Měření izolačního odporu u spotřebiče - požadavky ČSN

Měření se provádí u elektrického ručního nářadí a ostatních spotřebičů, které jsou revidovány podle ČSN 33 1600 ed.2, i u svařovacích zařízení kontrolovaných podle ČSN EN 60 974-4. Zdroj měřicího proudu se zapojí mezi spojené pracovní vodiče spotřebiče a přípojné místo PE vodiče k elektrické instalaci. V měřicím obvodu je zapojen ohmmetr, který vyhodnocuje izolační odpor.

U spotřebičů třídy II a III je druhý pól měřicího napětí připojen na hrot, který se přiloží k vodivým, dotyku přístupným částem spotřebiče (viz obrázky 1 a 2).

U svařovacích zařízení se měří izolační odpory mezi PE obvodem a síťovou částí, mezi PE obvodem a svařovacím obvodem a mezi síťovou částí a svařovacím obvodem.

Požadované parametry měřicího zdroje:
I 1mA při U  DC 500V po dobu 5s až 10s

Poznámka: Výše uvedené požadavky na měřicí zdroj je třeba chápat tak, že izolační odpory se měří stejnosměrným napětím minimálně 500V (maximálně 750V), přičemž zdroj měřicího napětí musí být natolik “tvrdý“, aby při jeho zatížení proudem 1mA po dobu 5s až 10s nekleslo měřicí napětí pod 500V. 

Parametry měřicího zdroje jsou stanoveny v souladu s ČSN EN 61557-2 a jsou shodné s požadavky norem pro revize elektrických instalací. K měření lze tedy použít i jakýkoliv přístroj určený pro měření izolačního odporu v elektrických instalacích, který má požadované parametry.