Přínosy pro distributora
Drtivá většina odběrných míst je dnes osazena měřením typu C, odečet spotřeby probíhá zhruba jednou ročně. Jde o tzv. plovoucí odečet - skupina odečítačů v průběhu celého roku postupně obejde všechna odběrná místa a odečte spotřebu, proto má každá domácnost jiné datum odečtu a jindy vystavenou zúčtovací fakturu. U elektromechanických elektroměrů odečítač odezírá spotřebu z číselníku elektroměru a ručně ji zadává do odečtového terminálu. U moderních elektroměrů se stav registru (aktuální stav paměťového registru, kde je uložena hodnota kumulované spotřeby, tj. spotřeby od okamžiku výroby elektroměru do aktuálního okamžiku) vyčítá z elektroměru pomocí optické sondy, čímž se výrazně snižuje riziko chyby.

U odběratelů s elektroměrem typu C je k dispozici pouze tzv. roční registr, proto trh s elektřinou jejich chování dopočítává s využitím statistických nástrojů - typových diagramů dodávky (TDD). Typový diagram vyjadřuje modelový průběh spotřeby příslušného typu odběratele v každé hodině každého dne v průběhu roku. TDD byly vytvořeny na základě skutečných měření u reprezentativní skupiny odběratelů. Na základě ročního odběru a příslušného TDD lze pro každého zákazníka odhadnout průběh jeho odběru v každé hodině každého dne roku.


Dostupnost dat z průběhového měření samozřejmě tuto situaci razantně mění. Chytré elektroměry zaznamenávají spotřebu za každou čtvrthodinu, tzv. čtvrthodinový profil. Na rozdíl od měření typu A nelze očekávat, že by naměřená data byla v centrále dostupná (téměř) on-line. Pozornost je třeba zaměřit na off-line zpracování získaných dat - podle použité technologie pro přenos dat a aktuálních podmínkách či nepříznivých vlivech pro přenos dat jsou naměřená data do datové centrály distributora doručována se zpožděním v řádu hodin až dnů.

Z praktického pohledu přinášejí vzdálené odečty nejen snížení nákladů na odečítače, ale zejména vyšší komfort pro zákazníky - není nutná fyzická návštěva pracovníka distribuce. Odečty lze téměř synchronně provádět u všech odběratelů, kteří mají příslušný elektroměr osazen. Následně lze upustit od zálohových plateb a provádět zúčtování dodávky každý měsíc na základě skutečně odebraného množství. Díky široce dostupným profilům by také např. mohlo být u vybraných typů odběrných míst možno opustit TDD a pro potřeby zúčtování trhu využívat skutečné naměřené profily spotřeby.

Dostupnost skutečných profilů spotřeby by také zjednodušila některé účetní operace distributorů a obchodníků, zejména účtování o dohadných položkách, které v prostředí energetiky známe pod pojmem nevyfakturovaná elektřina. Součástí implementace chytrého měření (ne však bezpodmínečně - lze osadit i z jiných důvodů) bývá tzv. součtové měření na distribuční trafostanici (DTS). Jsou-li dostupné profily ze všech odběrných míst za transformátorem, pak lze hodnotit bilanci spotřeby v rámci této distribuční stanice a snadno indikovat technické i netechnické ztráty v síti nn. Při vhodné konfiguraci měřidel lze také hodnotit nesymetrii zatížení v síti, úroveň i kolísání napětí, zatížení jalovou složkou a další fyzikální jevy v síti, v některých případech i indikativně vyhodnocovat kvalitu dodávky. Dostupnost takových dat by pak výrazně zpřesnila ex-post hodnocení chodu a zatížení sítě a tím i plánování investic a oprav.

Pochopení chování skupiny odběrných míst pod každou DTS, resp. chování vzorových reprezentantů, by pak výrazně přispělo k lokální predikci a snazší integraci nejen obnovitelných zdrojů, obzvlášť lze-li mezi odběrnými místy pod danou DTS najít řiditelnou výrobu či spotřebu. Aktivní řízení malých buněk v síti (velikosti DTS či skupiny DTS) se ukazuje jako perspektivní nástroj pro lokální řízení výkonové bilance, ztrát či napětí.

Takové řešení však předpokládá, že na straně odběratele jsou nástroje bud' pro komunikaci se systémem domácí regulace či automatizace, anebo nástroje pro přímé ovládání, které známe dnes ze systému HDO - blokovací relé. Chytré elektroměry v tomto případě absorbují funkce HDO - jsou osazeny těmito relé. Skupina odběrných míst, resp. relé, však není ovládána povelem (telegramem), ale na základě individuálních časových programů, které jsou v jednotlivých elektroměrech průběžně aktualizovány díky nástrojům pro vzdálenou správu elektroměru.

Součástí elektroměru může být i tzv. breaker/limiter, což je výkonové relé, které umožňuje odběrné místo odpojit od sítě pod zátěží. Limiter funguje jako softwareově nastavitelný jistič, tedy umožňuje na odběrném místě vzdáleným zásahem změnit hodnotu proudu, při které bude odběratel odepnut od sítě. Nasazení takových nástrojů se předpokládá zejména při předcházení stavům nouze, příp. při řešení stavů nouze omezením dodávky na nezbytné minimum. Otevírá však prostor pro nové produkty a změnu procesů distributora. Hlavní jisticí prvek před elektroměrem by v tomto scénáři plnil funkci technické ochrany odběrné- ho místa a distribuční sítě proti zkratu a přetížení, hodnota "smluvně" nastaveného maxima by byla vyhodnocována elektroměrem a v případě překročení by odběratel byl odpojen limiterem.

