Měření se provádí u spotřebičů třídy I nebo třídy II podle ČSN 33 1600 ed.2. Norma ČSN EN 60974-4 toto měření neuvádí.

Na obrázku 1 je schéma zapojení pro měření náhradního unikajícího proudu u spotřebičů třídy I. Zdroj měřicího proudu je připojen mezi spojené pracovní vodiče spotřebiče a přípojné místo ochranného vodiče PE k elektrické instalaci. V měřicím obvodu je zapojen miliampérmetr, který vyhodnocuje unikající proud. Vnitřní odpor měřicího obvodu má mít velikost 2kΩ, což simuluje odpor lidského těla. Vzhledem k tomu, že zdroj měřicího proudu je střídavý, uplatní se na celkovém unikajícím proudu nejen proudy tekoucí přes odpor izolací spotřebiče, ale i proudy unikající přes jeho vnitřní kapacitní vazby.


Je-li měřen náhradní unikající proud u spotřebičů třídy II nebo u částí spotřebičů třídy I nespojených s PE vodičem, je druhý pól měřicího napětí připojen na hrot, který se přiloží k měřené vodivé dotyku přístupné části spotřebiče tak, jak je naznačeno na obrázku 2. Tento postup lze nazvat též měřením náhradního dotykového proudu.

Poznámka: Při měření náhradního unikajícího proudu se měřicí napětí vyskytuje současně na obou pracovních vodičích spotřebiče, neboť jsou při měření propojeny. Náhradní unikající proud je proto roven součtu naměřených proudů při měřeních provedených se změnou polarity napájení (záměna L a N) metodou přímého měření nebo měření rozdílového proudu.


Požadované parametry měřicího zařízení:
U=25V÷250V/50Hz – napětí zdroje naprázdno
Ik<3,5mA pro U>50V – zkratový proud zdroje
Ri=2kΩ –  vnitřní odpor měřicího obvodu

Měřicí přístroj musí výsledný unikající proud zobrazit takový, jaký by obvodem tekl při napětí 230V/50Hz. Znamená to, že pokud je měřicí napětí jiné než 230V, výsledek musí být přepočítán.

Poznámka: Měřicí napětí zdroje musí být sinusového průběhu o velikosti mezi 25V a 250V. Je-li použito měřicí napětí větší než 50V, nesmí zkratový proud zdroje přesáhnout 3,5mA. Vnitřní odpor měřicího obvodu musí být 2kΩ, což simuluje odpor lidského těla.