NÁVRHY (4.) Připomínky k provedení elektroinstalací

ČSN 33 2130 ed. 2 ze září 2009 Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody je jednou ze základních důležitých norem. Proto bude dále v tomto příspěvku použita a budou uvedeny podstatné normativní požadavky.
Norma, obsahuje podrobné požadavky na elektrické rozvody v budovách pro bydlení a v budovách občanské výstavby.

Norma mimo jiné zavádí použití proudových chráničů se jmenovitým vybavovacím proudem 30mA pro zásuvkové obvody se jmenovitým proudem do 32A a doporučuje použití proudových chráničů se jmenovitým vybavovacím proudem 100 mA pro zásuvkové obvody se jmenovitým proudem nad 32A.

 
Norma předpokládá, že základní obsluhu provádějí osoby bez elektrotechnické kvalifikace.
Norma potvrzuje požadavky vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb na bezpečnost osob, chovných zvířat a majetku za normálního stavu i při předpokládaných poruchových událostech v napájecí distribuční soustavě - síti, provozní spolehlivost v daném prostředí při způsobu provozu a vlivu prostředí, přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch, snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů, hospodárnost rozvodu v investičních i provozních nákladech, hospodárné použití typizovaných jednotek a celků, např rozvodnic, rozváděčů, transformoven apod. Norma dbá i na vzhled silnoproudých rozvodů a instalací a na zamezení nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu se sdělovacím vedením.

• Při návrhu vnitřních rozvodů je třeba zajistit i vnitřní ochranu před bleskem v souladu s požadavky uvedenými v souboru ČSN EN 62305.

• Značení vodičů při styku vodičů se starým a novým označením se provádí podle ČSN 33 0166 ed. 2

• Vývody pro dodatečně montovaná svítidla se musí zakončit ve svítidlové svorkovnici upevněné na stropě nebo na stěně. Ostatní nezapojené vývody musí být spolehlivě zajištěny před dotykem.

• Elektrická zařízení, sloužící k protipožárnímu zabezpečení se připojují samostatným vedením z přípojkové skříně nebo z hlavního rozváděče. Musí být připojena tak, aby zůstala pod napětím při odpojení ostatních zařízení v přípojkové skříni nebo v hlavním rozváděči. Musí mít zajištěnu dodávku elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý musí mít takový výkon, aby při přerušení dodávky z jednoho zdroje byly dodávky plně zajištěny po dobu předpokládané funkce zařízení ze zdroje druhého například připojením na distribuční síť smyčkou, připojením na mřížovou síť nebo na distribuční síť a samostatný generátor.

• Silová vedení se kladou podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2

• Průřezy vedení a jejich jištění se volí podle ČSN 33 2000-5-523 ed. 2

• Pro ochranu před nadproudy je určena norma ČSN 33 2000-4-43 ed. 2

• Všude v elektrickém zařízení, vyjma přípojkové skříně nebo rozváděče a rozvodnice, k nimž mají přístup jen osoby k tomu pověřené [ČSN EN 50110-1 ed. 2:07-2005 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních], se musí používat jen pojistek s krytem nebo krycím panelem a s uzavřenou tavnou vložkou nebo jističů (kombinovaných přístrojů s funkcí jističe a citlivého proudového chrániče) nebo jiného jištění stejně bezpečného i před úrazem.

• Rozváděče a rozvodnice se osazují ve svislé poloze na místě přístupném podle provozních a bezpečnostních podmínek. Rozvodnice a elektrorozvodná jádra podle ČSN 35 7030 ze 16. 6. 1971 s dveřmi, které po otevření nemají krytí aspoň IP 20, nesmí být otvíratelné bez použití nástroje a musí být označeny výstražnou tabulkou podle ČSN ISO 3864-1
  

• Před elektroměrovým rozváděčem nebo jádrem musí být volný prostor o hloubce alespoň 80 cm rovné plochy nebo  terénu definitivně upraveného a o šířce minimálně v půdoryse, umožňující bezpečnou manipulaci s přístroji v rozváděči. Tento prostor nesmí však být nad schody.

• Pro zřizování rozvoden platí normy ČSN 33 3201:11-2002 Jsou-li v rozváděčích umístěny přístroje s vyššími výkonovými ztrátami (například stmívače) provede se kontrola oteplení rozváděčů. Toto platí především pro komfortní elektrické instalace.
  

Světelné obvody

• Na jeden světelný obvod se smí připojit tolik svítidel, aby součet jejich jmenovitých proudů nepřekročil jmenovitý proud jistícího přístroje obvodu.