Breaker umožňuje odběrné místo odpojit od sítě zcela. Aplikace se opět nabízí v rámci dispečerského řízení, např. při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze. Breaker je možno dále využít pro omezení odběru až odpojení odběratele při neplacení, příp. pro řízení předplatných služeb (omezení až odpojení při vypršení kreditu). Z procesního pohledu by breaker mohl zjednodušit procesy spojené s připojením/odpojením odběrného místa.

Mezi otázky řešené při úvahách o nasazení breakeru/limiteru však patří bezpečnostní rizika spojená se stavem odběrného místa v okamžiku znovu připojení, omezené schopnosti zákazníka nepřekračovat nastavené maximum bez nasazení automatizace domácnosti i potřeba vhodné formy komunikace, aby odběratel nemusel složitě pátrat, zda výpadek jeho odběrného místa byl způsoben poruchou v nadřazené síti, aktivací limiteru, či aktivací breakeru. V pilotních projektech také byla řešena omezení způsobená nedostupností elektroměru pro zásah uživatele (např. nemožnost odblokovat breaker stiskem tlačítka u elektroměrů umístěných pod maskou rozváděče).

Přínosy pro obchodníka
Technologii měření a ovládání spotřeby vlastní a provozuje distributor. Obchodník tedy může poskytovat své služby pouze nad daty, resp. funkcemi, které mu při respektování pravidel unbundlingu zpřístupní distributor.

Jako první se nabízí nové produkty a služby spojené s dodávkou silové energie. Při dostupnosti hodinových profilů lze nabízet téměř libovolné tarify (s různými cenami v jednotlivých hodinách dne) až tarify dynamické, kdy se cena energie mění podle situace na trhu (např. na burze). V diskusi jsou i obchodní produkty, kde je hodnocen maximální odběr - např. cenová pásma podle maxima odběru dosaženého v měsíci. U sofistikovaných produktů však do hry výrazněji vstupuje aktivní angažovanost zákazníka, což se neobejde bez oboustranné (až vícestranné) komunikace mezi zákazníkem, distributorem a obchodníkem. Je ke zvážení, zda komunikační infrastruktura distributora, primárně budovaná pro zajištění odečtů, příp. ovládání zátěže, má být zatížena obchodní komunikací, zároveň je však nutné mít na paměti potřebu udržení bezpečného provozu distribuční sítě, tedy pokud možno eliminaci negativních vlivů obchodních zásahů na stabilitu elektrizační soustavy. Mezi nové služby můžeme zařadit např. analýzy spotřeby a poradenství, příp. hodnocení nestandardních stavů a jejich hlášení zákazníkovi.


Díky dostupným datům o spotřebě (alespoň měsíční registry) lze upustit od zálohových plateb a provádět zúčtování dodávky každý měsíc na základě skutečně odebraného množství, a to u zákazníků, kteří mají o takový systém zúčtování zájem. Připusťme, že každá služba či produkt si bude muset najít svého kupce. Např. pro odběratele, kteří elektřinou topí, mohou být zálohy ve stálé výši výhodou. I mezi obchodními produkty se mohou objevit předplatné
služby.

Přínosy pro zákazníka
První zjevnou výhodou, hned po vyšším komfortu díky vzdáleným odečtům, je dostupnost dat o spotřebě častěji než jednou za rok. Součástí nasazení smart meteringu bývá zpřístupnění naměřených dat na webovém portále distributora nebo obchodníka, a to v detailu, který nasazená technologie umožňuje - tedy až hodinové nebo čtvrthodinové profily. Přes nesporný kvalitativní posun má toto řešení několik nevýhod. První je zatížení technologie, komunikačních tras a systémů přenosem dat z objektu zákazníka do (většinou) téhož objektu zákazníka, kde jsou pak data zobrazena. Přímá
cesta by mohla být snazší, proto jsou analyzovány možnosti místního předávání dat pro případ, že data vyžaduje pouze zákazník pro svoji potřebu a nejsou využívána dalšími aplikacemi distributora nebo obchodníka.

Druhou nevýhodou je maximální dosažitelná "jemnost" profilu - čtvrthodinová data nemusí být pro technologické řízení odběrného místa dostačující (např. regulace v rámci smart home). Při místním předání dat mohou být i zde nabízeny vhodnější parametry, např. přenos minutových nebo kratších profilů.

Druhou zjevnou výhodou pro zákazníky je dostupnost nových produktů a služeb, ať už produktů spojených s dodávkou silové energie, příp. služeb spojených s naměřenými daty.

Závěr
Přes identifikované výhody smart meteringu je třeba konstatovat, že v České republice zatím nejsou dostupné technologie, které by beze zbytku naplnily jak technické požadavky na ně kladené, tak i srovnatelné parametry ekonomické. Všichni velcí distributoři průběžně nové technologie testují s cílem najít nevhodnější řešení pro podmínky elektrické sítě i trhu v ČR.

Česká republika v roce 2012 zamítla plošnou instalaci chytrého měření. Technologie, obchodní modely, náklady a přínosy jsou však dále analyzována s cílem v roce 2017 znovu přehodnotit postoje k implementaci chytrého měření a stanovit další kroky.

Aktuálně se např. připravuje možnost vyžádat si u svého distributora průběhové měření s tím, že odběratel distributorovi uhradí příslušné vícenáklady spojené s instalací a provozem měřidla nad rámec standardu (tedy nad rámec měření typu C). O tomto řešení, příp. jeho alternativách vás budeme informovat v příštím čísle.