Elektrická zařízení pro koupelny v ČSN 332000-7-701 neuvedená

V současné době se na trhu objevuje stále více výrobků určených pro použití v bytových koupelnách a s tím se stále více objevují otázky, jak na zařízení pohlížet a jak je umísťovat v koupelnách a sprchách, aby bylo vyhověno platné normě pro prostory s vanou nebo sprchou, tj. ČSN 332000-7-701 ed. 2.

Dalším problémem, podstatně složitějším, je umísťování těchto zařízení v koupelnách, jejichž elektrické rozvody jsou provedeny podle dříve platných norem. Pro příklad postupu při posuzování těchto výrobků je možno zvolit nyní často navrhované topné žebříky, jejichž topným médiem je elektřina nebo otopná voda z ústředního topení, či kombinace obou médií.

Základní údaje, které musí poskytnout v dokumentaci k zařízení výrobce, pro zvážení možnosti instalace tohoto zařízení v prostorách s vanou či sprchou (v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb.):

• účel, ke kterému je zařízení možno používat,
• prostor (místnost), ve kterém je možno zařízení namontovat a používat,
• způsob instalace zařízení,
• základní požadavky na síť a způsob připojení k síti v prostoru umístění zařízení (v této části obvykle deklaruje výrobce požadavek na užití proudového chrániče se jmenovitým vypínacím reziduálním proudem IΔn nepřesahujícím 30 mA, tj. zajišťuje současná kritéria bezpečnosti i při montáži zařízení do koupelen, které nevyhovují ČSN 332000-7-701 ed. 2),
• stupeň ochrany krytem u zařízení,
• třídu spotřebiče,
• kdo může instalovat zařízení,
• je-li nutno a případně způsob připojení k místnímu doplňujícímu pospojování,
• ostatní informace, které obvykle nemají rozhodující povahu ke sledované problematice.

V tomto případě lze navrhovat a umísťovat topný žebřík (připojený na zásuvku) u navrhovaných (nových) koupelen v zóně 1, 2 nebo nejlépe 3.

(Pozor však na požadavky na ukládání vedení v zónách a na možnost umístění zásuvky!)

U stávajících (ale i rekonstruovaných v původním plošném standardu) koupelen, kde z prostorových důvodů nelze žebřík umístit v zóně 3, se připouští instalace žebříku v zóně 2 (zásuvka musí umístěním i vybavením vyhovovat požadavkům ČSN 332000-7-701 ed. 2). Pokud by však někdo chtěl využít možnosti dané ČSN 332000-7-701 ed. 2 a umístit tento sušič ručníků do zóny 1, musí rovněž splnit přísnější požadavky na jeho připojení, to je na elektrické vedení v zóně 1.

V těchto případech není nutno připojovat žebřík na místní doplňující pospojování za předpokladu, že na něj nemůže být přiveden cizí potenciál z upevnění. Za izolační upevnění lze považovat např. upevnění šroubem do plastové hmoždinky ve zděné zdi atd.

V tomto případě lze navrhovat a umísťovat topný žebřík (připojený na zásuvku) u navrhovaných (nových) koupelen v zóně 1, 2 nebo nejlépe 3.

U stávajících (ale i rekonstruovaných v původním plošném standardu) koupelen, kde z prostorových důvodů nelze žebřík umístit v zóně 3, se připouští instalace žebříku v zóně 2 (zásuvka musí umístěním i vybavením vyhovovat požadavkům ČSN 332000-7-701 ed.2).

Pokud by však někdo chtěl využít možnosti dané ČSN 332000-7-701 ed. 2, a umístit tento sušič ručníků do zóny 1, musí rovněž splnit přísnější požadavky na jeho připojení, to je na elektrické vedení v zóně 1. K místnímu doplňujícímu pospojování není nutno připojovat žebřík, pakliže tento je izolovaně uložen od stavebních a jiných prvků (tj. např. nevodivým topným médiem – upravenou otopnou vodou), které by samy mohly přivést potenciál. Je-li přívodní potrubí otopné vody kovové, je připojení žebříku k místnímu doplňujícímu pospojování splněno připojením tohoto potrubí.

Pokud však výrobce otopného žebříku jeho připojení k místnímu doplňujícímu pospojování vyžaduje, je toto pospojování nutné provést.