• Jsou-li do světelného obvodu zařazeny zásuvky ovládané spínači, nesmí předřazený jistič nebo pojistka být na větší proud než je jmenovitý proud spínače a jím ovládané zásuvky.

• U světelných obvodů s výbojkovými svítidly, ovládanými běžnými spínacími přístroji se doporučuje, aby proud v obvodu nepřekračoval 25 % jmenovité hodnoty těchto spínačů.
  

• Světelné zdroje se zvlášť nejistí; proti nadproudu se jistí jen jejich přívodní vedení. Kolébkové spínače a ovládače se osazují tak, aby do polohy "zapnuto" bylo nutno stlačit  kolébku nahoře. Páčkové spínače se zapínají pohybem páčky nahoru. Toto se netýká střídavých (schodišťových) a křížových spínačů.

• Tam kde si uživatel svítidla dodatečně zvolí (obytné místnosti, kanceláře apod.), ukončuje se vývod izolovanou svítidlovou svorkovnicí nebo spojkou  upevněnou na stropě nebo na stěně; a nebo zásuvkou.
  

• Vedení světelného obvodu se jistí jističi nebo pojistkami nebo jiným jistícím prvkem se jmenovitým proudem nejvýše 25A.
  
• Vedení musí mít takový průřez, aby bylo předřazeným jistícím prvkem jištěno proti přetížení i zkratu (jmenovitý proud ovládacího přístroje nesmí být menší než součet jmenovitých proudů všech svítidel tímto přístrojem ovládaných).

• Nouzové osvětlení se zřizuje podle Tabulky 1 a Tab. 2 ČSN 33 2130 ed. 2 a musí být napájeno ze zdroje nezávislého na síti (baterie nebo agregát) a zapíná se automaticky při přerušení napájení.

Zásuvkové obvody
zásuvkové obvody se zřizují na krátkodobé použití do celkového příkonu 2000VA. Zásuvky musí mít ochranný kolík připojený na ochranný vodič. Fázový vodič vlevo a nulový vodič vpravo při pohledu na zásuvku v poloze kolíkem nahoru.

• Vzor zásuvek "Schuko" s bočními pružinami pro spojení s PE vodičem (bez ochranného kolíku) není dle  ČSN 33 2000-4-46 ed. 2...
  

• Zásuvkové obvody do 20A musí mít doplňkovou ochranu proudovým chráničem s vybavovacím reziduálním proudem nepřekračujícím 30mA. Toto opatření se vztahuje i na trojfázové zásuvky připojené na obvod s jištěním do 20A.
  

• Pro pevně připojené jednofázové spotřebiče o příkonu 2000VA a více se zřizují samostatně jištěné obvody. Trojfázové spotřebiče mohou být připojeny na jeden obvod, pokud jejich celkový výkon nepřesáhne 15kVA.

• Přívody k motorům se jistí na jejich průřez a způsob uložení. Vlastní motory podle jmenovitých proudů, nebo podle údajů jejich výrobců.

• Tepelné odporové spotřebiče s vestavěným regulačním termostatem a tepelnou pojistkou, nebo s regulačními stupni či samostatně spínanými jednotkami se zvlášť nejistí a jistí se pouze jejich přívodní vedení.

• Jištění ochranných transformátorků, které nemají ochranu proti zkratu se provádí na primární straně jističem nebo pojistkou. Sekundární obvod se nemusí jistit, je-li dostatečně jištěno jistícím článkem transformátorků.
  

Byty se třídí podle stupně elektrizace, rozlišují se tři stupně:

• stupeň  A
  elektřina se používá k osvětlení a pro domácí elektrické spotřebiče, připojované k rozvodu pohyblivým přívodem na zásuvky, nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5kVA;

• stupeň B
  byty s vybavením jako byty A, ale v nichž se k vaření a pečení používají používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5kVA

• stupeň C
  byty s vybavením jako byty A nebo B, ale v nichž se pro vytápění nebo klimatizaci používají elektrické spotřebiče.

Hlavní domovní vedení

Začíná na výstupních svorkách nebo šroubech přípojkové skříně.

• Průřez musí odpovídat podmínkám pro dimenzování vodičů a volí se na očekávané výpočtové zatížení Pp jako součinu soudobosti β a součtu očekávaného maximálního příkonu všech bytů.

• Jmenovitý proud pojistek jistící hlavní domovní vedení musí být alespoň o dva stupně vyšší, než je jmenovitý proud jističů před elektroměry.

