Metoda ochranného úhlu

Metoda ochranného úhlu:

• je vhodná pro jednoduché tvary budov,
• používá se zejména tyčových a oddálených hromosvodů, ale využití je možné i v případě hřebenové soustavy,
• nevýhodou je ohraničení použití této metody v závislosti na výšce, která se vztahuje ke třídě LPS (k poloměru valící se koule),
• ochranné prostory tyčového jímače mají zcela pokrývat chráněný objekt (část objektu),
• oproti původní ČSN 34 1390 (čl. 52, obr. 1), není dán jeden "pevný" ochranný úhel, ale hodnota ochranného úhlu (α) se odvíjí od třídy LPS (I, II, III a IV)  a výšky jímače (H), tak jak lze vyčíst z diagramu, který je uveden v ČSN EN 62305.-3 pod tabulkou číslo 2.

 

   

• stejně jako v případě ČSN 34 1390 (příloha 2), je nutné dle známého úhlu α  a výšky jímače H, v rámci prohlídky zjistit, zda se chráněné zařízení zcela nachází v ochranném prostoru jímače, tedy poloměr ochranného prostoru (OC).

 
Výpočet poloměru OC, lze určit jednoduchou metodou výpočtu pomocí goniometrické funkce "tangens".
Příklad výpočtu:  

Nebo lze tuto vzdálenost OC jednoduše určit dle tabulky 6 uvedené v TNI 341390.

Připomínám, že výsledek poloměru ochranného prostoru dle ČSN EN 62305-3,
je odlišný, ale metoda ověřování poloměru ochranného prostoru je v podstatě stejná jako v ČSN 34 1390, příloha 2.

• V případě hřebenové soustavy se ochranný prostor vytvoří součtem prostorů od svislých tyčí (pomocné jímače) a vodičů hřebenové soustavy.