• c) Montáž otopného žebříku s topným mediem – elektřinou – do koupelny, jejíž rozvody jsou provedeny dle dříve platné normy ČSN 332135-1:1990

V tomto případě je vhodné dodržet umístění žebříku v zóně 3. Do zóny 2 lze žebřík umísťovat jen za předpokladu, že jej nelze umístit v zóně 3 z prostorových důvodů. Pro připojení na místní doplňující pospojování platí, že pokud bude zásuvka pro připojení otopného žebříku chráněna chráničem s vybavovacím proudem 30 mA a nehrozí-li přenos cizího potenciálu z upevnění, není nutno žebřík na toto pospojování připojovat.

Má-li být žebřík připojen na zásuvku nechráněnou proudovým chráničem se jmenovitým vypínacím reziduálním proudem IΔn nepřesahujícím 30mA, je nutno žebřík na místní doplňující pospojování připojit. I zde je nutno připomenout, že požaduje-li výrobce (dodavatel) připojit toto zařízení na zásuvkový obvod vybavený citlivým proudovým chráničem (chráničem se jmenovitým vypínacím reziduálním proudem IΔn nepřesahujícím 30 mA), je nutno tento požadavek splnit.

• d) Montáž otopného žebříku s kombinací topných medií – otopné vody a elektřiny – v koupelně provedené dle dříve platné normy ČSN 332135-1:1990

Pro elektrické připojení do zásuvky platí pro otopný žebřík podmínky uvedené v bodě c). Pro napojení na trubní systém ústředního vytápění platí, že je-li připojeno k místnímu doplňujícímu pospojování kovové přívodní potrubí, je splněna podmínka připojení otopného žebříku k tomuto pospojování.

V případě, že by byl otopný žebřík připojován k plastovému trubnímu otopnému systému, je možno upustit od připojení otopného žebříku na místní doplňující pospojování pouze za předpokladu, že systém bude mít izolační odpor 100kΩ a více. I v tomto případě je nutné sledovat, zda nemůže dojít k přenesení cizího potenciálu z upevnění.

• e) Elektrické podlahové vytápění v koupelnách

Pro elektrické podlahové vytápění v prostorách s vanou či sprchou mohou být použity pouze topné kabely nebo topné rohože mající kovový vodivý oplet, ovinutý pásek či obal a zároveň tato topná tělesa vyhovují odpovídajícím normám. Kovový vodivý oplet, ovíjecí pásek či obal musí být připojen k ochrannému vodiči napájecího obvodu.

Toto ustanovení spolu s dalšími ustanoveními pro toto zařízení není závazné, je-li jako bezpečnostního opatření použito k napájení SELV. Pro elektrické podlahové vytápění není dovoleno využití ochranného opatření „elektrické oddělení“.

... je nutno vyjít z obecných požadavků pro tento typ vytápění, to znamená respektovat základní požadavky ČSN 332000-7-753 ed. 2:2015 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-753: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Topné kabely a pevně instalované topné systémy a zároveň aplikovat požadavky uvedené v ČSN 332000-7-701 ed. 2:2007. Pokud se vyskytne požadavek na zabudování elektrického vytápění do stěn místnosti s vanou či sprchou, postupuje se dle ČSN 332000-7-753 ed. 2 a analogicky jako pro podlahové či stropní elektrické vytápění v koupelně (doporučuje se využít přísnějších kritérií, jsou-li rozdílná pro podlahové a stropní elektrické vytápění) s přihlédnutím k požadavkům ČSN 332000-7-701 ed. 2:2007 na elektrické rozvody ukládané do stěn.

V tomto případě je ovšem nutno věnovat zvýšenou pozornost možnosti transportu tepla z vytápěcích kabelů do povrchové vrstvy (dlaždic, omítky), neboť například některé moderní lepicí hmoty pro obkladačky nevyhoví svými parametry pro přenos tepla (velký tepelný odpor, menší lepicí plocha – nikoliv plošné lepení, ale ukládání obkladaček pouze na lepicí terče).

Aby se v případě podlahových nebo stropních topných systémů v budovách zabránilo přehřátí, musí se použít alespoň jednoho z dále uvedených prostředků pro omezení teploty v okolí topné jednotky na maximálně 80 °C:

• vhodný návrh topného systému,
• vhodná instalace topného systému,
• použití ochranných zařízení.

Topné jednotky:

• musí být připojeny k elektrické instalaci pomocí studených vodičů nebo svorek,
• musí být připojeny ke studeným vodičům pouze pomocí trvalých spojů,
• nesmí křižovat dilatační spáry,
• pro instalaci na stropech musí mít ochranu krytem nejméně IPX1 a pro instalaci v podlaze z betonu nebo podobného materiálu musí mít ochranu krytem IPX7

Karel Dvořáček