• Hlavní domovní vedení musí být provedeno tak, aby jeho výměna byla možná bez stavebních zásahů, např. v trubkách, kanálech, dutinách konstrukcí tak, aby byl ztížen neoprávněný odběr nebo dodávka elektřiny.

• Odbočky od hlavního domovního vedení k elektroměrům musí být rovnoměrně rozděleny do všech tří fází rozvodu. Vodiče odboček musí být jištěny proti zkratu a přetížení jističem před elektroměrem a u odboček delších než 3m.
  
• Jednofázové odbočky k elektroměrům lze provést u zařízení do soudobého příkonu 5,5kW rovnoměrně připojené do všech tří fází rozvodu. V ostatních případech musí být odbočky k elektroměrům třífázové.
  

• Úbytky napětí v rozvodu mezi přípojkovou skříní a rozváděčem za elektroměrem u bytových domů nemají přesáhnout:
  2 %   u světelného a smíšeného odběru,
  3 %   u odběru jiného než světelného.
  

• Úbytek napětí od rozváděče za elektroměrem ke spotřebiči nemá přesáhnout:
  2 %   u světelných obvodů,
  3 %   u vývodů pro vařidla a topidla,
  5%    u ostatních vývodů.
  

• Pokud by v některém úseku z důvodu poddimenzování vedení vznikaly úbytky napětí větší, nesmí pak v úseku mezi přípojkovou skříní až ke spotřebiči překročit:
  4 %   u světelných vývodů,
  6 %   u vývodů pro vařidla a topidla,
  8 %   u ostatních vývodů.
  

• Počet obvodů v bytech se volí podle Tabulky 5 ČSN 33 2130 ed. 2 a podle počtu osob v bytě označený číslicemi I až VIII (kategorie bytu I až VIII). Na světelný obvod lze připojit vždy jednu zásuvku v jedné místnosti.
  

• Pro všechna plánovaná elektrická zařízení s příkonem 2kW a více se navrhují samostatné obvody, i když se připojují vidlicí do zásuvky.

• Počty vodičů v bytech se navrhují pro síť  TN-C-S   3/N/PE 400/230 V AC. Průřezy vodičů v bytech a jim předřazené jištění se volí podle Tabulky 6 ČSN 33 2130 ed. 2.

• Při běžném uložení vedení do konstrukce podle způsobů A, B, C ČSN 33 2000-5-523 ed. 2 z dubna 2003: Dovolené proudy v elektrických rozvodech. 

• Pro obvod světelný, zásobníkový a chladničku nebo mrazničku se volí průřez 1,5mm2  Cu  a jistič 10A s charakteristikou B. Pro průtokový ohřívač vody do 6kW rovněž Cu 1,5mm2 nebo 2,5mm2 při uložení vedení způsobem "A" v tepelně izolační stěně, ale jistič B 10.

• Pro zásuvky, zásuvku pro pračku, myčku a bytové jádro se volí průřez 2,5mm2.  Cu a jistič 16A s charakteristikou B.

• Pro elektrický sporák do 10kW se volí průřez jader Cu 2,5mm2 nebo 4mm2 při uložení vedení způsobem "A" v tepelně izolační stěně a v obou případech jistič B 16.

• Pro akumulační kamna do 6kW se volí průřez jader Cu 1,5mm2 nebo 2,5mm2 při uložení vedení způsobem "A" v tepelně izolační stěně a v obou případech jistič B 10.

• Doporučené maximální délky vedení s jádry z Cu bytových obvodů v závislosti na úbytku napětí se volí podle Tabulky 7 a nemají překročit při obvyklých rozměrech v bytech délku:

Světelné obvody

• 27m při průřezu Cu 1,5mm2, úbytku napětí 2V a předřazeném jištění 6A
• 16m při průřezu Cu 1,5mm2, úbytku napětí 2V a předřazeném jištění 10A

Chladničky, mrazničky

• 25m při průřezu Cu 1,5mm2, úbytku napětí 3V a předřazeném jištění 10A

Bytová jádra apod.

• 17m při průřezu Cu 2,5mm2 , úbytku napětí 2V a předřazeném jištění 16A

Automatické pračky, sušičky prádla, myčky nádobí apod.

• 26m při průřezu Cu 2,5mm2, úbytku napětí 3V a předřazeném jištění 16A

Zásuvky

• 45m při průřezu Cu 2,5mm2, úbytku napětí 5V a předřazeném jištění 16A

• Požadovaný minimální počet zásuvkových, světelných a samostatných vývodů se řídí podle Tabulky 8 ČSN 33 2130 ed. 2 pro jednotlivé místnosti podle jejich plochy.

Elektrické zařízení v umývacím prostoru ...