - požární bezpečnost staveb - výrobní objekty, ČSN 730802 - požární bezpečnost staveb - nevýrobní
obejtky, ČSN 73083 požární bezpečnost staveb - shromažďovací prostory atd.) definují zejména požadavky na přívod na dodávky elektrické energie, požární odolnost kabeláže a doplňků kabeláže atd.
Rozbor norem požárního zabezpečení staveb je natolik rozsáhlý, že může být náplní několika samostatných článků. Tento rozbor však přesahuje rámec oboru elektrotechniky.
Obecně by se dalo pro nouzové zvukové systémy shrnout (pokud nouzový zvukový systém
spolupracuje se systémem elektrické požární signalizace):
Kabeláž, svorkovací krabice instalační komponenty (hmoždinky k přichycení kabeláže) atd. by měli mít požární odolnost 30min (pro použité komponenty nutno doložit atest pro použití v ČR).
Napájecí napětí musí být dodáváno alespoň ze dvou nezávislých zdrojů, s automatickým přepínáním v případě přerušení dodávky z jednoho zdroje atd.
Tyto požadavky řeší příslušné normy požárního zabezpečení pro každý objekt samostatně (dle účelu) a měli by být přesně definovány požárním specialistou v dokumentaci požárního zabezpečení stavby. Dokumentace požárního zabezpečení stavby je nepostradatelným podkladem pro návrh instalace nouzového zvukového systému!
ad2) Rozdělení nouzového zvukového systému do jednotlivých hlásících zón je většinou spojeno s využitím i pro jiné účely, např, pro informační nebo zábavný rozhlas. Hranice jednotlivých zón velmi úzce souvisí s provozem řešeného objektu a s uživatelskými požadavky, proto je nelze příliš zobecnit. Předmětná norma neklade žádné požadavky na rozdělení systému do hlásících zón, předpokládá se však hlášení nuceného poslechu do všech zón
.
Rozdělení však může předepisovat dokumentace požárního zabezpečení objektu, uvažuje-li s postupnou evakuací (např. po jednotlivých podlažích) při požárním poplachu.
Norma pro nouzové zvukové systémy však jasně určí:
Prostory, které je nutné evakuovat, musí být pokryty hlášením z více než jedné zóny reproduktorů!!!
Obecné použití v praxi je takové, že např. pro běžnou administrativní budovu se do každého podlaží vedou dvě samostatné zóny, jedna pro místnosti, druhá pro chodby. Znamená to, že do každého podlaží vedou od ústředny místního rozhlasu dva samostatné kabely (např CHKE-V 4x1.5- požární odolnost
30minut, pokud je to nutné, viz. výše) , které se zde větví k jednotlivým reproduktorů dle umístění (chodba, místnost). U ústředny se zbíhají v instalační krabici na svorkovnicích a vzniká zde jakýsi "hlavní rozvaděč" ústředny. Má-li naše příkladná budova 8 podlaží, vzniká 16 samostatných větví kabeláže zapojení reproduktorů. Předpokládá se, že ústředna nebude dimenzována pro takový počet hlásících zón (vysoká pořizovací cena), umožní se však libovolná konfigurace v "hlavním rozvaděči" ústředny, při změnách provozu v budově.
Kabeláž k jednotlivým reproduktorům by měla být nejméně čtyřžilová (dvě žíly - modulace, dvě žíly přepínání do režimu nuceného poslechu). Tento čtyřžílový kabel je dobré použít, i když neplánujeme osazení regulátorů hlasitosti, a tím umožnit jeho budoucí montáž v případě změny účelu místnosti. Průřez žil se v praxi volí 1.5
- 2.5mm, dle úbytku napětí na delších trasách rozvodu.
ad3) Při návrhu a realizaci rozhlasového systému, který bude využíván pro nouzové účely je nutné sledovat, v jakém prostředí budou jednotlivé části technologie rozvodu instalovány. Předpokládáme rozmístění reproduktorů ve vnitřním i venkovním prostředí, v běžném kancelářském nebo obytném prostředí, případně v prašných výrobních halách atd.
Pro každý případ instalace elektrických zařízení musí být vypracován "Protokol o určení v vnějších vlivů", ve kterém je dle platných norem stanovena charakteristika všech prostředí v jednotlivých místnostech a následně nutné vybavení použitých elektrických zařízení instalovaných v těchto prostorech. Zabývat se problematikou určování vnějších vlivů je nad rámec tohoto seriálu, ale jistě se jí budeme v některém příspěvku zajímat podrobně.
Výše
uvedený rozbor řeší vybrané požadavky normy, které je třeba respektovat
při návrhu nouzového zvukového systému. Dále se zabývá aplikací této
normy do praxe tedy a není výčtem veškerých požadavků normy. Norma
obsahuje další nařízení a doporučení, které je třeba zohlednit při návrhu
a stavbě nouzového zvukového systému.
Dnešní díl je předposledním příspěvkem dlouhého a náročného seriálu o nouzových zvukových systémech, které nabytím účinnosti ČSN EN 60849 nabyly nové dimenze.
Pokud Vás náročnost textu úplně neodradila, je na příště připravován poslední díl:
Záznamy, které je třeba vést.
Literatura:
ČSN
EN 60849 (368012) ozvučení pro nouzové účely,
ČN
7308xx, požární bezpečnost staveb,
ČSN
332000-5-52 výběr soustav a stavba vedení,
Katalogy
firem PHILIPS a PENTATRON