Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: Naměříme při revizi stejné hodnoty i jinými měřicími přístroji? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 27.07.2017
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

Naměříme při revizi stejné hodnoty i jinými měřicími přístroji?


Naměříme při revizi stejné hodnoty i jinými měřicími přístroji?
Zřejmě to bude znát víc kolegů revizních techniků ... Provádíte opakovanou, tedy pravidelnou revizi vnější ochrany před bleskem a vámi naměřené hodnoty jsou zcela jiné než ty v předchozí revizní zprávě. Zřejmě se nejdříve podíváte do původní revizní zprávy, jaké bylo v době měření počasí a pokud budete mít štěstí, tak tam i tyto informace naleznete. Pak možná usoudíte, že původní naměřené hodnoty nemohou odpovídat skutečnosti a kolega si je musel takříkajíc vycucat z prstu.
Jan Franěk, ze dne: 27.07.2017



Časem se vám to ale možná v hlavě rozleží a začnete přemýšlet, zda-li to nemůže být i něčím jiným. Možná použitou metodou měření, jiným měřicím přístrojem, nebo třeba nepovedenou kalibrací.



Tak se zrodil nápad využít konání Elektrické spojky k malému pokusu. Vyzval jsem kolegy, aby s sebou vzali (tedy pokud chtěli), své revizní přístroje a připravil jsem pro ně kontolní měření, abychom porovnali své měřicí přístroje a výsledky i z rozdílných měřících metod. Pro přesné výsledky pokusu byla k měření použita pouze jedna měřící sada a na ní provedena měření všemi donesenými přístroji.


Vlastní měření probíhalo následovně.



Účelem tohoto pokusu rozhodně nebylo hodnotit, který měřící přístroj je lepší. I proto nebudu hodnotit naměřené výsledky a nechám na vás, ať si každý udělá svůj závěr sám. V první řadě šlo o srovnání přesnosti jednotlivých metod i přístrojů. Jednak mi to přišlo velmi zajímavé, a pak to může pomoci ostatním kolegům s dalším vyhodnocováním naměřených hodnot zemničů a původních  údajů. Tak co na to říkáte kolegové? Ještě budete řešit u zemničů každý Ohm?





Vyzkoušené metody:
-    Pomocí kleští – bez rozpojení svodu
-    Pomocí dvou sond (proudová a napěťová) 20 a 40m
-    Pomocí impedanční smyčky

Měřicí kleště
K dispozici byly dvoje měřicí kleště. MR-Mastech 2013 a EUROTEST 61557  pomocí dvou kleští.
Výsledky:
MR- Mastech      10,55Ω
EUROTEST           8,37Ω

Dvě pomocné sondy 20 a 40m
K dispozici byly měřící přístroje  CA 6116N, EUROTEST 61557 a KYORITSU .
Výsledky:
CA                       6,59Ω
EUROTEST           7,13Ω
KYORITSU            7,06Ω

Dvě pomocné sondy 20 a 20m
Měřicí přístroje CA 6116N a KYORITSU
Výsledky:
CA6116N              9,26Ω
KYORITSU             9,60Ω

Impedanční smyčkou
KYORITSU
Výsledek:              6,5Ω

Měření byla prováděna vždy za pomoci jedněch kabelů k sondám, aby se porovnaly jednotlivé měřící přístroje mezi sebou. 


Hodnocení:
Když porovnáme jednotlivé měřicí přístroje, můžeme konstatovat, že u měření pomocí sond, jsme došli k velmi podobným hodnotám u všech měřicích přístrojů. Maximální rozdíly se pohybovaly okolo hodnoty 0,5Ω. Měření provedená pomocí kleští bez rozpojení, už znamenala větší rozdíl a to cca 2Ω. Ovšem větší rozdíly jsme zaznamenaly mezi jednotlivými metodami. Největším naměřeným rozdílem byla hodnota měřená pomocí kleští a za pomoci impedanční smyčky, kde je rozdíl až 4,05Ω, což mi vzhledem k měřeným hodnotám přijde už jako velká chyba.


Závěr si udělejte každý sám.
Pro mne osobně to bylo velmi zajímavé a trochu to změnilo můj pohled na některé revizní zprávy, které se mi dostaly do rukou během pravidelných revizích.




UŽ SE VÁM STALO, ŽE NĚKTERÁ MĚŘENÍ
STEJNÉHO UZEMNĚNÍ BYLA ROZDÍLNÁ?

Podělte se o svou zkušenost v níže
uvedeném diskusním tématu!
TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.